K čemu je náš pštrosí postoj?

21. 12. 2017 / Jaroslav Polák

Jako dlouholetý čtenář deníku Právo a také jakožto sice nijak kvalifikovaný pozorovatel mediální scény, respektive společenské debaty - či řekněme českého diskurzu, musím učinit pár poznámek. V poslední době a se zesílenou frekvencí zase trio novinářů (odborníků) - pánové Raška, Mocek a Balabán objevili dle nich asi svého druhu psychologický problém zástupců (západní) EU.


Tito novináři-živnostníci v deníku Právo referují o jakémsi údajném „migračním pokrytectví“, „fetiši“, či „fanatickém trvání na konceptu uprchlických kvót“. Nejsem odborníkem na evropskou exekutivu, nesleduji denně evropský tisk, což zajisté uvedení pánové dělají den co den. Ovšem zato jsem si v Čechách všiml, že skoro každé vystoupení českého politika prakticky vždy skončí omíláním mantry: „Kvóty nefungují", variantně "Kvóty nic neřeší." Tedy výše uvedeným pánům bych doporučil sebereflexi na téma, jestli náhodou nepoužívají sice osvědčený, ale necivilizovaný přístup „podle sebe soudím tebe“.

Včera jsem na ČT2 zhlédl film-dokument o V. Havlovi. Nejsem žádný nekritický obdivovatel Václava Havla, nicméně se domnívám, že tento dokument odkryl děsivě obrovský rozdíl v osobnosti tohoto našeho prezidenta a prezidenta současného a předchozího. Ale to je jen můj subjektivní názor. Poněkud zajímavé je rovněž kolektivní pozapomenutí onoho prvorepublikového: „ Co na to říká cizina?“ Ptá se český občan nyní, jak nás „hodnotí cizina“, tj. západní členové EU? Ono sice platí, že západní země EU Česká republika víceméně vůbec nezajímá – ani jejich vrcholoví politici často neznají ty české, nicméně postoj k řešení uprchlické krize jistě vyvolal zvýšenou pozornost.

Za druhé, vraceje se k prezidentu Havlovi, jak by se asi on stavěl k tomuto problému? Osobně se domnívám, a to na 97%, že by rozhodně furt neomílal až do zdebilnění mantru: „kvóty nic neřeší“ a že je potřeba „pomáhat na místě“. Ostatně je mi záhadou, proč když válka v Sýrii začala již v r. 2011 a generovala již tehdy miliony uprchlíků – proč moudré české hlavy tajily svůj geniální nápad řešit vše na místě až do roku 2015, resp. do září 2015? Současně jsem nikdy nepochopil, jsa v tomto směru nevzdělán, jakéže „všechny možné“ zákony a smlouvy porušila kancléřka Merkel. Pokud vím, řešila akutní krizi statisíců uprchlíků v Maďarsku a na Balkáně, a to ještě na důraznou přímluvu ministra vnitra NSR a tuším i prosby rakouského premiéra.

Zarážející je naprostá nesoudnost a neznalost poměrů ve východní Evropě a na Balkáně zejména a neschopnost dějinné sebereflexe. Zastánci tehdejšího zadrátování a uzavření netuší, či resp. nechtějí tušit, že by to znamenalo „naplnění“ balkánského kotle, který by následně vybuchl. Tedy pokud se někdo pamatuje, co se dělo za 2. světové války na teritoriu původního Království Jugoslávie a na začátku 90. let (na území SFRJ). Už možná hloupost tohoto druhu myšlení a uvažování mne překvapuje. Už se docela těším na oslavy příštího osmičkového roku a s tím spojené další vlastenecké nadšení. Pravda ten stát už neexistuje – stejně jako zanikl umělý koncept národa česko-slovenského, kterýžto splnil svoji funkci a (po právu?) zanikl, aniž kdo vysvětlil proč. Nabízí se prosté vysvětlení, a tím je naplnění narcistních tužeb jistého premiéra a prezidenta ČR, což je zase jen mojí spekulací.

Kupodivu se tenkrát v nynější době adorované referendum nekonalo – to je vyhrazeno jen pro současné negativistické tužby českého národa, zejména pak k hlasování o vystoupení z EU. Inu, zase tu máme ten národní negativismus: „Uprchlíci NE, muslimové NE, EU NE, inkluze NE, čeští Němci („sudetští“) opět NE“. No a pak nám volby vyhraje hnutí ANO. Zřejmě to podvědomá snaha národního kolektivního myšlení jaksi kompenzovat svůj negativismus, přestože program ANO je kromě konceptu řízení státu jako firmy a „makání“ prakticky neznámý (tedy před volbami).

V tomto kontextu ještě doplním poznámku k českému rasismu. Prakticky vždy při nějaké diskuzi s českým občanem dojde na Romy a téměř vždy, a to s udivující urputností, výrazně občan deklaruje, že on přece zná jednoho Roma, který je poctivý, nekrade a pracuje. Inu, důkaz českého NErasismu (patvar české novořeči) nad důkazy. Dalším důkazem je „racionálně vstřícný vztah“ k přistěhovalcům z Číny či Vietnamu; drzé tykání v kontaktu s těmito našimi spoluobčany je opět svérázným důkazem českého NErasismu. Samozřejmě v dnešní době již Romové nejsou v tomto směru tak „populární“. Často se v diskuzích setkávám s řečnickou otázkou, kdo je horší – Rom (resp. řečeno Cikán), či Arab? Zde kupodivu není přidáván obligátní dovětek, že dotyčný zná „svého“ Araba, který pracuje či „nepraktikuje“ šaríu atd. Důvod je prostý – naprostá většina obyvatel žádné sousedy Araby či muslimy a uprchlíky nezná, poněvadž tu prostě nejsou. Nejsou a asi ani nebudou.

Je třeba také poznamenat, že mzdová úroveň v ČR prakticky vůbec neláká vzdělané Syřany, kteřížto často měli vyšší platy, než by nyní dostali u nás. Česká zahleděnost do sebe si nedokáže přiznat, že zřejmě naprostá většina uprchlíků či imigrantů netuší o existenci ČR či si nás v lepším případě plete s Ukrajinou nebo Bulharskem a v horším s Čečnou. To samé platí i o teroristech, které generuje Islámský stát/Daeš (nyní u konce své existence) a nikoliv konstrukt „pravého“ myšlenkového schématu „islamismus podhoubí terorismu, islám podhoubí islamismu“. Ti z vzdělanějších či informovanějších teroristů navíc dobře vědí, že v 70. a 80. letech minulého století byla ČSSR víceméně luxusním a bezpečným lázeňským resortem pro nacionalistické či ultralevicové teroristy tehdy povětšinou „sněhobílé“ pleti. Pročpak by si tady zadělávali na problém a tento resort ničili?

Závěrem bych ovšem chtěl důrazně dodat, že výše uvedené neplatí o Češích „per se“, abych nebyl označen za zastánce svého druhu kolektivní viny. Zarážející je ale ta dominance výše uvedených názorů a postojů. Sice jsem to nepočítal (stejně jako každý řádný občan si nikdy nespočítá, např. přesně kolik Romů bere dávky a kolik „poctivě“ pracuje) – přesto, používaje již legendární „zdravý český selský rozum“, si myslím, že jde o většinu – bohužel.

0
Vytisknout
4352

Diskuse

Obsah vydání | 27. 12. 2017