Boris navštívil Skotsko, aby zachránil Unii. Úkol splněn - pro skotské nacionalisty

24. 7. 2020

Ze všech průzkumů veřejného mínění vyplývá, že za posledních pět šest měsíců Skoti více než padesátiprocentní většinou podporují myšlenku skotské nezávislosti. Rozzuřilo je, že v červnu 2016 hlasovali téměř dvoutřetinovou většinou pro setrvání v Evropské unii, přesto londýnská vláda nutí Skotsko z EU odejít, a nyní ještě v důsledku ideologické umanutosti Borise Johnsona a jeho nekompetentní brexitérské mafie hrozí vypadnutí Británie z EU bez dohody.

Avšak k posílení podpory pro  nezávislost Skotsko došlo především od vzniku koronavirové pandemie, kdy - navzdory počátečním neúspěchům v boji proti COVIDU-19 - se ukázalo, že skotská premiérka Nicola Sturgeonová vede boj proti koronaviru věcně a daleko efektivněji než zmatená londýnská vláda. Sturgeonová se zařekla, že v koronavirové pandemii jde o životy lidí, a tak nebude politikařit. Nehovoří o skotské nezávislosti. Paradoxně možná právě proto vedlo k výraznému posílení podpory skotských občanů pro nezávislost své země, 54 procent Skotů podporuje nezávislost, 46 procent chce, aby Skotsko zůstalo součástí Spojeného království. 

Zřejmě v důsledku obav z rostoucí podpory pro skotskou nezávislost, když Skoti vidí kůlničku na dříví, kterou dělají v Londýně z politiky Johnson a jeho kumpáni, se rozhodl ve čtvrtek Boris Johnson navštívit Skotsko. Ovšem když tam byl naposledy, loni v létě nedlouho poté, co se stal premiérem a setkal se se Sturgeonovou v Edinburku, musel čelit velkým demonstracím proti jeho osobě. Johnson je ve Skotsku absolutně nepopulární. Skoti nehlasovali pro konzervativce od roku 1955. Borise Johnsona absolutně nesnáší. Zřejmě proto Johnson tentokrát vůbec necestoval do skotského hlavního města Edinburku, ale vydal se na poloprázdný orknejský ostrov a na jednu leteckou základnu. Na obou místech byl chráněn před demonstranty, přesto se vyskytli.

Pohleďte co o jeho cestě do Skotska píše satirik deníku Guardian John Crace. Jeho sloupky používají hyberboly jen velmi málo - většina toho, o čem píše, se  - bohužel - skutečně stala.  (JČ)

John Crace:
 

Boris navštívil Skotsko, aby zachránil Unii. Úkol splněn - pro skotské nacionalisty


Panu premiérovi se jeho cesta do Skotska nelíbila, ale Nicole Sturgeonové ano.

Během středečních parlamentních interpelací zapřísahal šéf poslaneckého klubu skotských nacionalistů v Dolní sněmovně Borise Johnsona, Ian Blackford, aby Johnson navštívil Skotsko. Čím častěji, tím líp. Jen přijeďte! Protože čím častěji uvidí Skoti členy konzervativní vlády, tím větší bude podpora pro skotskou nezávislost. Následujícího dne Boris tu nabídku přijal. Večer si už přál, aby to býval neudělal.

Byl to start častně ráno, měl-li Boris  stihnout letadlo na Orknejské ostrovy a Boris se necítil nejbystřeji. Jako obykle ho přestalo bavit číst informace o tom, co má během cesty dělat, už v druhém odstavci, a tak raději požádal jednoho svého poradce, aby mu stručně vysvětlit, proč vlastně letí, než letadlo přistane.

"Je to docela jednoduché," řekl poradce. "Dominic Cummings to má celé připraveno. Krátce se zastavíte na dvou místech, natočíte pár klipů do kamery a pak se zatraceně zase rychle vrátíte do Londýna."

"Klasický Dominik. Takže se nebudu muset setkávat s žádnými strašlivými skotskými nacionalisty, nic takového," neodvážný Boris reagoval. "Nedokázal by se znovu setkat s tou ženskou Sturgeonovou ani s novináři, kteří by mi dávali nepříjemné otázky."

"Ne, ne. Je to všechno zařízeno. Setkáte se jen s prověřenými lidmi, kteří nebudou dělat žádné potíže. Vaším úkolem je jim připomenout, že kdyby bývalo Skotsko odešlo z Unie, zřejmě by všichni už byli mrtví na koronavirus, protože skotská vláda by byla vůči pandemii ještě více nemožná než je naše."

"Co kdybych jim tam také odrecitoval báseň, kterou jsem vydal, když jsem byl šéfredaktorem konzervativního časopisu The Spectator?" navrhl Boris.

"Skoti! Jaká to škodlivá, zavšivená rasa! Úskoční, agresivní, prodejní - jsou všude."

"Hm..."

"Počkejte, je to ještě dál: Útočí na nás falešnou dobrosrdečností. Špiní naši rasu. Ochromují naši ekonomiku."

"Možná ne, pane premiére. I když je to, zcela zřejmě vynikající báseň. Nechte si ji na gala recepci Konzervativní strany. Ruským oligarchům se to bude strašně líbit."

"Když myslíte. A proč že letíme na Orknejské ostrovy?"

"Protože je to tam tak opuštěné, že protesty budou jen minimální."

Po příletu do městečka Stromness čekali na Borise jeho bezpečáci a kavalkáda automobilů směřujících k přístavu. Jedinou známkou života bylo pár desítek demonstrantů u silnice, kteří mávali skotskými vlajkami, vlajkami Evropské unie a měli transparenty s nápisy "Zachraňme zdravotnictví! a "Blbec".

Když dojeli do pustiny, auta náhle zastavila.

"Co se děje?" zeptal se Boris.

"Tady je to ideální místo pro televizní šot," řekl poradce.

"Ale jsme v pustině..."

"Přesně. Takže tady na vás nebudou křičet žádní demonstranti. A se správným úhlem kamery bude za vámi vidět v dálce město."

Boris vylezl z auta a začal mluvit. Nikdo nemiluje Skoty víc než on sám. Proto se mají lépe v Unii protože kdyby je Londýn nedržel za ručičku, byli by všichni mrtví. A mluvit o novém referendu o nezávislosti je nesmysl, protože se už jedno konalo roku 2014. Takže je jedno, že teď existuje jasná většina požadující nové referendum,  že Skotsko chce drtivou většinou zůstat v Evropské unii a že obyvatelé Skotska málokdy tolik pohrdali nějakým britským premiérem tak intenzivně, jak pohrdají Johnsonem.

"Vynikající šot," řekl poradce. "To by mělo přesvědčit nacionalisty, aby se dali na naši stranu. Teď zpátky do auta."

Mezitím v Edinburku vystupovala Nicola Sturgeonová na své pravidelné koronavirové tiskové konferenci. Ne, nechce se během globální pandemie hádat o politice, ale myslí si, že bylo nevhodné, že pan premiér přijel do Skotska, zatímco lidé stále ještě umírají, a vytahoval se tam tím, kolik toho udělal pro Unii, zatímco Británie jako celek má největší počet úmrtí na koronavirus v Evropě.

A ano, ráda by se bývala s Johnsonem setkala, kdyby býval měl dostatek zdvořilosti a požádal ji o schůzku, a taky by mu připomněla, že peníze pro koronavirová opatření z Londýna byly velmi vítány, i když to byly jen peníze, které si londýnská vláda půjčila. Takže kdyby bylo Skotsko nezávislou zemí, mohlo si půjčit ty peníze samo a pravděpodobně by je investovalo daleko inteligentněji vzhledem k tomu, že akce skotské vlády proti koronaviru byly o hodně efektivnější než akce Anglie. Ale vzhledem k tomu, že toto je tisková konference věnovaná zdravotnickým otázkám, nebude tohleto říkat.

Odpoledne byl Boris překvapen, že se nachází na britské letecké základně Lossiemouth na východním pobřeží Skotska. "Co to tady děláme?" zeptal se. "Zastavujeme tady, protože potřebujeme natankovat?"

"Ne," řekl poradce. "Bylo to jediné druhé místo ve Skotsku, kde jsme mohli zaručit, že se sem nedostanou stovky demonstrantů."

Při letu zpět do Londýna se Boris snažil spát, ale poradce mu sděloval všechno, co se toho dne zhatilo. Rozhovory s EU o brexitu jsou ve slepé uličce. Testování a trasování osob nakažených koronavirem zase nedokázalo kontaktovat potřebný počet osob.

Nicola Sturgeonová mezitím zkontrolovala průzkumy veřejného mínění. Podpora pro skotské nacionalisty stoupla o další dva procentní body. Když na to přijde, vlastně by toho Borise ve Skotsku potřebovala častěji.

Podrobnosti v angličtině ZDE 

Komentář deníku Times:




0
Vytisknout
2807

Diskuse

Obsah vydání | 31. 7. 2020