Spojené státy vytvářejí koalici svých protivníků
21. 7. 2022
Minulý týden na summitu v saúdskoarabské Džiddě se prezident Biden snažil ujistit své posluchače o pozornosti USA vůči Blízkému východu prohlášením: "Neodejdeme a nezanecháme vakuum, které by zaplnila Čína, Rusko nebo Írán." Metafora vakua aplikovaná na mezinárodní vztahy měla vždy velké problémy, zejména v ignorování toho, že zahraniční intervence v jakémkoli regionu jsou přinejmenším stejně pravděpodobně asertivní reakcí na zásah někoho jiného, nikoli vyplněním vakua, píše Raul R. Pillar na webu Responsible Statecraft.
Spojené státy by to měly vědět,
vzhledem k tomu, jak často v takových situacích reagují.
Například
námořnictvo Spojených
států
provádí operace
"svobodné plavby" v Jihočínském
moři nikoli proto, že by tam vzniklo vakuum, ale proto, že Čína v oblasti prováděla
vlastní
asertivní
vojenské
operace.
Samotná
cesta, během
níž Biden pronesl
svou poznámku,
tuto skutečnost dále
ilustruje. Z cesty přímo čišelo nepřátelství
vůči Íránu,
včetně
toho, že Biden hovořil o ochotě použít proti Íránu vojenskou sílu.
Hlavním tématem byla americká podpora užších vztahů mezi Izraelem a arabskými státy Perského zálivu, tedy vztahů, které představují
protiíránskou vojenskou aliancí, jejíž
jeden člen již vede tajnou válku
proti Íránu a
pravidelně
vyhrožuje, že tuto válku
povede otevřeně. Írán se tak přirozeně snaží reagovat na hrozby.
Jedním ze
způsobů, jak reaguje, je spojenectví s
vnějšími mocnostmi, které jsou samy protivníky Spojených států. V posledních několika letech Írán výrazně posílil své
hospodářské a bezpečnostní
vztahy s Čínou,
a to navzdory nedostatečným ideologickým či kulturním vazbám. Írán se připojuje k Šanghajské
organizaci pro spolupráci, jehož
dominantními
členy jsou Čína a
Rusko. Ruský
prezident Vladimir Putin si zvolil tento okamžik v návaznosti na
Bidenovu misi na Blízký východ k cestě do Teheránu,
aby pěstoval
vztahy mezi Ruskem a Íránem.
Bidenův
poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan uvedl, že Írán prodá
Rusku bezpilotní
letouny pro vojenské použití. Sullivan možná trochu zveličoval dostupné zpravodajské
informace, aby posílil
protiíránské
poselství
administrativy pro blízkovýchodní publikum v předvečer Bidenovy cesty. Následné zprávy však
naznačují, že
tato historka může mít
opodstatnění, i když předpokládaný vývoz jde opačným směrem než většina prodejů zbraní, na nichž se podílí
Rusko.
V některých
případech
spojenectví
založená na
sdílení nepřátelství ze strany Spojených států překonávají značné
historické
nepřátelství mezi samotnými spojenci. To platí pro vztahy mezi Ruskem a Čínou, kde dlouhodobé ekonomické,
demografické a
ideologické
rozdíly
způsobily třenice tak silné, že
dokonce přerostly v otevřenou válku.
Navzdory tomuto pozadí
vedla vnímaná potřeba čelit Spojeným státům prezidenty Číny a Ruska k tomu, že počátkem letošního roku vyhlásili
přátelství "bez hranic". Toto spojenectví zatím
přežilo i ruskou válku
na Ukrajině,
která je
pro Čínu
zdrojem velkých nepříjemností, neboť přímo
porušuje
čínskou mantru o
nevměšování se
do vnitřních záležitostí jiných
států.
Podobná
situace panuje mezi Ruskem a Íránem,
přičemž historické
pozadí
tvoří
soupeření o území a
vliv mezi Ruskou říší a
Persií.
Sovětský
svaz během
druhé světové války obsadil severní třetinu Íránu a
vyvolal krizi, když toto území odmítal rok opustit.
Rusko a Írán
dnes soupeří o
vliv ve Střední
Asii a soupeří také při hledání trhů s ropou. Navzdory tomu je spojuje skutečnost, že
obě země jsou bêtes
noires Spojených států.
Příliš častým omylem je vnímat chování protivníků
tak, že je nějak
pevně
zakořeněno v
jejich povaze a není
reakcí na
vlastní
politiku a chování. Tímto
omylem Spojené státy kromě jiných
důsledků podporují
protivníky v
tom, aby se spojovali, a tím účinněji
vystupovali proti zájmům
USA.
Celý článek v angličtině ZDE
Diskuse