USA jsou optimistické ohledně jednání o mírové dohodě na Ukrajině, ale zůstává ještě „několik citlivých detailů“

25. 11. 2025

 
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová vyjádřila optimismus ohledně jednání. Ve svém příspěvku na Twitteru však připustila, že existuje „několik citlivých, ale nepřekonatelných detailů“, které je třeba vyřešit a které budou vyžadovat další jednání. Donald Trump uvedl, že věří, že dohoda je na dosah. Na akci v Bílém domě řekl: „Dostaneme se tam.“

Nebyly však žádné známky toho, že by bylo dosaženo dohody v klíčových otázkách, jako jsou územní ústupky nebo budoucí bezpečnostní záruky, ani nic nenasvědčovalo tomu, že by Rusko souhlasilo s revidovanou dohodou mezi USA a Ukrajinou, o které se v neděli jednalo v Ženevě.

Moskva mezitím pokračovala v nočních útocích na ukrajinská města. Ruské síly během noci vystřelily na Ukrajinu 22 raket a 464 dronů, především na cíle v Kyjevě a jeho okolí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je ochoten se co nejdříve setkat s Donaldem Trumpem, aby projednali konečné podrobnosti dohody. Ukrajinští představitelé uvedli, že jsou blízko přijetí rámcové dohody, ale že některé podrobnosti lze projednat pouze na prezidentské úrovni.

„Naše delegace dosáhly společné shody ohledně základních podmínek dohody projednávané v Ženevě,“ napsal v úterý na Facebooku tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov. „Těšíme se na organizaci návštěvy ukrajinského prezidenta v USA v nejbližším vhodném termínu v listopadu, abychom dokončili poslední kroky a uzavřeli dohodu s prezidentem Trumpem.“

Ukrajinský představitel řekl agentuře AFP, že nová verze je „výrazně lepší“ a zvyšuje navrhovaný limit budoucích ozbrojených sil země z 600 000 na 800 000 členů, což se blíží současnému počtu aktivních vojáků.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že jakýkoli pozměněný mírový plán bude muset odrážet „ducha a literu“ toho, co Donald Trump a Putin projednali na svém summitu na Aljašce v srpnu.

Zelenskyj v úterý večer uvedl, že jakékoli rozhovory s Trumpem by se měly týkat i evropských spojenců.

Podle Keira Starmera se rámcová dohoda nezabývala otázkou územních ústupků. „Podle mého názoru se nejedná o novou dohodu, ale o potvrzení Ukrajiny, že je spokojena s návrhem, který včera vznikl v Ženevě a který samozřejmě nezahrnuje otázku území,“ řekl britský premiér v úterý v parlamentu.

Po ženevských rozhovorech se americký tajemník  armády Dan Driscoll setkal v pondělí večer v Abú Dhabí s ruskou delegací a rozhovory pokračovaly i v úterý. „Jednání probíhají dobře a zůstáváme optimističtí. Tajemník Driscoll je v úzkém kontaktu s Bílým domem ... v průběhu těchto jednání,“ řekl jeho mluvčí agentuře Reuters.

Podle Financial Times se jednání měl zúčastnit také šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, nebylo však jasné, zda se bude jednat přímo s představiteli Moskvy, nebo zda se bude jednat o samostatná bilaterální jednání s Driscollem.

Ukrajinec Andrij Jermak a americký ministr zahraničí Marco Rubio po jednáních v Ženevě o mírovém plánu navrženém USA

Evropští lídři se snaží zůstat zapojeni do procesu, zatímco vedoucí úlohu přebírají americké úřady. Finský prezident Alexander Stubb, který se v posledních měsících stal jedním z hlavních partnerů Donalda Trumpa mezi evropskými lídry, v úterý po telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem uvedl, že nadcházející dny budou rozhodující pro pokusy o nalezení mírového řešení.

„Zelenskyj poskytl přehled o nejnovější situaci. O budoucnosti Ukrajiny rozhoduje Ukrajina a o evropské bezpečnosti rozhoduje Evropa,“ napsal Stubb na Twitteru.

Zelenskyj v úterý hovořil také se Starmerem, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před mírovou dohodou, která by pro Ukrajinu znamenala „kapitulaci“.

Americký plán původně sestával z 28 bodů a vycházel z diskusí mezi Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem a poradcem Kremlu Kirillem Dmitrijevem, údajně s přispěním předsedy ukrajinské bezpečnostní rady Rustema Umerova.

Návrh by zahrnoval postoupení území okupovaného Ruskem a dalších oblastí, které by Ukrajina měla dobrovolně odevzdat. Rovněž by omezil velikost ukrajinské armády a všem účastníkům konfliktu udělil amnestii za válečné zločiny.

Driscoll, který je univerzitním přítelem amerického viceprezidenta JD Vance a nedávno převzal vedoucí roli v jednáních s Ukrajinou, odcestoval do Kyjeva, aby Zelenského seznámil s plánem a požadoval, aby jej do několika dnů podepsal. Tento tlak, spojený s únikem informací o plánu, ukrajinské a evropské představitele zaskočil. Zelenskyj v pátek prohlásil, že země čelí jednomu z nejtěžších momentů ve své historii a je nucena volit mezi „ztrátou důstojnosti nebo ztrátou klíčového spojence“.

Driscoll poté informoval velvyslance NATO v Kyjevě o tomto plánu. Jeden z přítomných uvedl, že to byla „noční můra“ a že evropští velvyslanci byli šokováni obsahem a tónem Driscollova projevu.

Washington poté ustoupil od svých ultimát a uvedl, že 28bodový plán je výchozím bodem pro diskusi.

„Citlivé otázky, nejchoulostivější body, projednám s prezidentem Trumpem,“ uvedl Zelenskyj v pondělí večer a pochválil pokrok v plánu. Navzdory optimismu Driscolla však Kreml projevil malý zájem o kompromis ohledně svých maximalistických cílů v konfliktu.

Zelenskyj uvedl, že Kreml nesmí mít pocit, že je schopen vyhrát válku, zatímco jednání pokračují. „Nejdůležitější nyní je, aby všichni partneři společně směřovali k diplomacii prostřednictvím společných snah. Tlak na Rusko musí přinést výsledky,“ řekl.