Co se v Sýrii pokazilo?

29. 12. 2017

čas čtení 1 minuta
"Ve zpětném pohledu nepomohlo říci, že by Asad měl odstoupit. Pozorovatelé neoceňují nuanci v americké pozici, která říká, že o Asadově budoucnosti mají rozhodnout Syřané, ne Američané," říká bývalý americký velvyslanec v Sýrii Robert Stephen Ford.


"Naše vyjádření vlastního názoru bylo pochopeno v tom smyslu, že Američané přimějí Asada k odchodu, a nikdy neexistoval záměr to udělat. Místo toho Američané chtěli jednání mezi opozicí, včetně umírněných ozbrojených skupin a Asadovy vlády, aby rozhodlo o přechodné vládě ve vzájemné shodě, jako v prvních ženevských jednáních. Mým osobním omylem bylo, že jsem se nepostavil prezidentovu prohlášení ze srpna 2011."

"Naším druhým omylem bylo nevynucovat hraniční čáru po útocích Asadovy vlády chemickými zbraněmi v roce 2013. To mohlo odstrašit Asada od dalšího použití a představovat motiv zasednout k jednacímu stolu v Ženevě v roce 2013. Ministerstvo zahraničí podle záznamů podporovalo úder, ale prezident přijal vlastní rozhodnutí."

"Naším třetím omylem bylo podporovat syrské Kurdy napojené na PKK proti IS, místo abychom postupně vybudovali arabské síly. Teď jsme v situaci, kdy naši vojáci jsou donekonečna umístěni ve východní Sýrii s nepřáteli na všech stranách. Turecko, Írán, Irák a Sýrie se všichni budou snažit dosáhnout rapidního odchodu a podřízení těchto syrských kurdských spojenců. Vážně poškodíme naše dvoustranné vztahy s Tureckem a Erdogan již je obtížný, k jednání velmi problematický lídr."

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
9122

Diskuse

Obsah vydání | 29. 12. 2017