Začnou po koronaviru země brát vážně infekční epidemie jako chřipku?

29. 7. 2020


Británie zpočátku nebrala koronavirovou pandemii vážně. Ale nebrala dosud vážně ani chřipku, na niž v zemi každoročně umírá 17 000 lidí. To by se nyní mohlo změnit. Británie se poučila bolestným způsobem, že infekční epidemie jsou schopny zdevastovat zdraví veřejnosti i ekonomiku, pokud nejsou řádně zvládány, píše profesorka veřejného zdraví na univerzitě v Edinburku Devi Shridar.

Energická reakce asijských států proti koronavirové pandemii je částečně důsledkem jejich nedávných zkušeností. Jižní Korea se poučila z epidemie SARS v roce 2015, a tak byla na COVID-19 daleko lépe připravena. V Jižní Koreji, která má 51 milionů obyvatel, zemřelo na koronavirus 299 lidí. Na Tchajwanu, kde v roce 2002 zemřelo na SARS 37 osob, zemřelo dosud na koronavirus jen sedm osob. Tchajwan má 23 milionů obyvatel.
 

Naproti tomu Británie s 66 miliony obyvatel zaznamenala 45 752 úmrtí na koronavirus. Evropské země se mohou o několika věcech poučit od asijských zemí, především o tom, jak je důležité si připravit systémová řešení, jednat rychle a projevovat pokoru před novým patogenem.

Při epidemiích je nutno skoncovat s tím, že nakažení lidé dál chodí do škol a do práce. Z jednoho průzkumu z roku 2015 v Británii vyplývá, že 58 procent manažerů si myslelo, že dostat chřipku není přijatelný důvod proč nejít do práce. Totéž se týká škol a školek - 63 procent rodičů posílalo v důsledku nutnosti pracovat nemocné děti do školy. Má-li se zabránit budoucím epidemiím, vlády by měly poskytovat podporu a pobídky k tomu, aby děti i dospělí s příznaky zůstávali doma bez finanční újmy.

V zimě, kdy může vzniknout druhá koronavirová vlna, dojde ke zmatku mezi příznaky COVIDU-19, jimiž jsou horečka a suchý kašel, s klasickými příznaky chřipky, včetně únavy, bolesti v krku a bolestí hlavy. Proto je důležité, aby byla větší část obyvatelstva očkována proti chřipce. Loni bylo v Anglii očkováno proti chřipce 15 milionů lidí, je zapotřebí tento počet zvýšít na 30-35 milionů lidí, tedy asi na 50 procent obyvatelstva, aby se zabránilo zahlcení zdravotnictví.

Prevence proti budoucímu šíření infekčních chorob také bude vyžadovat lepší přístup k možnosti mýt si ruce. Je nutno zajistit, aby mýdlo a umyvadla byly k dispozici na vididelných veřejných místech, jako jsou parky, nákupní střediska, železniční stanice, podniky a školy. Není možné je mít jen na záchodech. I v zemích, kde je málo tekoucí vody, v zemích jako je Rwanda, Lesotho a Etiopie, lidé vytvořili inovativní způsoby mytí rukou na veřejnosti. K dispozici je tam všude také dezinfekce na ruce.

V dlouhodobější perspektivě je třeba bojovat proti chronickým zdravotním problémům, jako je obezita. Pandemie ukázala, jak nebezpečné jsou chronické zdravotní problémy, obtloustlejší lidé a lidé s vyšším krevním tlakem a cukrovkou daleko častěji umírají na COVID-19.

V přípravě na druhou vlnu pandemie letos v zimě zahájila britská vláda nyní kampaň proti obezitě. Zakázala v obchodech slevy na nezdravé potraviny, zavádí uvádění počtu kalorií u jídelních lístků v restauracích a podporuje aktivitu zdravotnictví, které bude vést pacienty k hubnutí. Zapotřebí je ale systematického vládního úsilí ke snížení ceny zdravých potravin a skutečnosti, že mnoho lidí nemá čas samostatně vařit.

Hlavním poučením z koronavirové pandemie je ale skutečnost, že se musíme méně soustřeďovat na individuální sebezájem a více na kolektivní zdraví komunity. Nošení roušek je dobrým příkladem tohoto kolektivního ducha: nosím roušku na vaši ochranu a vy nosíte roušku na mou ochranu. Epidemie infekčních chorob ukazuijí, že každý z nás je jen tak zdravý jako náš soused, jako osoba, vedle které sedíme v autobuse či neznámí lidé, vedle nichž nakupujeme v supermarketu. Jestliže nás koronavirus naučí myslet kolektivně a ne sobecky, bude to velký krok k lepší, zdravější zemi.

Podrobnosti v angličtině ZDE  
0
Vytisknout
2364

Diskuse

Obsah vydání | 6. 8. 2020