Proč tolik Čechů nenávidí migranty a uprchlíky?

15. 12. 2017 / Daniel Veselý

Novopečený premiér Andrej Babiš na první tiskové konferenci své vlády prohlásil, že Česká republika při řešení migrační krize hodlá aktivně podpořit libyjské úřady. Předseda vlády s největší pravděpodobností nečetl aktuální zprávu Amnesty International, podle níž se evropské vlády podílejí na brutální perzekuci desítek tisíc uprchlíků a migrantů živořících v tamních detenčních centrech. Ačkoli můžeme mít řadu výtek vůči reformě evropského azylového systému, pštrosí politika zemí Visegrádské čtyřky není ničím jiným než sobeckým cynismem.

Vždy mne zarážel a zahanboval nenávistný postoj mnoha Čechů k migrantům a uprchlíkům; postoj, který podle mého soudu zrcadlí naše temné iracionální pudy, malost a izolovanost od světa. Lví podíl na vybičování xenofobních nálad v české společnosti mají manipulativní weby, v čele s Parlamentními listy, které už třetím rokem straší domnělými islámskými nájezdníky. Dlužno poznamenat, že v tomto ohledu nezůstávají pozadu ani tradiční média, jako jsou MF Dnes nebo Novinky.cz, a koneckonců ani neinformovaná politická garnitura.

Slovo uprchlík nepozorovaně zastínil zášť vzbuzující termín „nelegální migrant“, který se tak stal svůdnou politickou vějičkou pro obskurní okamurovce, populismem překypující Hrad, ale i novopečeného premiéra. Přesto ale odmítám věřit tomu, že by většina mých spoluobčanů byla v jádru zlá, lhostejná a cynická. Žádný národ nemůže být v zásadě špatný, neboť na vytváření nehumánních postojů a nálad se podílí spousta vnějších faktorů.

Díky svým cestám po zemích, které čelí reálné uprchlické krizi, vím, že jedině přímý kontakt s lidmi, již byli donuceni opustit své domovy kvůli nepředstavitelným válečným hrůzám, neúnosnému ekonomickému strádání či antropogenním změnám klimatu, může porazit iracionální tíseň v našem srdci. Jedině tak totiž zjistíme, že máme co do činění s křehkými lidskými bytostmi, jejichž jediným přáním je žít důstojný život. Jsem přesvědčen, že by ti, kdo uprchlíky a migranty vnímají pouze skrze masmediální clonu, svůj postoj přehodnotili.

Tím samozřejmě nechci čtenářům sugerovat, abychom s otevřenou náručí přijali všechny tyto nešťastníky, ale pokud se chudé země jako Libanon a Uganda pod náporem uprchlíků nezhroutily, neexistuje důvod, proč by si s ustupující migrační vlnou neporadila mnohem bohatší a větší Evropská unie.             


Faktická poznámka: Evropské země, včetně ČR, jsou signatáři Ženevských úmluv o uprchlících z roku 1951, podle nichž mají státy POVINNOST poskytnout útočiště osobám prchajícím před válkou, mučením a pronásledováním. Příslušné citace z Ženevských úmluv jsou ZDE 

Jak výhodné je o této skutečnosti nevědět, anebo pokrytecky předstírat, že o ní "nevím".

0
Vytisknout
11177

Diskuse

Obsah vydání | 19. 12. 2017