Východoněmecký venkov vymírá

11. 12. 2017

Němci se stěhují z malých vesnic do měst - a v největší míře na bývalém komunistickém východě. Politici tvrdí, že pomohou, ale ceny nemovitostí na východě jdou ke dnu.

V Berlíně za 140 000 eur pořídíte jednopokojový byt na okraji města - pokud máte štěstí. Pokud ale jedete něco přes 90 minut na jih, můžete za tu cenu koupit celou vesnici.

Zpráva o tom, že vesnička Alwine s 15 obyvateli šla do aukce znova podtrhuje bolestné rozdělení německé společnosti. Zatímco nájemné rychle roste a dostupné bydlení ve městech chybí, venkov přichází o své obyvatele. Nerovnováha je zvlášť palčivá ve východních spolkových zemích.

Zatímco v západním Německu obyvatel mírně přibývá a celkový počet německého obyvatelstva je stabilní, východní Německo - zejména bez východního Berlína - se vylidňuje. V roce 2015 spolkový statistický úřad odhadoval, že na území bývalé NDR bez Berlína žilo 12,5 milionu lidí. To je o 2,3 milionu méně než v době sjednocení. A experti se obávají, že v roce 2030 už zde bude žít jen 11 milionů osob.

Největší města na východě - Lipsko, Drážďany, Magdeburg a Erfurt - rostou. Mezitím ale nejmenší sídla přicházejí o obyvatele, protože stárnoucí lidé se stěhují do větších měst kvůli základním službám, které potřebují. Například Alwine nemá žádné obchody a autobus zde nestaví.

Úpadek Alwine začal krátce po sjednocení, když místní továrna na brikety byla uzavřena - a při pohledu na rozpadající se budovy na opuštěných ulicích je snadné pochopit, proč v postindustriálním městě duchů chce málokdo žít. Nicméně upadají i sídla mnohem atraktivnější než Alwine.

Výstavní městečko Adorf v Sasku s 5 078 obyvateli na hranici s ČR, kdysi známé výrobou hudebních nástrojů, mezi lety 2000 - 2015 přišlo o více než 20 % svých obyvatel. Wittstock-Dosse na hranici mezi Braniborskem a Meklenburskem-Západním Pomořanskem, s krásným historickým centrem, spadlo z 18 000 obyvatel v roce 2004 na dnešních 15 000.

Tato společenství jsou si velmi dobře vědoma hrozby vylidňování. Ale úpravy a infrastrukturní projekty příliš nepomáhají. Potenciální obyvatelé nevypadají, že by je takové kroky lákaly do menších sídel.

Šéf Institutu pro ekonomický výzkum v Halle Reint E. Gropp tvrdí, že by Německo mělo nechat rozpadnout infrastrukturu v některých řídce osídlených částech země. Myslí si také, že by spolková vláda měla donutit komunity, aby investovaly do budoucnosti místo do současných potřeb.

Pokud historie východních spolkových zemí něco ukazuje zcela jasně, pak je to neúčinnost infrastrukturních projektů coby motorů trvalého ekonomického růstu ve venkovských oblastech.

Německá ústava hovoří o "rovnosti životních podmínek" coby jednom z cílů vlády. A ani jedna z obou hlavních stran není ochotna hovořit o tom, že by malá sídla měla zmizet. Naopak, ve snaze získat voliče na východě slibují obě strany další pomoc a investice do infrastruktury jako broadbandové připojení pro německý venkov.

Na druhé straně zvláštní finanční pomoc ze spolkového rozpočtu určená pro východní země skončí v roce 2019. A experti se shodují, že možnosti politiků pomoci venkovským oblastem jsou omezené.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2298

Diskuse

Obsah vydání | 13. 12. 2017