Ukrajina a Rusko podepsaly dohodu s podporou OSN o obnovení vývozu obilí

22. 7. 2022

čas čtení 8 minut
Aktualizace: Po podepsání této dohody bombardovalo Rusko přístav v Oděse, klíčový pro vývoz obilí. Dohodu to zpochybňuje.


Odeslání milionů tun z blokovaných černomořských přístavů by mohlo odvrátit celosvětovou potravinovou krizi


Ukrajina a Rusko podepsaly dohodu podporovanou OSN, která umožní vývoz milionů tun obilí z blokovaných černomořských přístavů, což by mohlo odvrátit hrozbu katastrofální celosvětové potravinové krize.




 
Slavnostního podpisu dohody v istanbulském paláci Dolmabahçe se zúčastnil generální tajemník OSN António Guterres a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který hrál klíčovou roli během měsíců napjatých jednání.

Guterres v projevu na slavnostním ceremoniálu uvedl, že dohoda otevře cestu k významnému objemu vývozu potravin z Ukrajiny a zmírní potravinovou a hospodářskou krizi v rozvojovém světě. Řekl, že "maják naděje jasně září v Černém moři", a vyzval Rusko a Ukrajinu, aby dohodu plně realizovaly.
Reklama

V Kyjevě panuje hluboká skepse ohledně ruských záměrů, ale Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, řekl, že Ukrajina důvěřuje OSN a Turecku, že budou dohodu hlídat.

Cílem dohody je zajistit odvoz obilí a základního zboží, jako je slunečnicový olej, ze tří ukrajinských přístavů, včetně Oděsy, i když jinde v zemi nadále zuří válka. OSN varovala, že v důsledku války hrozí masová podvýživa, hlad a hladomor.

Cílem ujednání je rovněž zaručit bezpečnou přepravu hnojiv ruské výroby, která jsou nezbytná pro zajištění budoucích vysokých výnosů plodin, a to v rámci snah o zmírnění celosvětové potravinové krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu.

Představitelé OSN uvedli, že doufají, že předběžné dodávky obilí by mohly začít již v sobotu, a doufají, že během několika týdnů dosáhnou předválečné úrovně vývozu ze tří ukrajinských přístavů - 5 milionů tun měsíčně.

Podle představitelů OSN na základě dohod, které podepsali ruský ministr obrany Sergej Šojgu a ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov:

- Koalice složená z tureckých a ukrajinských pracovníků a pracovníků OSN bude monitorovat nakládku obilí na plavidla v ukrajinských přístavech a poté se vydá po předem naplánované trase přes Černé moře, které je stále silně zaminováno ukrajinskými a ruskými silami.

- Ukrajinská lodivodská plavidla budou navádět komerční plavidla přepravující obilí, aby proplouvala zaminovanými oblastmi kolem pobřeží s využitím mapy bezpečných kanálů poskytnuté ukrajinskou stranou.

-  Plavidla pak budou proplouvat Černým mořem směrem k tureckému Bosporskému průlivu, přičemž je bude bedlivě sledovat společné koordinační centrum v Istanbulu, v němž budou zástupci OSN, Ukrajiny, Ruska a Turecka.

- Lodě vplouvající na Ukrajinu budou kontrolovány pod dohledem téhož společného koordinačního centra, aby se zajistilo, že nepřevážejí zbraně nebo předměty, které by mohly být použity k útoku na ukrajinskou stranu.

- Ruská a ukrajinská strana se dohodly, že se zdrží útoků na jakákoli obchodní plavidla nebo přístavy zapojené do iniciativy na přepravu důležitého obilí, zatímco v ukrajinských přístavech budou přítomni pozorovatelé OSN a Turecka, aby vymezili oblasti chráněné dohodou.

 
Guterres uvedl, že zprostředkování takové dohody mezi dvěma válčícími zeměmi je "bezprecedentní" a že "přinese úlevu rozvojovým zemím na pokraji bankrotu a nejzranitelnějším lidem na pokraji hladomoru".

"A pomůže stabilizovat světové ceny potravin, které byly již před válkou na rekordní úrovni - což je pro rozvojové země skutečná noční můra," dodal.

"Konkrétně iniciativa, kterou jsme právě podepsali, otevírá cestu k významným objemům komerčního vývozu potravin ze tří klíčových ukrajinských přístavů v Černém moři - Oděsy, Černomorsku a Južného..."

Kubrakov uvedl, že dohoda byla umožněna díky obraně vod u ukrajinského pobřeží Černého moře ukrajinskou armádou. V červnu Ukrajina vytlačila ruské síly z Hadího ostrova u Oděsy. Ukrajina tvrdila, že Rusko plánovalo ostrov využít k zahájení pozemní invaze.

Dodal, že dohoda pomůže posílit ukrajinskou ekonomiku. "Od loňského roku je ve skladech více než 20 milionů tun obilí," řekl. "Pokud by se prezidentovu týmu nepodařilo pohnout s touto otázkou, ukrajinští zemědělci by zpochybnili samotnou potřebu osít pole pro příští rok."

Dohoda je výsledkem několikaměsíčních neustálých a obtížných jednání mezi představiteli OSN, včetně Guterrese, a předními ruskými a ukrajinskými představiteli, kteří tuto otázku poprvé nadhodili v dubnu.

Představitelé USA obvinili ruskou vládu, že fakticky "používá potraviny jako zbraně" tím, že si bere ukrajinské obilí jako rukojmí, aby snížila dopady sankcí na ruský vývoz. Přesto USA i EU před podpisem dohody ujistily podniky přepravující ruské zemědělské zboží, že neporušují sankce.

Vysocí představitelé OSN před podpisem dohody uvedli, že odminování ukrajinského pobřeží nebylo považováno za životaschopnou možnost. Ukrajinští představitelé vyjádřili obavy, že odstranění obranných min z jejich pobřeží by zvýšilo jejich zranitelnost vůči ruským útokům.

Konečný text však obsahuje ustanovení o případné minové operaci dohodnuté strany, která by kontrolovala, zda námořní trasa pro lodě zůstává bezpečná, a také o případném pátracím a záchranném plavidle v Černém moři.
 
Představitelé OSN zdůraznili, že dohoda o prevenci útoků zahrnuje pouze konkrétní oblasti v ukrajinských přístavech, na které se vztahuje dohoda o obilí.

Dodali, že jednali s lodním průmyslem a pojišťovnami, aby zajistili, že  obchodní náklady na pojištění zásilek obilí nestoupnou do astronomické výše, což by zvýšilo cenu obilí na mezinárodním trhu.

Podrobnosti byly dokončeny poté, co se Erdogan setkal s ruským prezidentem , v Teheránu na začátku tohoto týdne, uvedli představitelé v Ankaře. Turecko má pravomoc nad námořní dopravou vstupující do Černého moře a vystupující z něj.

İbrahim Kalın, Erdoganův mluvčí, uvedl, že toto ujednání bude mít "zásadní význam pro globální bezpečnost obilí".

Ukrajina je pátým největším vývozcem pšenice na světě, ale od začátku války vývoz silně vázne a v silech v Oděse poblíž frontové linie uvízlo asi 20 milionů tun obilí.

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že dohodu "v zásadě" vítá a zaměřuje se na to, aby Rusko neslo odpovědnost za její provádění.

Putin počátkem týdne dohodu fakticky označil za quid-pro-quo a prohlásil, že Rusko "usnadní vývoz ukrajinského obilí, ale vycházíme z toho, že budou zrušena všechna omezení týkající se ... vývozu ruského obilí".

Přestože USA na vývoz ruského obilí neuvalila sankce, některé přepravní společnosti se přepravě ruského zboží vyhýbají kvůli finančním a reputačním rizikům.

Robert Mardini, generální ředitel Mezinárodního výboru Červeného kříže, uvedl, že tato dohoda není "ničím jiným než záchranou života pro lidi na celém světě, kteří se snaží uživit své rodiny".

"Nikde nejsou důsledky pociťovány tak silně jako v komunitách, které již byly postiženy ozbrojenými konflikty a klimatickými otřesy," uvedl. "Například náš monitoring trhu za posledních šest měsíců zaznamenal nárůst cen základních potravin o 187 % v Súdánu, 86 % v Sýrii, 60 % v Jemenu a 54 % v Etiopii ve srovnání se stejným obdobím loňského roku."

0
Vytisknout
4954

Diskuse

Obsah vydání | 26. 7. 2022