Projekt izraelsko-palestinského míru musí odrážet realitu

29. 3. 2024

čas čtení 5 minut
Američtí představitelé a lídři veřejného mínění by se neměli rozcházet s realitou, ale měli by ji přijmout. Dlouhodobý izraelsko-palestinský mír vyžaduje mimo jiné zničení Hamásu, reorganizaci Palestinské samosprávy a ducha soužití, který bude živen mezi palestinským lidem, píše Lawrence Haas.

"Nesnáším věty typu 'jistěže'," řekl mi jednou jeden izraelský názorový lídr s odkazem na kritiku židovského státu. Například: "Jistě, Izrael je obklopen nepřáteli." Nebo: "Jistě, Izrael čelí genocidnímu Hamásu na jihu a silnějšímu genocidnímu Hizballáhu na severu".

Vysvětlil, že nenávidí věty typu "jistěže", protože to byly odbyté řádky, úlitby realitě, kterou se pisatelé cítili nuceni uznat, než se vrátili ke svému hlavnímu úkolu drtivě obvinit Izrael z nepokojů v regionu.

Inu, "jistěže" se vrátilo s tím, jak vrcholní američtí a západní představitelé a lídři veřejného mínění křísí prchavé "dvoustátní řešení" izraelsko-palestinského míru a kritizují izraelské vojenské operace v Gaze, které, jak říkají, ho zabijí.

"Nikdy nebudu podceňovat vážné hrozby, kterým Izrael čelí a čelil po celou dobu své existence," řekl vůdce senátní většiny Chuck Schumer klasickým způsobem "jistěže", než zaměřil svou palbu na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua – ve vysoce sledovaném projevu, který prezident Biden pochválil za to, že vyjádřil obavy "sdílené... mnoha Američany."

"Chci, aby bylo zcela jasně řečeno jedno něco, co Schumer a Biden také objasnili:" dodal podobným způsobem sloupkař New York Times Thomas Friedman, než vystřelil na Netanjahua. " Válka v Gaze byla Izraeli vnucena brutálním útokem Hamásu na izraelské pohraniční komunity..."

Problém s "jistěže" uprostřed války spočívá v tom, že při nátlaku na Jeruzalém, aby omezil své vojenské plány a usiloval o dvoustátní řešení, jeho kritici ignorují ošklivou realitu na palestinské straně – že mezi jeho vůdci a lidem neexistuje žádná voličská základna pro "dva státy žijící bok po boku v míru".

Naléhat na dvoustátní řešení nyní, kdy je Izrael ve válce a Palestinci se do značné míry staví proti soužití, se jistě ukáže jako neplodné, neboť bude živit další cynismus a oddálí to vyhlídky na dosažení míru.

Skutečnost #1 – Hamás: "Kdyby Izrael... upevnit svou kontrolu nad Gazou a Západním břehem Jordánu... Jaké tedy můžeme rozumně očekávat, že Hamás a jeho spojenci složí zbraně?" Zeptal se Schumer.

Odpověď: Nijak. Ale Hamás nepřestane bojovat, bez ohledu na to, co Izrael udělá. Samotným raison d'tre této skupiny je zničení Izraele, jak Schumer uznal na jiném místě svého projevu. Jakákoli naděje na izraelsko-palestinský mír se opírá o zničení Hamásu, o které Izrael usiluje, nikoli o naivní "rozumné očekávání", že on a podobně smýšlející spojenci, jako je Palestinský islámský džihád, "složí zbraně".

Skutečnost #2 – Palestinská samospráva: "Nevím, jestli se Palestinská samospráva dokáže dát dohromady, aby se stala takovou vládou, jakou Palestinci a Izraelci potřebují," připustil Friedman – poté, co předpověděl, že americká "celková strategie na Středním východě" a "dlouhodobé zájmy Izraele" jsou založeny na partnerství Izraele právě s touto organizací.

Friedman má právo se divit, jakkoli to jeho argumenty vykuchává. Údajně "umírněná" Palestinská samospráva vyplácí měsíční důchody rodinám palestinských "mučedníků", kteří zabíjejí Židy, s vyššími platbami těm, kteří vraždí ve větším počtu. Na celém Západním břehu Jordánu, který Palestinská samospráva spravuje, se Palestinci ve školách, v mešitách a na sociálních sítích učí nenávidět Židy a odmítat legitimitu Izraele. Do listopadu nejméně jedenáct palestinských škol (včetně osmi provozovaných Palestinskou samosprávou) oslavovalo masakr Hamásu a braní rukojmích ze 7. října.

Skutečnost #3: Palestinci. Skutečný mír musí nejen vzejít od jednacího stolu, ale musí také přebývat v srdcích obyvatel. Ale jen 17 % Palestinců v Gaze a na Západním břehu Jordánu v listopadovém průzkumu podpořilo dvoustátní řešení, zatímco 75 % podpořilo "palestinský stát od řeky Jordán až po Středozemní moře" – bohužel, který by nahradil to, co je dnes Izraelem.

V prosincovém průzkumu veřejného mínění podpořilo útok Hamásu 72 % Palestinců a podpora Hamásu od října vzrostla v Gaze a prudce vzrostla na Západním břehu.

Zde je trochu drsnější skutečnost:

Izraelští lídři jsou možná příliš zaneprázdněni na to, aby – slovy Friedmana – "jednou rukou bojovali proti Hamásu v Gaze a druhou usilovali o mír". Zatímco pronásledují Hamás, reagují na raketovou palbu Hizballáhu přes severní hranici Izraele. Mezitím Izrael právě utrpěl svůj první útok střelami s plochou dráhou letu ze strany jemenských Húsiů na izraelské území.

Aby si americké a další hlasy nemyslely, že izraelské volby, které svrhnou Netanjahua – což Biden, Schumer a další směle prosazují – změní izraelskou politiku, zdá se, že izraelští lídři a lidé napříč politickými přesvědčeními jsou poměrně jednotní v "širokých obrysech" Netanjahuovy reakce na 7. říjen.

Američtí představitelé a lídři veřejného mínění by se neměli rozcházet s realitou, ale měli by ji přijmout. Dlouhodobý izraelsko-palestinský mír vyžaduje mimo jiné zničení Hamásu, reorganizaci Palestinské samosprávy a ducha soužití, který bude živen mezi palestinským lidem.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1241

Diskuse

Obsah vydání | 28. 3. 2024