Ve vykonstruovaném procesu byla Delal v Turecku odsouzena na 56 let

3. 8. 2020

čas čtení 3 minuty



Hevala Delal, moje nejlepší kamarádka z vězení. Nejhustější Kurdice, jakou jsem poznala, neuvěřitelná osobnost, neuvěřitelně silný charakter..., píše Markéta Všelichová.

Její příběh je podobný, jako stovky dalších v Turecku. Kdosi odpálil bombu (a není to ani vždy PKK), jeden mrtvý turecký voják, čtyři zranění. V takovém případě není nikdy až tak důležité zatknout a potrestat skutečného „viníka“. V Turecku je nutné, jak se říkávalo, takzvaně „splnit normu“. Tedy zadržet několik desítek lidí a 10-20 potom odsoudit. Nějaká jména vždycky z někoho vymlátí. Fakta tam nikoho nezajímají, potřebují několik svědeckých výpovědí, aby mohlo být formálně deset, dvacet lidí odsouzeno.

 

Ona každá diktarura vždycky zničí charaktery lidí, udělá z lidí monstra. Zrůdná mašinerie systému Vás k udavačství donutí. Ve snaze zachránit sebe a hlavně svoje rodiny udělá většina lidí na světě cokoliv, ani v Kurdistánu není víc hrdinů než kdekoliv jinde. Smutné je na tom to, že diktatura vždycky jen a jen bere. Ve víře v nižší trest, bezpečnosti pro svou rodinu atd, dáte informace, výpověď proti někomu. Zpátky ale nedostanete nikdy nic, udavači sedí na doživotí společně s neudavači, jediné co „získáte“ je hanba a osamění…

A zpět k naši Delal. Policie chce jména. Jak říkám, o fakta nikomu nejde, je třeba někoho odsoudit.

Na otázku, kdo provedl atentát, tak kdosi u výslechu řekl, Delal. Ten člověk o atentátu nevěděl nic, nějaké jméno ale říct musí, jinak si tam půjde sednout s půlkou rodiny on. V tom stejném případu byli spolu s Delal odsouzeni za provedení, přípravu a organizaci atentátu odsouzeni další, úplně nesouvisející lidé. Jejich jména získala policie opět výše popsaným způsobem.

Delal byla v době zatčení zasnoubená a připravovala se na svatbu. Přes svědků u soudu potvrdilo, že v době výbuchu bomby pila Delal se svoji širokou rodinou v centru Amedu (Diyarbakiru) čaj. Zbytečně. Jak říkám, tam nikdo fakta nechce. Tady je udání. Tečka. Je to jako s mým soudem. Na svou obhajobu mám štos faktů a důkazů, vylučujících oficiální členství v YPG. Nikoho to ale nezajímá. Tady je fotka. Tečka.

V tomto vykonstruovaném procesu byla Delal odsouzena na 56 let. Její snoubenec byl zatčen také (na základně jiného vykonstruovaného obvinění) a odsouzen na 36 let. Oba dva žádali ve vězení dlouhých sedm let o umožnění sňatku, což je podmínkou proto, aby mohli být v kontaktu telefonem a navštěvovat se. Pro návštěvy je však ještě nutné být ve stejné věznici. Oba byli zavřeni sice v jednom areálu, ale každý v jiném typu věznice. Po po svatbě další tři roky žádali o společně o přesun. Úspěšně až v září 2019, kdy byli oba převezeni do T-TIPI Van. Po třinácti letech má tedy nyní Delal možnost, pravidelně být s manželem v kontaktu. Říká, že teď je šťastná...život je někdy strašně relativní.

I téhle holčině budu příští týden posílat něco pěkného na sebe a peníze. Stejně tak její rodině. Delal, canim benim, jakkoliv dlouho tam budeš, nikdy tam nebudeš sama.

Vždycky budeš mít na světě jednu přítelkyni a sestru, která tě nikdy nenechá samotnou. Nikdy, nikdy na Tebe nezapomenu, díky za všechno….!

Markéta Všelichová (Hêvî)

1
Vytisknout
9341

Diskuse

Obsah vydání | 7. 8. 2020