Spojené státy vytvářejí koalici svých protivníků

21. 7. 2022

čas čtení 4 minuty

Minulý týden na summitu v saúdskoarabské Džiddě se prezident Biden snažil ujistit své posluchače o pozornosti USA vůči Blízkému východu prohlášením: "Neodejdeme a nezanecháme vakuum, které by zaplnila Čína, Rusko nebo Írán." Metafora vakua aplikovaná na mezinárodní vztahy měla vždy velké problémy, zejména v ignorování toho, že zahraniční intervence v jakémkoli regionu jsou přinejmenším stejně pravděpodobně asertivní reakcí na zásah někoho jiného, nikoli vyplněním vakua, píše Raul R. Pillar na webu Responsible Statecraft.

Spojené státy by to měly vědět, vzhledem k tomu, jak často v takových situacích reagují. Například námořnictvo Spojených států provádí operace "svobodné plavby" v Jihočínském moři nikoli proto, že by tam vzniklo vakuum, ale proto, že Čína v oblasti prováděla vlastní asertivní vojenské operace.

Samotná cesta, během níž Biden pronesl svou poznámku, tuto skutečnost dále ilustruje. Z cesty přímo čišelo nepřátelství vůči Íránu, včetně toho, že Biden hovořil o ochotě použít proti Íránu vojenskou sílu. Hlavním tématem byla americká podpora užších vztahů mezi Izraelem a arabskými státy Perského zálivu, tedy vztahů, které představují protiíránskou vojenskou aliancí, jejíž jeden člen již vede tajnou válku proti Íránu a pravidelně vyhrožuje, že tuto válku povede otevřeně. Írán se tak přirozeně snaží reagovat na hrozby.

Jedním ze způsobů, jak reaguje, je spojenectví s vnějšími mocnostmi, které jsou samy protivníky Spojených států. V posledních několika letech Írán výrazně posílil své hospodářské a bezpečnostní vztahy s Čínou, a to navzdory nedostatečným ideologickým či kulturním vazbám. Írán se připojuje k Šanghajské organizaci pro spolupráci, jehož dominantními členy jsou Čína a Rusko. Ruský prezident Vladimir Putin si zvolil tento okamžik v návaznosti na Bidenovu misi na Blízký východ k cestě do Teheránu, aby pěstoval vztahy mezi Ruskem a Íránem.

Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan uvedl, že Írán prodá Rusku bezpilotní letouny pro vojenské použití. Sullivan možná trochu zveličoval dostupné zpravodajské informace, aby posílil protiíránské poselství administrativy pro blízkovýchodní publikum v předvečer Bidenovy cesty. Následné zprávy však naznačují, že tato historka může mít opodstatnění, i když předpokládaný vývoz jde opačným směrem než většina prodejů zbraní, na nichž se podílí Rusko.

V některých případech spojenectví založená na sdílení nepřátelství ze strany Spojených států překonávají značné historické nepřátelství mezi samotnými spojenci. To platí pro vztahy mezi Ruskem a Čínou, kde dlouhodobé ekonomické, demografické a ideologické rozdíly způsobily třenice tak silné, že dokonce přerostly v otevřenou válku. Navzdory tomuto pozadí vedla vnímaná potřeba čelit Spojeným státům prezidenty Číny a Ruska k tomu, že počátkem letošního roku vyhlásili přátelství "bez hranic". Toto spojenectví zatím přežilo i ruskou válku na Ukrajině, která je pro Čínu zdrojem velkých nepříjemností, neboť přímo porušuje čínskou mantru o nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných států.

Podobná situace panuje mezi Ruskem a Íránem, přičemž historické pozadí tvoří soupeření o území a vliv mezi Ruskou říší a Persií. Sovětský svaz během druhé světové války obsadil severní třetinu Íránu a vyvolal krizi, když toto území odmítal rok opustit. Rusko a Írán dnes soupeří o vliv ve Střední Asii a soupeří také při hledání trhů s ropou. Navzdory tomu je spojuje skutečnost, že obě země jsou bêtes noires Spojených států.

Příliš častým omylem je vnímat chování protivníků tak, že je nějak pevně zakořeněno v jejich povaze a není reakcí na vlastní politiku a chování. Tímto omylem Spojené státy kromě jiných důsledků podporují protivníky v tom, aby se spojovali, a tím účinněji vystupovali proti zájmům USA.

 

Celý článek v angličtině ZDE

1
Vytisknout
6233

Diskuse

Obsah vydání | 26. 7. 2022