Zánik ruského venkova

27. 12. 2017

čas čtení 1 minuta
Gogolovy a Tolstého romány zachycují ohromný vesmír složený z vesnic rozházených po celém Rusku, v zimě zasněžených a na jaře a na podzim takřka nepřístupných kvůli sezónním dešťům (rasputici), která přináší všudypřítomné záplavy bahna.


Tyto izolované vsi byly spojeny společným jazykem, vírou, pocitem "ruskosti". V sovětských časech se vesnice stala místem pro kolchozy a sovchozy. Avšak dnes z 115 000 venkovských společenství z dob sovětských bylo 13 000 zcela opuštěno a 35 000 dalších obývá méně než 10 obyvatel.

Učenci, někteří z politiků a stárnoucí obyvatelé mizejících vesnic stále častěji varují, že urbanizovaní Rusové jsou odříznuti od národních kořenů.

"Kdysi tu bylo všechno: Školy, klinika, celé fungující společenství. Děti si tu hrály na ulicích, rolníci sváželi úrodu, život byl dobrý. Nyní jsou všechny vesnice kolem pryč," říká Alexandr Sergejev, starší obyvatel bývalého sovchozu Komsomolskoje. "Nikdo se sem nevrátí, protože zde není co dělat."

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
9943

Diskuse

Obsah vydání | 29. 12. 2017