Bez imigrace bude mít EU, včetně ČR, vážné ekonomické problémy

3. 9. 2025

čas čtení 8 minut
Foto: Černá linka ukazuje budoucnost zemí s imigrací červená bez imigrace. Bez imigrace poklesne počet obyvatel v ČR na 8 milionů
 
Jak protipřistěhovalecká politika v EU koliduje s demografickou realitou

V současné době je 21 % obyvatel EU ve věku 65 let a více. V základním scénáři Eurostatu se tento podíl do roku 2100 zvýší na 32 %, ale v scénáři nulové imigrace se zvýší ještě více, a to na 36 %.

Protipřistěhovalecká politika je v celé Evropě na vzestupu. Francouzská Národní fronta a německá Alternativa pro Německo (AfD) mají významné zastoupení v parlamentech svých zemí, zatímco britská Reformní strana vede v průzkumech veřejného mínění.

Prognózy však ukazují, že vzestup krajní pravice uychlí pokles počtu obyvatel v Evropě, což by vedlo k ekonomickým otřesům, včetně pomalejšího růstu a prudkého nárůstu nákladů na důchody a péči o seniory.

Ti, kteří chtějí uzavřít evropské hranice, se musí vypořádat s krutou demografickou realitou: v době nízké porodnosti se očekává, že počet původních obyvatel kontinentu v příštím století prudce poklesne.

 
Odborníci varují, že bez imigrace budou evropské společnosti stárnout rychleji, což s sebou přinese řadu ekonomických problémů v souvislosti s úbytkem pracovní síly a rostoucími náklady na péči.

„Většina politiků ze středolevicového a středopravicového spektra si uvědomuje, že imigrace je nezbytná k zmírnění demografického tlaku,“ řekl John Springford, spolupracovník think tanku Centre for European Reform. „Snažili se zaměřit na přísnější – a často nelidská – pravidla pro udělování azylu v naději, že přísnější kontroly na hranicích poskytnou politickou ochranu pro vyšší regulérní imigraci.

„Radikální pravicové strany však stále více zpochybňují konsensus hlavního proudu. Země, které se dokážou bránit požadavkům na omezení imigrace osob v produktivním věku, budou z dlouhodobého hlediska v silnější ekonomické pozici.“

Nejnovější prognózy Eurostatu, oficiální statistické agentury EU, naznačují, že na základě současných trendů bude populace bloku do roku 2100 o 6 % menší – klesne ze současných 447 milionů na 419 milionů.

Tento pokles je však nicotný ve srovnání se scénářem Eurostatu bez imigrace. Agentura předpokládá pokles počtu obyvatel o více než třetinu, na 295 milionů do roku 2100, pokud ze svého modelování vyloučí imigraci.

Základní prognózy Eurostatu předpokládají, že země udrží průměrnou úroveň čisté migrace z posledních 20 let.

Itálie, Francie a Německo, kde se v poslední době prosazují politici proti imigraci, by v případě nulové imigrace čelily velkému poklesu počtu obyvatel.

Italská premiérka Giorgia Meloni si ve svém prvním funkčním období stanovila jako prioritu tvrdý postup proti migraci, ale její země má jednu z nejnižších porodností v Evropě a její počet obyvatel by se při nulové imigraci do konce století snížil o více než polovinu.

V Německu, kde protipřistěhovalecká AfD skončila na druhém místě v letošních federálních volbách, by se počet obyvatel mohl v příštích 80 letech snížit z 83 milionů na 53 milionů, pokud by byly hranice zcela uzavřeny.

A ve Francii, kde Národní shromáždění vyhrálo první kolo parlamentních voleb loni v létě po kampani za omezení přistěhovalectví, by scénář nulové imigrace znamenal pokles počtu obyvatel z 68 milionů na 59 milionů.

Pouze několik států EU by zaznamenalo malý rozdíl v důsledku uzavření hranic: Rumunsko, Lotyšsko a Litva, tedy země, které zaznamenaly čistý odliv obyvatel.

Naopak ve většině evropských zemí by populace nejen poklesla v důsledku absence současné úrovně imigrace, ale také by stárla, protože počet lidí v produktivním věku by klesl v poměru k počtu seniorů. 

V současné době je 21 % obyvatel EU ve věku 65 let a více. V základním scénáři Eurostatu se tento podíl do roku 2100 zvýší na 32 %, ale v scénáři nulové imigrace se zvýší ještě více, a to na 36 %.

Ti, kteří studují měnící se věkovou pyramidu Evropy, tvrdí, že to vystaví země rostoucímu ekonomickému tlaku.

„Hlavními důsledky budou pomalejší růst, protože se sníží počet pracovních sil, a vyšší daňové zatížení, protože vzrostou výdaje na důchody a poptávka po zdravotní péči a péči o seniory,“ uvedl Springford.

Většina zemí EU to již pociťuje, protože daňové zatížení – vyjádřené jako podíl daňových příjmů na HDP – v posledních desetiletích stoupá v zemích jako Francie, Itálie, Německo a Španělsko.

Odvětví zdravotní a sociální péče bude mít pro zvládání stárnutí Evropy stále větší význam a mnoho zdravotních systémů v EU již nyní závisí na lékařích a zdravotních sestrách z řad přistěhovalců.

„Více lidí bude potřebovat péči, i když to závisí na tom, jak zdraví budou lidé ve stáří a kolik péče budou potřebovat,“ uvedl Alan Manning, profesor ekonomie na London School of Economics.

„Na druhé straně rovnice je to, že kvůli menšímu počtu dětí a nízké porodnosti potřebujete méně lidí ve školství a péči o děti. V jistém smyslu tedy musíme přerozdělit lidi, kteří se starali o děti, aby se starali o staré lidi.“

Zároveň odborníci zdůrazňují, že imigrace není zázračným řešením demografických problémů Evropy, ale spíše jedním z mnoha řešení, nebo alespoň způsobem, jak usnadnit přechod ke stárnoucí společnosti.

„Zvýšení úrovně imigrace samo o sobě tyto demografické problémy nevyřeší – k tomu by byla zapotřebí velmi vysoká úroveň imigrace a počet migrantů, kteří jsou ochotni se přestěhovat, je omezený,“ řekl Springford.

„Pomohlo by však, stejně jako zvýšení míry zaměstnanosti lidí v produktivním věku, posunutí věku odchodu do důchodu, reforma důchodů a přesun daňového břemene z příjmů z práce na majetek, zejména nemovitosti.“

Manning dodal: „Aby imigrace pomohla, musí imigranti skutečně pracovat, a mnoho evropských zemí má mezi imigranty poměrně nízkou míru zaměstnanosti. Nelze to tedy brát jako samozřejmost. Pokud by přišel imigrant, který by nepracoval a potřeboval podporu, sociální dávky, situace by se nezlepšila, ale zhoršila. Je tedy opravdu důležité, aby měli práci, a to bylo v některých případech problematické.“

V rámci národních hranic budou venkovské oblasti nejvíce postiženy nadcházejícím poklesem počtu obyvatel v EU. V příštích 80 letech by mohlo více vesnic potkat stejný osud jako Camini v jižní Itálii.

Tato vesnice je jednou z mnoha v regionu Kalábrie, kde v druhé polovině 20. století došlo k prudkému poklesu počtu obyvatel, protože mladší obyvatelé se stěhovali za lepšími příležitostmi jinam.

Camini se nedávno stalo místem projektu, který se zabývá přesídlováním uprchlíků ve snaze zachránit komunitu před zánikem. Projekt byl zmíněn v nedávné zprávě Rady Evropy, kterou sepsala poslankyně za labouristickou stranu Kate Osamor a která zkoumala potenciál imigrace pro zmírnění problémů stárnoucí populace.

„Sledoval jsem, jak toto místo pomalu umírá. Domy se rozpadaly, protože v nich nikdo nežil,“ řekl Rosario Zurzolo, který se narodil v Camini a nyní je předsedou družstva Eurocoop Servizi, které projekt přesídlení řídí.

Dosud se v rámci tohoto programu v Camini trvale usadilo 50 uprchlíků, čímž se počet obyvatel obce zvýšil na 350, dalších 118 uprchlíků je zde dočasně ubytováno. Symbolickým úspěchem tohoto programu bylo nedávné znovuotevření místní školy.

Zurzolo říká, že Camini může sloužit jako model pro oživení dalších evropských regionů, které čelí úbytku obyvatelstva.

Serena Franco, která je rovněž součástí projektu Camini a předložila Radě Evropy důkazy pro její zprávu, dodala: „Přinášejí znalosti a nyní s nimi začínáme růst a vytvářet nové věci, nové procesy, nové pracovní příležitosti, které by bez nich nebyly možné.“

Analýza ale se nezabývá tím, co v ekonomikách evropských zemí způsobí v nadcházejících letech umělá inteligence.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
386

Diskuse

Obsah vydání | 3. 9. 2025