NATO obviňuje Rusko z rušení signálu GPS v Evropě

2. 2. 2024

čas čtení 3 minuty
Rusko může stát za sílícím rušením satelitních signálů používaných leteckými společnostmi, chytrými telefony a zbraňovými systémy ve východní Evropě, řekl agentuře Bloomberg velitel estonských obranných sil Martin Herem.

Poznamenal, že v roce 2023 začalo docházet k narušení globálního pozičního systému (GPS) v pobaltském regionu a tento měsíc byl zaznamenán obzvláště velký výpadek na území od Finska po Polsko a oblast Černého moře.

"Někdo to dělá a my si myslíme, že je to Rusko," řekl Herem. Podle jeho názoru se Kreml rozhodl tak učinit na pozadí rizika potenciálního konfliktu s NATO: "Myslím, že cvičí a testují." Estonský velitel se domnívá, že lodě v Baltském moři mohou rušit satelitní signály.

16. ledna byla pozorována bezprecedentně vysoká úroveň rušení systému GPS v severním a středním Polsku, včetně Varšavy a až po Lodž na jihu, podle údajů monitorovacího webu GPSJAM. Druhá porucha nastala 17. ledna v oblasti měst Pyla a Konin a také v Poznani.

Předtím byla podobná úroveň rušení pozorována na konci prosince na polském pobřeží Baltského moře, v severozápadním a středním Polsku. 12. ledna bylo přerušení GPS zaznamenáno také ve Švédsku a Finsku. Úředníci v těchto zemích uvedli, že provádějí vlastní vyšetřování incidentu.

Rusko již má zkušenosti s rušením signálů GPS v severní Evropě a má velké množství kapacit elektronického boje, včetně těch, které jsou schopné rušit drony a rakety na Ukrajině. "V tomhle jsou rozhodně dost silní," řekl Herem a vyzval NATO, aby se připravilo na další útoky na alianční země.

Ruské ministerstvo obrany koncem prosince potvrdilo, že jednotky elektronického boje v Kaliningradu provádějí cvičení k rušení rádiových a satelitních signálů. A v lednu Baltská flotila vypracovala ochranu vojenských objektů před útoky dronů.

Dne 25. ledna se sešli zástupci Agentury EU pro bezpečnost letectví a Mezinárodní dopravní asociace, aby diskutovali o tom, jak snížit rizika selhání GPS a vyhnout se možným haváriím letadel v důsledku zásahů třetích stran do globálního navigačního systému.

Úřady pobaltských zemí již dříve souhlasily s vytvořením obranných zón na východních hranicích, aby čelily možné ruské agresi.

V lednu ruský prezident Vladimir Putin pohrozil Lotyšsku, Litvě a Estonsku kvůli deportaci ruských občanů. "To, co se nyní děje v Lotyšsku, v dalších pobaltských republikách, kdy jsou Rusové jednoduše vyhozeni za hranice. Víte, to jsou velmi závažné věci, které přímo ovlivňují bezpečnost naší země," řekl.

Americký institut pro studium války (ISW) poznamenal, že Putin si tak mohl připravit půdu pro útok na tyto státy, jako tomu bylo v případě Ukrajiny, kterou obvinil z "genocidy" obyvatel Donbasu. Již dříve několik vojenských velitelů a ministrů zemí NATO oznámilo potřebu připravit se na válku s Ruskem. Podle jejich názoru může být zasaženo jako první východní křídlo aliance, které je nejzranitelnější díky své blízkosti k agresorské zemi.

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
4648

Diskuse

Obsah vydání | 6. 2. 2024