Oteplování Sibiře by bez změny klimatu bylo "takřka nemožné"

22. 7. 2020

Rekordní vlna veder na Sibiři s teplotami až 38 stupňů Celsia by byla "takřka nemožná" bez vlivu lidmi způsobené změny klimatu, tvrdí špičkoví vědci.

Mezinárodní tým výzkumníků zjistil, že rekordní vedra vyšplhala k teplotám o 2 stupně vyšším, než by bylo možné v případě, kdyby lidé neohřáli planetu během dekád vypouštění skleníkových plynů, informuje Patrick Galey.

Pět nejteplejších let v zaznamenané historii se objevilo v posledních pěti letech - a existuje více než poloviční šance, že letošní rok bude nejteplejší vůbec.

Póly se oteplují rychleji než zbytek planety a teploty na Sibiři - kde se vyskytuje značná část světového permafrostu bohatého na uhlík - byly mezi lednem a červnem o více jak 5 stupňů vyšší, než kolik činí průměr.

Ve městě Věrchojansku zaznamenali teplotu 38 stupňů Celsia, čímž přepsali předchozí rekord.

Přední britský meteorolog Andrew Ciavarella označil zjištění za "ohromující".

"Jsou to další důkazy extrémních teplot, jež můžeme kvůli oteplujícímu se klimatu očekávat častěji po celém světě," dodal Ciavarella.

Dopad změny klimatu na extrémní meteorologické jevy jako mimořádně silné bouře a vedra je nyní dobře doložen, ale až donedávna vědci nedokázali s konečnou platností spojit jednotlivou událost s globálním oteplováním.

V rámci rozšiřující se oblasti klimatického výzkumu známého jako "attribution science" tým provedl počítačové simulace teplot v rámci klimatu, jak vypadá dnes - asi o 1 stupeň Celsia vyšší než průměr během předprůmyslové éry.

Poté srovnali tento model s modelem generujícím teploty nad Sibiří v tomto roce bez lidského vlivu - tedy bez dodatečného stupně.

Zjistili, že vytrvalé vedro by proběhlo méně často než jednou za každých 80 000 let.

To činí letošní vlnu veder "takřka nemožnou v klimatu, které nebylo otepleno emisemi skleníkových plynů," prohlásil tým - a dodal, že uhlíkové znečištění způsobilo, že pravděpodobnost extrémní události se zvýšila přinejmenším šestisetnásobně.

Tým dále zdůraznil, že vedra na Sibiři představují problém pro celou planetu.

Zhruba 1,15 milionů hektarů lesů se zmocnily plameny, což uvolnilo miliony tun oxidu uhličitého do atmosféry. Současně s tím požáry a vytrvalá vedra zrychlily tání permafrostu v regionu.

Kvůli tomu se v květnu zhroutila nádrž nafty vystavěná na zmrzlé půdě, což vedlo jednomu z nejhorších úniků ropných produktů na světě.

Ruská agentura vzdušné ochrany lesů specializovaná na lesní požáry prohlásila, že 197 požárů na ploše přes 40 000 hektarů zaměstnává více než 5 000 lidí. Osm požárů probíhá v přírodních rezervacích.

"Takto vytrvalá vlna veder je důležitá, nejen kvůli svému vlivu na lidi, ale také z vědeckého hlediska," říká Olga Zolinová z ruského Oceánografického institutu P. P. Širšova.

"Arktida je velmi, velmi důležitá, obecně pro tvorbu počasí a cirkulaci. Takže takové vysoké teploty jsou opravdu důležité pro celou planetu."

OSN uvádí, že aby bylo dosaženo cílů Pařížské klimatické dohody a oteplování se zastavilo na přijatelné hodnotě (o 1,5 stupně Celsia proti průměru předprůmyslové epochy), globální emise se musejí v této dekádě každý rok snížit o 7,6 %.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1613

Diskuse

Obsah vydání | 28. 7. 2020