V daném okamžiku lze konstatovat, že ...

Referendum o setrvání v EU by situaci prospělo

14. 12. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 4 minuty
30762

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Diskuse o tom, zda referendum ano či ne, v ČR trpí pod tíhou faktu, že se jeden populista rozhodl ukrást tuto myšlenku ve prospěch své politické propagandy. Okamura a ochlokratický aparát, jenž okolo sebe vytváří, pochopitelně, vzhledem k ochotě popřít jakákoliv hlediska racionality a etiky, představuje ideální výstrahu každému, kdo by chtěl uvažovat o referendu, notabene na celostátní úrovni. V souvislosti s EU a možným referendem vládne navíc obava, že se k Okamurovým voličům přidají voliči komunistů, někteří voliči Ano, někteří voliči ODS nebo ČSSD. To by pochopitelně mohlo znamenat vystoupení ČR z EU. Hysterie ale s vysokou dávkou pravděpodobnosti zamlžuje rozumný pohled na věc. To referendum by ČR měla mít...


Obecně se o referendu v ČR v intelektuálních kruzích soudí spíše to, že by nemělo být připuštěno jako prostředek politického rozhodování. Jako příklad slouží takovým názorům přímá volba prezidenta a poukaz na to, jak zhoubné dopady takový krok měl (či může mít). Jde o generalizaci, která nemusí nutně platit. Bez ohledu na to, že je nesmysl snažit se zavádět referendum top down, nýbrž od lokální úrovně směřovat nahoru, ani v jednotlivých případech celostátního referenda nemusí zdaleka platit hypotéza o nutně záporných dopadech na politický vývoj v ČR.


Aplikováno na otázku setrvání v EU, referendum může významně napomoci rozptýlit politický smog, v němž se nyní česká společnost ocitá. V Ano a napříč politickým spektrem vůbec, až na v současnosti velmi marginální strany, se lze setkat s pozoruhodnými projevy takové té malosti a zbabělosti, kdy ten či onen politik použije EU jako bezbranného otloukánka, aby na něm ukázal svou sílu, vtip a politickou údernost. Tyto akty mohou vzbuzovat dojem, že počet politiků i voličů, kteří by měli reprezentovat či volit tzv. Stranu přímé demokracie, je násobně větší, než její skutečný elektorát.

SPD a 15 % jejich voličů, ochotných nechat se za dané situace jednoduše přesvědčit na základě Okamurovy politické idiocie  do situace, kdy půjdou a zvolí odchod ČR z EU, jsou zdánlivě jasní. K tomu můžeme pravděpodobně přičíst značně prořídlé hlasy stoupenců KSČM, na jejímž webu lze namátkově nalézat vcelku jasné signály o tom, jak by se tato strana zachovala v případě referenda a co by doporučila svým voličům. Pravděpodobně totéž, co vedení KSČM doporučovalo v roce 2003 před vstupem do EU. Zdánlivě jasné.

Jenže tady nejde o Okamuru a KSČM. Tady jde primárně o Babiše a o to, co tento člověk řekne svým voličům, pokud se ho někdo zeptá na EU. A v tomto okamžiku si těžko lze představit, že by Babiš mohl udělat cokoliv jiného, než trvat na tom, že ČR musí v EU zůstat. Babiš skutečně nemá na výběr, v čemž paradoxně pomáhá skutečnost, že jeho business je významně závislý na EU a na tom, že ČR je jejím členem. Že dokonce bude aktivním členem, jak požaduje. 

Referendum o EU by rád i Miloš Zeman, jehož voliči se vysoce překrývají s těmi Babišovými, ale také s voliči KSČM a SPD. Jenže Zeman by, pokud nedojde na totální rozpad jeho osobnosti, vyzýval k setrvání v EU. Babiš a Zeman jsou dva základní postojové pilíře pro současnou voličskou většinu v ČR. Pokud se shodují, je velmi nepravděpodobné se domnívat, že převáží chuť části elektorátu v ČR "ukázat té zločinné EU, jak s ní Kocourkov zatočí".

Těch, kteří by mohli takovou politiku prosadit, moc nezbývá. V ODS bude pár takových, kteří budou ochotní následovat Klause otce a Klause avatara, ale současné vedení se bude muset nutně vyjádřit ve prospěch setrvání EU. Totéž lze předpokládat u dnes nesvéprávné ČSSD, která by cestou debilizace zcela ztratila poslední smysl existence na politické mapě ČR, Pirátů i většiny dalších rozhodujících vlivných stran.

Nejsme v situaci Velké Británie, kde o výsledku referenda rozhodl mocenský boj uvnitř vládnoucí konzervativní strany. V ČR je situace, shora popsaná, naprosto odlišná. Referendum by naopak v současnosti mohlo pomoci rozptýlit škodlivý smog a nepřehlednost politických postojů. na několik dalších let by bylo možné odsunout stranou jedno z nešťastných témat, kterými se zaobírá česká politická žvanírna. Takže proč ne.

-1
Vytisknout
14171

Diskuse

Obsah vydání | 19. 12. 2017