Země má před sebou už jen 60 sklizní

12. 12. 2017



V polovině tohoto století bude na světě žít o dva až tři miliardy lidí více než dnes. Čím se budou živit? A jaká bude mezi nimi interakce? OSN předpovídá, že pokud bude docházet k erozi půdy nynější rychlostí, svět má před sebou už jen šedesát sklizní. Toto varování nyní potvrdila nová data. Částečně v důsledku zhoršování kvality půdy klesají už nyní na 20 procentech zemědělské půdy na světě výnosy, píše George Monbiot.


A jak to bude s vodou? V oblastech, jako je Severočínská planina, centrální Spojené státy, Kalifornie a severozápadní Indie - to jsou oblasti, kde dochází k největšímu růstu obyvatelstva - klesá hladina podzemní vody, používané k zavodňování, na krizovou úroveň. Voda v horní části řeky Ganges je například čerpána padesátkrát rychleji, než jak se obnovuje. Avšak mají-li farmářiv jihovýchodní Asii v budoucnu uživit obyvatelstvo, očekává se, že do roku 2050 budou muset používat o 80 až 200 procent více vody. Kde ji vezmou?

Další hrozbou je teplota. Jedna studie dokazuje, že s nárůstem teploty o každý jeden stupeň Celsia poklesnou globální výnosy rýže o 3 procenta, pšenice o 6 procent a kukuřice o 7 procent. Tato předpověď je možná optimistická. Z výzkumu zveřejněného v časopise Agricultural & Environmental Letters vyplývá, že stoupne-li teplota o 4 stupně Celsia, výnosy kukuřice v USA poklesnou mezi 84 - 100 procenty.

Důvodem je, že vysoké teploty v noci narušují proces opylování. Ale to je jen jeden faktor způsobující vznikající krizi hmyzu. Hmyz vymírá  v důsledku globálního používání nevyzkoušených insekticidů. Už nyní v některých částech světa zemědělští dělníci provádějí proces opylování vlastnoručně. To je ale použitelné jen pro nejdražší plodiny.

Dále působí strukturní faktory. Vzhledem k tomu, že používají více pracovních sil, pěstují širší sortiment plodin a pracují s půdou opatrněji, menší farmáři jsou schopni většinou vypěstovat větší výnosy než velké farmářské firmy. V chudších oblastech světa   zemědělci, vlastnící každý méně než 5 hektarů půdy, užívají 30 procent půdy, avšak produkují 70 procent potravin. Za posledních dvacet let se však zemědělské půdy zmocňují velkofirmy a vyvážejí své produkty především do zahraničí.

Zatímco na souši probíhají tyto katastrofy, z moře se síty vylovuje všechno kromě plastů.  Přesto však počet vylovených ryb klesá každoročně o 1 procento. I zde jsou malí rybáři nahrazováni globálními korporacemi, které vyvážejí ryby těm, kdo je potřebují méně, ale platí za ně víc. Asi tři miliardy lidí získávají bilkoviny převážně konzumací ryb. Kde je vezmou?

Jak stoupají příjmy lidí, přestávají konzumovat rostlinné potraviny a přecházejí na konzumaci masa. Světová produkce masa se za posledních padesát let zčtyřnásobila. Plýtvání při chovu dobytka je ohromující. 36 procent kalorií vypěstovaných v cereáluích a 53 procent bílkovin se používá ke krmení dobytka. Dvě třetiny těchto potravin se ztrácejí při konverzi z rostlin v maso. V průměru je zapotřebí 0.01m2 k produkci jednoho gramu bílkovin z fazolí či hrachu, ale 1 m2 na produkci jednoho gramu hovězího či skopového - stonásobně víc.

Protože neexistuje dostatečné množství půdy, aby se uspokojila jak životní potřeba, tak chtivost po penězích, globální přechod ke konzumaci masa znamená odebrání potravin chudým. Také to znamené ekologické očištění skoro celé planety.

Čím větší bude počet lidí, tím větší hladomor bude konzumace masa způsobovat. OSN předpokládá, že od roku 2010 do roku 2030 vzroste konzumace masa o 70 procent (třikrát více, než je růst počtu obyvatel planety). Částečně v důsledku toho se zřejmě globální poptávka po plodinách do roku 2050 od roku 2005 zdvojnásobí. Zemědělská půda, kde by se pěstovaly, neexistuje.

Neexistují lehké odpovědi, ale klíčová je změna potravy - od masa ke konzumaci rostlinné potravy. Zastavení produkce masa a používání zemědělské půdy k pěstování biopaliv by poskytlo dostatečné množství kalorií pro další 4 miliardy lidí a zdvojnásobilo množství bílkovin, které jsou k dispozici pro lidskou spotřebu. Umělé maso by pomohlo: z jedné studie vyplývá, že by snížilo množství používané vody o 82 procent a používání zemědělské půdy o 99 procent.

Příští zelená revoluce nebude jako ta poslední. Nebude záviset na vyčerpání půdy k smrti, ale bude se uvažovat o tom, jak půdu využíváme a proč. Budeme schopni tuto změnu přijmout - anebo je pro nás hromadná smrt přijatelnější než myšlenka, že bude nutno změnit, co jíme?

Kompletní článek v angličtině ZDE


0
Vytisknout
6038

Diskuse

Obsah vydání | 18. 12. 2017