Nebývalé finanční přebytky samospráv

Copak se nám to válí na účtech?

28. 3. 2024 / Jiří Hlavenka

čas čtení 5 minut
Tohle je docela zajímavé i důležité. Nejdřív pár čísel: zůstatek peněz na účtě obcí se v posledních letech setrvale zvyšuje. Obce mají i dluhy, rozdíl mezi hotovostí a dluhy (saldo) ale v posledních letech prudce roste (ilustrace), ve kterém ale nejsou roky 2022 a 2023, kdy ten nárůst byl ještě větší. V loňském roce narostl obcím přebytek o 72 miliard, což je dvojnásobek proti roku předloňskému. Celkový zůstatek na účtu obcí činil 479 miliard - srovnejme to s celkovými PŘÍJMY obcí za loňský rok, který činil 842 miliard. Zůstatek na účtu průběžně roste, a platí to i pro kraje (celkově mají na účtech 93 miliard, nárůst + 30 %). Obcím (i krajům) totiž z roku na rok výrazně stouply příjmy, které jsou dány procentem z výběru daní státu. Inflace totiž navýšila ceny, tím pádem ale navýšila i utrácení a vybranou DPH. Daňové příjmy obcí vzrostly o 15,5 %, zatímco výdaje jen 8,3 % - a už se nám zde rodí rostoucí přebytek.

Je to tak dobře?

Samozřejmě nikoli. Stát má dluh ve výši 3 000 miliard, obcím ale leží na účtě cca 500 miliard. Úroky (tzv. "obsluha") státního dluhu vyjdou na 70 miliard letos, vystoupají ale až na 100 miliard za dva roky (odhady ministerstva financí). Pokud by mohl stát o tyto ležící peníze ponížit svůj dluh, ušetřil by na obsluze nějakých 15 miliard ročně, možná i více (výhodnější půjčky při menší míře zadlužení). A to je velká částka.

Je něco takového proveditelné? Vůbec ne jednoduše, ale šlo by to - banky dnes už umí sdružovat účty u víc organizací do "jednoho centrálního", ze kterého pak ale organizace mohou čerpat jen ty "svoje peníze". Není to triviální, ale technicky to možné je; samozřejmě by bylo ale nutné upravit legislativu. Ale ta úspora je obrovská, takže i poměrně komplikovaná a drahá změna se vyplatí - bude navíc platit trvale, takže úspora bude rok co rok.

Takový model je dobře funkční i u větších firem, např. s desítkami poboček, které jsou často samostatnými organizacemi: dávají prognózy (forecasty) svého utrácení, hlásí dopředu velké (např. investiční) výdaje a finanční řízení centrály toto dovede uřídit do celkového toku peněz. Velká firma, která by volně nechala hnípat na účtech svých dceřinek prakticky jejich roční obrat (!), by ze svého finančního ředitele velmi rychle "udělala nezaměstnaného".

Nedostávají tedy obce zbytečně moc peněz?

To je logická otázka, která při pohledu zejména na graf napadne asi každého. Kladné saldo zde totiž je nepřetržitě uplynulých 11 let, tedy přinejmenším pro tuto dobu probíhá hromadění peněz v obecních kasách.

Obce tvrdí, že si potřebují schovávat peníze pro investice a v tomto kus pravdy mají. V situaci vysoké inflace, která jim ale z těchto naspořených peněz ukousla přes 30 % to ale je ukázka tristní "péče řádného hospodáře". 

Nezapomeňme: to nejsou JEJICH peníze, ale NAŠE. 

Na investice obce mohou čerpat dotace, ale jednak je tam vyžadována spoluúčast (takže obce stejně musí šetřit i na tuto spoluúčast), jednak vypisování dotačních titulů připomíná ruletu - nikdy nevíte, kde se kulička příští rok zastaví. K tomu pak přičtěte dlouhou dobu realizace zakázek, rizika (odvolání účastníka, shození výběrka) a přeopatrné hospodaření obcí je na světě.

Nicméně zpět k otázce, protože ta je relevantní. Mluvte s jakýmkoli starostou a ten vám bude s bolestí v očích vykládat, jak má málo peněz, jak by potřeboval opravit, vybudovat, zrekonstruovat to a to, a že na to nebude mít peníze ani do konce století.

Ano, jistě, pořád je co opravovat a nejlíp se opravuje to, co se opravilo loni. A nikdy nebude dost peněz - nikdy a nikde na světě. Jenomže nám tu chybí jedna věc: benchmarking, posouzení "hodnoty za peníze", posouzení, zda přínos investice odpovídá vynaloženým nákladům, zda jinde nejsou potřeba více. Zda (například) namísto do betonu a asfaltu není vhodné investovat do měkkých faktorů - třeba do vzdělání a do kultury. Občas mám pocit, že obce jsou "živy" jen tím betonem a asfaltem...
Vypadá to, že se ze Slovenska nemáme moc co učit, ale není to tak: před lety zřídilo slovenské ministerstvo financí analytický útvar nazvaný právě "hodnota za peniaze", který právě u plánovaných investic vyhodnocoval, zda za požadované peníze dostaneme odpovídající hodnotu a podle toho investice prioritizoval.

Nic takového se u nás neděje. Benchmarking není ani na úrovni centrály (ministerstev), ani u obcí. A peníze jsou přece jen čísla: sto miliónů? Miliarda? Stejně si to nikdo nedovede představit, co je málo a co je moc. Kdo posoudí benefit, finanční i nefinanční - kdo řekne "tohle je fér a tohle už ne"? Vůbec na to nemáme mechanismy, odborníky, metodiku, instituce: přece neutratíme dvacet miliónů za zřízení nového "úřadu!", abychom mohli šetřit desítky miliard.

To dá přece rozum!

2
Vytisknout
2976

Diskuse

Obsah vydání | 2. 4. 2024