Daleko od Ukrajiny a Gazy právě další válka zabila 50 000 lidí

2. 2. 2024

čas čtení 6 minut
Tři roky války v Myanmaru, které nebyly poznamenány globálními pouličními protesty nebo spory o financování v Kongresu, zabily od doby, kdy se armáda chopila moci v této zemi jihovýchodní Asie, odhadem 50 000 lidí, upozorňuje Matthew Tostevin.

Projekt Armed Conflict Location and Event Data Project (ACLED) hodnotí Myanmar jako nejnásilnější z 50 válek, které monitoruje po celém světě, a upozorňuje na stovky malých milicí, které se zformovaly v boji proti juntě od převratu proti zvolené vůdkyni Aun Schan Su Ťij 1. února 2021.

Projekt sdělil Newsweeku, že odhaduje počet obětí násilí v Myanmaru na nejméně 47 000, včetně nejméně 8 000 civilistů, ale říká, že toto číslo je konzervativní a že celkový počet obětí by mohl být o dalších 12 000 vyšší, včetně dalších 2 000 mrtvých civilistů.

"Počet útoků ze strany armády byl v průběhu let obrovský, ale došlo k určitému nárůstu s tím, jak rebelové na konci roku přebírali další a další území," řekl v rozhovoru Andrea Carboni, vedoucí analýz ACLED.

Myanmarské ministerstvo informací nereagovalo na telefonáty s žádostí o komentář.

Boje v Myanmaru se koncem loňského roku zintenzivnily, když aliance povstaleckých skupin dosáhla velkých zisků proti silám vůdce junty Min Aun Hlainga, který je pod západními sankcemi a dostává zbraně hlavně z Ruska a Číny. Organizace spojených národů uvádí, že válka vyhnala z domovů asi 2,3 milionu lidí.

Navzdory lidskému dopadu přitáhla válka mnohem méně pozornosti než Ukrajina nebo Gaza, a to buď ze strany západních vlád, nebo ze strany aktivistů a protestujících.

Zatímco počet obětí hlášený na Ukrajině je od totální ruské invaze v únoru 2022 vyšší než v Myanmaru a boje mezi Izraelem a Hamásem jsou intenzivnější od 7. října, kdy útok palestinské skupiny na Izrael vyvolal poslední kolo konfliktu, poloha Myanmaru také způsobuje, že je pro Spojené státy a další západní mocnosti méně strategicky zajímavý než Evropa nebo Blízký východ.

Odolnost

"Myanmarský lid je vyčerpaný a už nehledá řešení svého bezprostředního problému zvenčí. Shromáždili se a pokračovali ve své kampani odporu zevnitř země. To je jediný důvod, proč jsme vůbec schopni říci, že stále existuje naděje, a je důvodem toho, co se v poslední době jeví jako možný průlom v oslabení vlivu armády v některých částech země," řekl Newsweeku Manny Maung z neziskové organizace Human Rights Watch pro Myanmar.

"Myanmarská ekonomika je v troskách a armáda pokračuje v porušování lidských práv, které zahrnuje masové zabíjení, svévolné zadržování, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Místo toho, aby vojenská junta cítila tlak mezinárodního společenství, aby zastavila své zneužívání, zdá se, že je povzbuzena k pokračujícímu porušování lidských práv," řekl Maung.

Google Trends ukazují, o kolik menší je zájem o Myanmar ve srovnání s Gazou nebo Ukrajinou. Index celosvětového vyhledávání za poslední měsíc se pohyboval mezi 83 a 100 pro Ukrajinu a pro Gazu mezi 30 a 46, ale pro Myanmar byl v podstatě nulový.

"Junta v Myanmaru den za dnem nemilosrdně vraždí své vlastní lidi bez následků," řekl Newsweeku Thinzar Shunlei Yi, koordinátor advokacie v koalici ACDD. "Světové společenství bohužel zavírá oči a věnuje pozornost jiným naléhavým konfliktům. Nejde jen o "vnitřní záležitosti"; je to do očí bijící projev ignorance, zejména ze strany pokryteckých vůdců v našich sousedních zemích, zejména v Číně a Rusku."

Americká podpora jak ukrajinské války, tak izraelské války se dostala pod rostoucí domácí tlak, přičemž někteří kritici zpochybňují cenu války na Ukrajině a jiní chování Izraele při jeho útoku na hustě obydlené pásmo Gazy.

Západní země z velké části delegovaly diplomatické úsilí o Myanmar na regionální skupinu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), ale junta se k jejím pokusům o řešení krize staví odmítavě.

"Myanmar je ďábelsky složitý a jeho vládci nereagují na tradičnější diplomatické a jiné nabídky, aby se zapojili do dialogu," řekla Newsweeku Laetitia van den Assumová, bývalá nizozemská velvyslankyně v Thajsku a Myanmaru. "Můžete se s juntou utkat, ale pouze pokud přijmete její podmínky a vykašlete se na své vlastní. To také vysvětluje její izolaci."

Carboni z ACLED řekl, že riziko zhoršení konfliktu se zvýšilo, když byla armáda v obklíčení zatlačena do defenzívy a stala se stále více závislou na bombardování a ostřelování.

"Letecké údery a ostřelování jsou obvykle jedny z nejsmrtonosnějších forem násilí jednoduše proto, že jsou mnohem méně přesné, a samozřejmě se často dějí v obydlených oblastech nebo ve vesnicích držených rebely, a to i jen proto, aby se obyvatelstvo deprimovalo, aby si je podmanili, spíše než aby je porazili na bojišti," řekl.

Myanmarská armáda se chopila moci poté, co nyní osmasedmdesátiletá Su Ťij porazila provojenskou stranu ve volbách, které označila za neregulérní. Převrat přerušil nesmělý experiment s demokracií po desetiletích vlády armády. Junta odsoudila Su Ťij na základě obvinění, za která si odpykává souhrnný trest odnětí svobody v délce 27 let a o kterých její stoupenci tvrdí, že jsou vykonstruovaná.

Ačkoliv armáda slíbila volby, opakovaně prodloužila výjimečný stav, protože se dostala pod rostoucí vojenský tlak nepřátel, včetně podzemní vlády národní jednoty a jejích Lidových obranných sil, stejně jako etnických milicí.

Mapa konfliktu v Myanmaru, kterou spravuje britský think-tank International Institute of Strategic Studies, ukazuje konflikty téměř ve všech obydlených oblastech.

"Zavazujeme se, že budeme pokračovat v našem revolučním úsilí a udržovat neochvějnou spolupráci s našimi spojeneckými revolučními silami," uvedly ve středu v prohlášení vláda národní jednoty a spojenecké síly.

Zdroj v angličtině: ZDE

2
Vytisknout
4210

Diskuse

Obsah vydání | 6. 2. 2024