Přichází nová migrační vlna - a Evropa na ni není připravena

25. 7. 2022

čas čtení 6 minut
 

Británie a EU reagovaly na migrační krizi v roce 2015 nekompetentně. Počet neregulérních příchozích se letos zvýšil o 84 % - a způsoby, jak se s tímto problémem vypořádat, se nyní pohybují od omezených až po bizarní.


V týdnu, kdy Rusko hrozilo anexí dalších území na Ukrajině, hrozil nedostatek plynu a v celé Evropě prudce vzrostla inflace a nákaza covidem, se zdá být téměř nevlídné připomínat vedoucím představitelům EU a Spojeného království další krizi, která se odehrává, z velké části bez povšimnutí, přímo pod jejich nosem. Jak naříká Claudius v Shakespearově Hamletovi: "Když přicházejí smutky, nepřicházejí jednotlivě, / ale v batalionech," píše Simon Tisdall.

 
Jako by porážka ruské agrese nebyla dostatečnou výzvou, Evropa nyní čelí také rychle rostoucím novým vlnám žadatelů o azyl bez dokladů. Vzhledem k sociopolitickým otřesům, které následovaly poté, co v roce 2015 dorazil k evropským břehům milion uprchlíků, převážně Syřanů, by se dalo očekávat, že EU a Spojené království budou tentokrát lépe připraveny.

Přesto zjevně nejsou.

Podle údajů zveřejněných agenturou Frontex, pohraniční agenturou EU, vzrostl počet "neregulérních vstupů" v první polovině roku 2022 na 114 720, což je o 84 % více než loni. Mnoho dalších migrantů mohlo uniknout odhalení. Počet pokusů o vstup přes západní Balkán vzrostl téměř o 200 %. Očekává se, že v letošním roce překročí kanál La Manche na člunech do Británie přibližně 60 000 osob, což je dvojnásobek oproti roku 2021.

Zarážející je, že tato čísla nezahrnují miliony Ukrajinců, kteří od února požádali o azyl v EU. Většina neukrajinských uprchlíků a ekonomických migrantů klasifikovaných jako "neregulérní" pochází ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku, Turecka, Běloruska, Bangladéše, Egypta a subsaharské Afriky.

To je důležité pro pochopení toho, co je příčinou nového nárůstu. To, že Západ loni opustil Afghánistán, se jasně odráží ve zvýšeném počtu uprchlíků. Pokračující konflikt v Sýrii, včetně Idlibu, hrozba dalších tureckých přeshraničních vojenských vpádů do kurdských oblastí a různé blízkovýchodní a africké konflikty, plus dědictví války v Iráku, nadále podněcují nestabilitu.

Celkový obraz migrace utvářejí také kumulativní dopady klimatické nouze na člověka. Právě teď je však velkým novým faktorem ohrožení dodávek potravin, které představuje blokáda Černého moře Vladimírem Putinem, a z toho plynoucí nedostatek, inflace cen a nestabilita. Pro Putina je migrace, stejně jako energie a potraviny, válečnou zbraní, kterou míří na srdce Evropy.

Křehký kompromis, který byl v pátek představen v Istanbulu a který má vytvořit bezpečné námořní trasy pro obilí z Oděsy a dalších dvou ukrajinských přístavů, může nakonec zmírnit tlak na rozvojové země závislé na dovozu. I když však dohoda obstojí, bude trvat nějakou dobu, než se obchod obnoví, a dokud bude konflikt pokračovat, vývoz nemůže dosáhnout předválečné úrovně.


Při vzpomínce na Putinova opakovaná ujištění z loňské zimy, že neprovede invazi, ukrajinští představitelé nevěří, že nyní své slovo dodrží - zejména pokud se boje na souši přesunou na jih. Skeptické jsou i Spojené státy. "To, na co se nyní soustředíme, je pohnat Rusko k odpovědnosti, aby tuto dohodu skutečně plnilo dohody," uvedlo  americké ministerstvo zahraničí.

Bez ohledu na to, zda bude blokáda zrušena, se předpokládá, že neregulovaná migrace do Evropy bude až do roku 2023 nadále stoupat. Podle agentury OSN pro uprchlíky se celkový počet vysídlených osob ve světě vyšplhal nad 100 milionů a tento rekord bude překonán, pokud se válka na Ukrajině protáhne. "První vlna nepřímých obětí války se valí do Evropy a téměř jistě ji budou následovat další, větší vlny," předpovídá analytička Elisabeth Brawová.

Ylva Johanssonová, komisařka EU pro vnitřní záležitosti, ve svém projevu na začátku tohoto měsíce uvedla, že Evropa čelí "obrovskému problému". Související potravinová a energetická krize "by mohla vést k nestabilitě zemí, posílení teroristických skupin a organizovaných zločineckých skupin", uvedla. "To znamená, že lidé ... se  ve své zemi necítí bezpečně."

Jsou EU a Spojené království schopny čelit obnoveným migračním problémům? Zdá se, že nikoli. Poslední verze skomírajícího migračního paktu EU pro rok 2020 - "dobrovolný mechanismus solidarity" - je omezená, vágně formulovaná a chybí jí jednomyslnost. Stejně jako od roku 2015 Rakousko, Maďarsko, Polsko a další země v podstatě stále odmítají udělat více pro to, aby pomohly státům "první linie", jako je Řecko, Itálie, Malta, Kypr a Španělsko, zpracovávat, platit a usazovat žadatele o azyl.


Podle Oxfamu tento mechanismus umožnil zemím vyhýbat se svým povinnostem, nevytvářet legální migrační trasy a místo toho se nadále spoléhat na ostrahu hranic, detenční centra a fyzické bariéry (jako je například nově dokončená zeď na hranicích Polska s Běloruskem). "Výsledkem budou přetížené přijímací a azylové systémy, přeplněné tábory plné lidí ponechaných v nejistotě a další odmítání lidí na evropských hranicích," uvedla Stephanie Popeová z Oxfamu.

Kritici také tvrdí, že ve velkorysém zacházení EU s Ukrajinci ve srovnání s neukrajinskými občany je patrný do očí bijící dvojí metr.

Vlády EU a Spojeného království musí jednat, aby se neopakovala humanitární krize z roku 2015. Podle projektu Pohřešovaní migranti se jen ve Středozemním moři od roku 2014 utopilo více než 24 000 lidí. Loni v listopadu se v Lamanšském průlivu utopilo během jediného dne 27 lidí.

Současná politika nefunguje. Počet obětí na životech stále roste. A zármutek se k hanbě všech vrší na zármutek.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
7318

Diskuse

Obsah vydání | 27. 7. 2022