Ruské manévry Zapad 2017 simulovaly válku proti NATO

22. 12. 2017

Zpravodajské zdroje odhalily, že během rozsáhlého zářijového cvičení v Rusku probíhal nácvik obsazení Pobaltí, náletů na Německo a další členské státy NATO, stejně jako útoku na neutrální skandinávské státy.

Od roku 2009 provádí Ruská federace každé čtyři roky cvičení Zapad. Cílem je cvičit "obranné schopnosti" armády v Západním vojenském okruhu. Letos v září ruská armáda oznámila: "Protiteroristické cvičení Zapad 2017 je čistě obranné", napsal Julian Röpcke.

Nicméně deník Bild nedávno hovořil se dvěma předními analytiky západních zpravodajských služeb, kteří odhalili, že cvičení nebylo ani "protiteroristické", ani "čistě obranné", ale šlo o nácvik na "plnohodnotnou konvenční válku proti NATO v Evropě". Podle těchto zdrojů se nacvičovalo obsazení Pobaltí a Běloruska, stejně jako "šoková kampaň" proti západoevropským státům NATO jako Německo a Nizozemí, ale také proti Polsku, Norsku a neutrálnímu Švédsku a Finsku.

Obsazení Pobaltí během týdne

Podle zmíněných dvou zdrojů ruské síly nacvičovaly obsazení "zranitelného regionu NATO", jmenovitě Pobaltí. K tomu je třeba rychle provést operaci v oblasti polských Suwalek, aby bylo Polsko a posily NATO určené pro Litvu odříznuty. Přesně to Rusko nacvičovalo, když na běloruském území vytvořilo fiktivní stát "Vejšnorii" situovaný do oblasti čtyřicetikilometrového úseku, který spojuje Polsko s Litvou.

Současně Rusko nacvičovalo "neutralizaci a převzetí kontroly nad letišti a přístavy (v Pobaltských státech), tak aby tam nepřišly posily z dalších států NATO". Zdroje zdůrazňují, že v případě mimořádné situace by šlo v prvních několika dnech o čistě vojenskou operaci, nikoliv vyhlášení "lidových republik" s pomocí "zelených mužíků".

Nácvik náletů na Západní Evropu, zejména Německo

Ruské strategické letectvo se zúčastnilo manévrů během dvou dnů a provedlo simulované lety nad Baltem a Severním mořem. Nacvičovalo nálety na západoevropské cíle, přiblížení k německému a nizozemskému pobřeží ze strany Severního moře, stejně jako ke švédskému, finskému a polskému území z Baltu. Cvičení zahrnovalo vlny strategických bombardérů Tu-95 a podpůrné letouny jako stíhačky a letecké tankery. (Hrubá ruská kopie amerických tzv. strike packages - pozn. KD.)

Tyto bombardéry nacvičovaly odpalování raket a střel s plochou dráhou letu. Vrátily s na základny, než dosáhly pobřeží NATO. V reálné situaci by jejich cíle zahrnovaly kritickou infrastrukturu, letiště, přístavy, energetické instalace atp., aby v cílových zemích vznikl šok a obyvatelstvo požadovalo od vlád opětovné nastolení míru, místo plnění spojeneckých závazků.

Ve válce by další ruské aktivity zahrnovaly prevenci vojenské akce NATO, tj. rozmístění vojáků v Pobaltí a zvrácení ruských územních zisků. Takže primárním cílem náletů by byly německé námořní základny na Baltu a v Severním moři. Ačkoliv zdroje nevědí, n které německé a možná nizozemské cíle letouny Tu-95 mířily, zdůrazňují, že právě takové nálety byly součástí posledního cvičení.

Námořní cvičení proti ponorkám, lodím a letounům NATO

Ke zmrzačení kapacit NATO v případě rozsáhlé pozemní ofenzívy proti Estonsku, Lotyšsku a Litvě zahrnuly manévry také protiponorkový boj a cvičení protivzdušné obrany na Baltu. Ohniskem zájmu byl prostor východně od švédského ostrova Gotland.

Ruské námořnictvo nacvičovalo protivzdušné a protilodní operace i boj proti potápěčům. Zřejmým cílem takových manévrů bylo zničení sil NATO v Baltu, které by se mohly pokusit dosáhnout pobřeží Pobaltí a snažit se zde pomoci napadeným spojencům.

Nácvik útoků proti Finsku, Švédsku a Norsku

Švédsko a Finsko, které Rusko nepovažuje za neutrální, by se v případě války s NATO také staly terčem útoku. Ruští generálové předpokládají, že by obě země umožnily NATO používat svá letiště, takže ta by se stala terčem ruských raket Iskander.

V oblasti Murmansku na poloostrově Kola, kde vede hranice s Finskem a Norskem, měl podle jiných zdrojů probíhat nácvik protivzdušné obrany zahrnující jednotky z jiných částí Ruska.

V říjnu norský tisk s odvoláním na šest vysoce zdrojů postavených zdrojů v obranném establishmentu informoval, že Rusko nacvičovalo nálety a invazi na Špicberky s použitím letounů strategického a dálkového letectva Tu-95 a Tu-22M3. Námořních manévrů se zúčastnilo padesát plavidel. Bildu tuto informaci potvrdily další západní bezpečnostní zdroje. Z ruské strategické perspektivy by bylo nutné provést paralelní útoky na finské a norské cíle.

Co by vyvolalo válku mezi NATO a Ruskem?

Pokud by se obyvatelstvo v postsovětských zemích, které Rusko označuje za svou zájmovou sféru, zapojilo do tzv. "barevných revolucí" a vyšlo do ulic, Moskva by to označila za "spiknutí CIA" a údajný konflikt s NATO vojensky eskalovala.

Obecně vzato, operace proti Pobaltí by proběhla v případě, že by Putin pociťoval "reálné ohrožení" svých zájmů. Jako příklad by mohly sloužit nepokoje v Bělorusku, na Ukrajině nebo v Gruzii. Již v roce 2008 invaze do Gruzie zahrnovala i plány útoku na Pobaltí - v případě, že by Západ Tbilisi vojensky pomáhal.

V případě, že by konvenční "šokové útoky" na Západní Evropu neodradily země NATO od snahy zvrátit ruské územní zisky v Pobaltí, Kreml by signalizoval nasazení jaderných zbraní, po nichž by zřejmě následovalo odpálení mezikontinentálních raket - i když jde o scénář, jemuž by se Moskva snažila vyhnout. 

Zdroj v němčině: ZDE

Text v angličtině: ZDE

Text v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
2975

Diskuse

Obsah vydání | 27. 12. 2017