Ruská agrese na Ukrajině: V Charkově Rusové zabili třináctiletého chlapce

21. 7. 2022

čas čtení 18 minut
 
- Ruské raketové údery zabily v Charkově tři lidi 

Ruské raketové údery ve východoukrajinském Charkově zabily podle místních úřadů třináctiletého chlapce, který ve středu čekal na autobusové zastávce.


Fotoreportéři agentury Reuters zachytili chlapcova otce, jak klečí vedle jeho zakryté mrtvoly a drží ho za ruku.

Záchranáři odnesli další tělo na nosítkách a nedaleká mešita byla  poničena.

Podle Oleha Synehubova, gubernátora Charkovské oblasti, byli ve středu v Charkově zabiti tři lidé, včetně  jednoho teenagera, spolu s mužem a ženou.

Nebylo jasné, zda všichni tři zemřeli na autobusové zastávce společně.

Dodal, že zraněna byla také patnáctiletá sestra mrtvého teenagera, ale jejich jména neuvedl.

    "Je to další strašný teroristický čin Rusů," uvedl Synegubov na Telegramu.

-  Ukrajinská první dáma pronesla v Kapitolu emotivní prosbu o další zbraně.  V osobním projevu Olena Zelenská podle agentury AP vyzvala zákonodárce, aby Ukrajině poskytli více systémů protivzdušné obrany na ochranu před ruskými raketami.

"Nechceme žádné další letecké údery. Žádné další raketové údery. Žádáme toho snad příliš mnoho?" řekla.

"Chceme, aby každý otec a každá matka mohli říct svému dítěti: 'Jdi klidně spát, už nebudou žádné nálety, žádné raketové údery'.

"O to žádám já a můj manžel, jako rodiče."

Projev Zelenské následoval po oznámení amerického ministra obrany Lloyda Austina, že Washington pošle na Ukrajinu další čtyři vysoce mobilní dělostřelecké raketové systémy (Himars).

- Dodávky plynu do Německa přes Nord Stream se obnovují, Gazprom tvrdí, že se zvyšují i dodávky přes Ukrajinu

Ruský producent plynu Gazprom uvedl, že jeho dodávky plynu do Evropy přes Ukrajinu přes vstupní bod Sudža se oproti předchozímu dni mírně zvýšily, protože Rusko rovněž obnovilo kritické dodávky plynu do Evropy přes Německo a po deseti dnech znovu otevřelo plynovod Nord Stream.

Gazprom v posledních týdnech snížil toky do Německa přes životně důležitý plynovod Nord Stream 1 o 40 %, což zdůvodnil absencí plynové turbíny Siemens, která se opravuje v Kanadě. Německá vláda vysvětlení Gazpromu odmítla.

Podle agentury France-Presse je plynovod Nord Stream 1 pod Baltským mořem od 11. července uzavřen kvůli každoroční údržbě. Podle odborníků by však obnovení dodávek ve výši 40 % nestačilo k odvrácení energetické krize v Evropě v letošní zimě.

Úplné zastavení dovozu nebo výrazné omezení toku z východu na západ by mohlo mít katastrofální dopad na evropskou ekonomiku.

V loňském roce se Rusko podílelo na celkovém dovozu plynu do EU 40 % a jakékoli další přerušení dodávek by rovněž zvýšilo spotřebitelské ceny a zvýšilo riziko hluboké recese.

Ukrajinské úřady opakovaně vyzvaly Evropu k bojkotu dodávek energie z Ruska s tím, že kontinent posílá Rusku stovky milionů eur, které pak může použít na financování svého útoku na Ukrajinu.

Zemní plyn tvoří přibližně 27 % celkového energetického mixu Německa. Před začátkem ruské války na Ukrajině se z Ruska dovážela něco málo přes polovinu (55 %) plynu spotřebovávaného v Německu.
 

Dojde Německu tuto zimu plyn?

Pokud Gazprom obnoví dodávky plynu na úrovni 40 % kapacity před údržbovou přestávkou, Německo se přes zimu jen těsně dostane bez nedostatku plynu. Vyplývá to z modelů Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu. Vzhledem k tomu, že Německo v první polovině roku spěchalo s naplněním svých zásobníků plynu - paradoxně navzdory hospodářským sankcím nakupovalo od Ruska více plynu než obvykle - očekává se, že se vyhne tomu, aby bylo nuceno zavést příděly. Do zimy 2023-24 by však vstoupilo v podstatně horší situaci než letos. V případě nejhoršího scénáře, kdy Německo nebude moci získat více plynu a zároveň se mu nepodaří dosáhnout úspor, institut předpovídá ekonomice škody ve výši až 283 miliard eur.

 
- Dva mrtví a 19 zraněných při útoku v Charkově - gubernátor

Podle gubernátora oblasti Oleha Synyehubova byli při útoku na Charkov nejméně dva lidé zabiti a 19 zraněno. Na Telegramu uvedl, že mezi zraněnými je i jedno dítě a čtyři lidé "jsou ve vážném stavu". Napsal:

    Ruský nepřítel útočí výhradně na ulice města, obchodní pavilony a obytnou infrastrukturu. Došlo k zásahu obytného domu, kde se nacházela soukromá zubní ordinace. Uvnitř objektu se nenacházeli žádní lidé. Obyvatele Charkova žádáme o maximální opatrnost, nepřítel na město střílí chaoticky a brutálně.

 
Centrální trh v doněckém městě Bachmut ostřelován

Státní pohotovostní služba Ukrajiny na Telegramu uvedla, že v Doněcké oblasti byl ostřelován centrální trh města Bachmut.

Píše se v něm, že "vzplálo několik obchodních kontejnerů na aréně o celkové ploše 100 metrů čtverečních. Informace o mrtvých a zraněných se upřesňují. V současné době je požár lokalizován a zcela uhašen. Na místě zasahovalo 27 pracovníků a čtyři jednotky techniky státní záchranné služby."
 
- Turecko, Finsko a Švédsko se sejdou v srpnu, aby posoudily pokrok v otázce veta členství v NATO

Představitelé Turecka, Finska a Švédska se v srpnu sejdou, aby zhodnotili pokrok dosažený při plnění protiteroristických požadavků Ankary vůči severským zemím na zrušení veta jejich žádosti o členství v NATO, uvedl turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu.

 
Ukrajina devalvuje měnu o 25 % vůči americkému dolaru

Ukrajinská centrální banka devalvovala hřivnu o 25 % vůči americkému dolaru kvůli dopadům invaze Ruska. Podle agentury Reuters stanovila nový kurz hřivny na 36,5686 za dolar.

Banka ve svém prohlášení uvedla, že tak jednala "s ohledem na změnu základních charakteristik ukrajinské ekonomiky během války a posílení amerického dolaru vůči ostatním měnám".

Banka rovněž uvedla, že devalvace pomůže "konkurenceschopnosti ukrajinských výrobců ... a podpoří stabilitu ekonomiky ve válečných podmínkách".

Devalvace přichází den poté, co Ukrajina požádala své věřitele o dvouleté zmrazení plateb ze svých mezinárodních dluhopisů ve snaze zaměřit své tenčící se finanční zdroje na odražení Ruska.

 
- Vitalij Kim, gubernátor Mykolajivské oblasti, ve čtvrtek ráno zveřejnil aktuální informace o stavu svého regionu, v nichž uvádí, že "vesnice nacházející se na demarkační linii zůstávají pod neustálým ostřelováním".

Uvádí, že poblíž Berezneguvatu došlo ke dvěma požárům křovin, které vznikly "pádem munice a jejích úlomků", a že v důsledku ostřelování v oblasti došlo přes noc k nejméně jednomu úmrtí, přičemž podrobnosti o obětech několika incidentů jsou zatím nejasné.

- Ruský ministr zahraničí prohlásil, že Západ se snaží "zhoršit" válku na Ukrajině poskytováním zbraní dlouhého doletu.


    V rozhovoru pro německou stanici Deutsche Welle Sergej Lavrov řekl: "Protože se Západ snaží s bezmocnou zlobou zhoršit situaci, pumpuje do Ukrajiny zbraně dlouhého doletu." Dodal: "Znamená to, že se geografické cíle ještě více rozšíří ze současné linie."

- Od března v důsledku ruské války v Černém moři uhynulo více než 5 000 delfínů, píše kyjevský Independent.

Podle Ivana Ruseva, ekologa z ukrajinského národního přírodního parku Tuzly Estuaries, používají delfíni ke komunikaci, hledání potravy a navigaci echolokaci.

Kvůli neustálému podmořskému hluku, který kromě výbuchů způsobují ponorky a hydrokolátory ruské černomořské flotily, trpí delfíni akustickým traumatem, což má následně vliv na jejich echolokační schopnosti.

Delfíni tak mají problémy s hledáním potravy. Navíc se kvůli oslabenému imunitnímu systému stali zranitelnými vůči různým parazitům a virům.

Zpráva předpovídá, že delfínů bude přibývat, protože ruské válečné lodě pokračují v ostřelování Černého moře raketami.

"Nikdy předtím jsem to neviděl. Je to něco naprosto nového a pro vědce děsivého," řekl Rusev deníku Kyiv Independent.

Časté výbuchy v Černém moři navíc nutí delfíny rychle plavat k hladině, což následně způsobuje vzduchovou embolii, která je podobná dekompresní nemoci, kterou trpí potápěči, když příliš rychle plavou k hladině a v krevním řečišti se jim tvoří dusíkové bubliny.
 
- Jihoamerický obchodní blok Mercosur odmítl žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o vystoupení na nadcházejícím summitu, uvedla ve středu hostitelská Paraguay.

Členové bloku Argentina, Brazílie, Uruguay a Paraguay se nedokázali dohodnout na Zelenského žádosti, kterou minulý týden předložil Paraguayi, uvedl náměstek ministra zahraničních věcí Raul Cano, který odmítl sdělit, které státy byly proti.

Zelenskij od únorové ruské invaze do své země vystoupil v několika národních parlamentech, včetně Evropského parlamentu, Světového ekonomického fóra a OSN.

Minulý týden Zelenskij hovořil s paraguayským prezidentem Mariem Abdo Benítezem a požádal o vystoupení na summitu, který se bude konat ve čtvrtek po středečním zasedání ministrů.

"Nedošlo ke shodě," řekl Cano a dodal, že rozhodnutí bylo sděleno Kyjevu.

- Litva nabídne Ukrajině další vojenskou podporu, oznámilo ve středu litevské ministerstvo obrany.


"Litva brzy poskytne Ukrajině dodatečnou vojenskou podporu v podobě tolik potřebných obrněných transportérů M13 a M577 a munice pro výcvik záloh," uvedlo.

Rovněž navrhla uspořádat širokou škálu vojenského výcviku pro Národní gardu Ukrajiny.

- USA poskytnou Ukrajině další 4 systémy HIMARS, uvedl americký ministr ob
rany

Spojené státy poskytnou Ukrajině další čtyři přesné raketové systémy, aby jí pomohly v boji proti ruským silám, uvedl ve středu americký ministr obrany Lloyd Austin.

V úterý jeho ukrajinský protějšek požádal Washington o zaslání dalších vysoce mobilních dělostřeleckých raketových systémů M142 (HIMARS) s tím, že kyjevské síly je dosud použily ke zničení přibližně 30 ruských velitelských stanovišť a muničních skladů.

USA pošlou "další čtyři pokročilé raketové systémy Himars, celkem jich bude 16. Ukrajinci Himary skvěle využívají a na bojišti je vidět jejich dopad," řekl Austin.

"Rusko pokračuje v neúnavném ostřelování, a to je krutá taktika, která připomíná hrůzy první světové války. Ukrajina tedy potřebuje palebnou sílu a munici, aby odolala této palbě a mohla vrátit úder," dodal.

Kromě toho USA poskytnou další munici pro řízené vícenásobně odpalované rakety (GMLRS), které mohou přesně zasáhnout cíle vzdálené až 80 kilometrů.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v úterý požádal o výrazné navýšení počtu HIMARS s tím, že pro účinnou protiofenzívu proti jednotkám Moskvy je jich zapotřebí nejméně sto.

Obnovil také požadavek na munici s delším dosahem - 100 až 150 kilometrů -, aby odřízl ruské jednotky od jejich podpory.

Na otázku ohledně munice s delším dosahem Austin odpověděl: "Myslíme si, že to, co mají a s čím pracují, jim dává opravdu velké možnosti."

Generál Mark Milley, předseda sboru náčelníků štábů, poznamenal, že odpalovací zařízení HIMARS mohou pojmout šest raket GMLRS, ale pouze jednu raketu ATACMS - která může zasáhnout cíle vzdálené až 300 kilometrů - což znamená, že existuje kompromis mezi objemem a doletem.

"Právě teď GMLRS skutečně splňuje jejich potřebu," řekl Milley.

Administrativa prezidenta Joea Bidena dosud odmítala poslat munici delšího doletu z obavy, že by Ukrajina zasáhla cíle na ruském území a potenciálně rozšířila válku do přímého střetu se Západem.

- Rusko usiluje o anexi ukrajinského území. V oblastech, které má Rusko pod kontrolou, byli dosazeni nelegitimní zastupitelé. Ti se snaží získat úplnou kontrolu nad svými zisky na východě země.


- Ruská ofenziva v ukrajinském Donbasu nadále dosahuje minimálních úspěchů,   ukrajinské síly drží linii.
Antonovský most přes řeku Dněpr, který byl zasažen ukrajinskými silami, je pravděpodobně stále použitelný, uvedlo britské ministerstvo obrany, ale pro ruské síly představuje klíčovou zranitelnost.

- EU obviňuje Rusko z vydírání ohledně dodávek plynu. Stanovila nouzové plány na snížení spotřeby plynu o 15 % až do jara kvůli obavám, že by Rusko mohlo v zimě přerušit dodávky.

- Rusko zavrhuje myšlenku obnovení mírových rozhovorů s Ukrajinou. Ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil Ukrajinu, že si nezaslouží "seriózní pozornost seriózních lidí", a dodal, že nemá "chuť o čemkoli vážně diskutovat".

- Evropská unie se dohodla na novém kole sankcí proti Rusku, tentokrát zaměřených na jeho vývoz zlata, jakož i na fyzické a právnické osoby.

Tento krok, na němž se dohodli světoví lídři na nedávném summitu G7, představuje sedmý balíček sankcí po červnovém zákazu dovozu většiny ruské ropy.

V rámci nových sankcí budou rovněž zmrazena aktiva největší ruské banky Sberbank a na černou listinu bude přidáno několik dalších jmen.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že tato opatření pomohou účinněji prosazovat dřívější sankce a prodlouží jejich platnost do ledna 2023.

Dodala: "Moskva musí za svou agresi i nadále platit vysokou cenu."


- Objevilo se neobvyklé video, na němž se ukrajinská žena postavila činitelům, kteří se snažili jejího manžela přinutit, aby se přidal k proruským bojovníkům.


Vojáci separatistů zintenzivnili nucené odvody mužů v okupovaných oblastech Donbasu v souvislosti s přibývajícími důkazy o rozsahu ztrát na ruské straně.

Na klipu natočeném koncem června je zachycena žena, která se snaží zabránit úředníkům z válečného komisariátu, aby odvedli jejího manžela do odvodního oddělení v Doněcku.

Nechce jít bojovat. Nikdo nechce bojovat. Máme vás a vaší války plné zuby," říká.

- Ruský prezident Vladimir Putin ve středu obvinil Kanadu ze zdržování návratu turbíny pro plynovod Nord Stream s tím, že Ottawa sama sleduje evropský trh.

Ruský státní energetický gigant Gazprom v posledních týdnech snížil toky do Německa prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 přibližně o 60 % a obvinil z toho absenci plynové turbíny Siemens, která byla v Kanadě v opravě, píše agentura AFP.

Německo ve středu uvedlo, že Rusko využívá nepřítomnost turbíny jako "záminku" k omezení dodávek plynu.

V současné době je opravená turbína na cestě do Ruska, protože rutinní údržbové práce, které zcela zastavily dodávky prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1, mají být dokončeny ve čtvrtek.

Moskva tvrdí, že turbína je nezbytná pro správné fungování plynovodu Nord Stream, který dodává plyn do Německa přes Baltské moře.

"Jeden stroj potřebuje plánovanou opravu, z Kanady se nevrací, protože na Gazprom byly uvaleny sankce, ačkoli jde o zařízení Siemens," řekl Putin na televizním setkání v Moskvě.

"Řeknu vám, proč to Kanada udělala: protože sama těží ropu a plyn a plánuje vstoupit na evropský trh," uvedla agentura AFP.

Plynovod Nord Stream 1 je od 11. července na 10 dní odstaven kvůli každoroční údržbě.

- Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu uvedl, že stále doufá, že tento týden přijme Rusko a Ukrajinu k jednání o zmírnění celosvětové potravinové krize způsobené zablokovaným obilím v Černém moři.

Erdoganovy komentáře přišly necelý den poté, co ruský prezident Vladimir Putin stanovil nečekanou novou podmínku pro obnovení dodávek.

Až 25 milionů tun pšenice a dalšího obilí zablokovaly v ukrajinských přístavech ruské válečné lodě a miny, které Kyjev položil, aby zabránil obávanému obojživelnému útoku.

Informuje o tom agentura AFP:

První přímé rozhovory mezi vojenskými delegacemi obou stran od března, kterých se minulý týden v Istanbulu zúčastnili představitelé Turecka a OSN, přinesly první návrh řešení patové situace.

Očekávalo se, že se strany tento týden znovu sejdou v Istanbulu k druhému kolu rozhovorů, které by podle nadějí tureckých představitelů i představitelů OSN mohlo přinést konečnou dohodu.

Putin však v úterý prohlásil, že Rusko uvolní cestu ukrajinskému vývozu obilí pouze v případě, že Západ zruší sankce na vlastní ruské dodávky.

Erdogan po setkání s Putinem na okraj summitu v Teheránu novinářům řekl, že nadále doufá v dohodu.

Rusko ani Ukrajina svou účast na navrhovaném druhém kole istanbulských rozhovorů oficiálně nepotvrdily. Erdogan rovněž nesignalizoval, kdy by se mohlo konat.

- Od začátku ruské invaze 24. února bylo z Ukrajiny uskutečněno více než 9,5 milionu přechodů hranic.

Agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR) zaznamenala za posledních 21 týdnů celkem 9 547 969 překročení hranic, přičemž avizovala, že toto číslo odráží spíše přeshraniční pohyby než pohyby jednotlivců.

Odhaduje, že od 18. do 23. února se z Doněcké a Luhanské oblasti do Ruska přesunulo dalších 105 000 osob.

- V celé Evropě byl podle údajů UNHCR nejvyšší počet individuálních uprchlíků z Ukrajiny zaznamenán v Rusku (1 728 407), následovalo Polsko (1 221 596) a Moldavsko (84, 562).

0
Vytisknout
5403

Diskuse

Obsah vydání | 26. 7. 2022