O stavu středoevropských demokracií

24. 7. 2020

čas čtení 4 minuty
Editor Orbisu Nikolas Gvozděv požádal amerického diplomata Adriana Basoru o názor na vyhlídky demokracií ve Střední a Východní Evropě po vítězství Andrzeje Dudy v polských prezidentských volbách. Basora svou skepsi vyjádřil již jednou, v roce 2013 ZDE. Existují obavy, že Duda spolu s maďarským premiérem Orbánem jsou součástí trendu směřujícího k "iliberální demokracii" a měkkému autoritářství v regionu.


Jaký je Váš odhad silných nebo slabých stránek polské demokracie po znovuzvolení prezidenta Dudy?

Polská demokracie byla během sedmi let od napsání mého článku vážně oslabena. Strana Právo a spravedlnost využila kontroly parlamentu a funkce prezidenta ke konsolidaci a udržení moci. A co je nejvíce znepokojující, vláda PiS systematicky pracuje na podkopání polské justice, bije do očí, jak se snaží změnit ji v nástroj autokratické vlády. Znovuzvolení prezidenta Dudy hrozí další destrukcí této klíčové zábrany chránící polskou demokracii, aby tím byla upevněna kontrola PiS.

Pozitivní stránkou nicméně je, že demokracie v Polsku dosud vykazuje výraznou odolnost, což dokazuje solidní výsledek varšavského primátora Rafala Trzaskowského, kandidáta Občanské platformy, který v těchto volbách získal takřka 49 % hlasů, navzdory nesrovnalostem na straně vlády.

Jedním z hlavních faktorů, které mohou pomoci rozhodnout budoucnost demokracie v Polsku, jsou akce Spojených států a Evropské unie. Prezident Donald Trump ukázal jasný favoritismus vůči vládě PiS, výslovně pochválil prezidenta Dudu a poskytl mu výhodu oficiální návštěvy v Bílém domě. Ačkoliv EU byla kritická k politizaci justice, až dosud se ukázala neefektivní při využití masivních potenciálních pák, jimiž mohla nutit PiS k ústupu. Pokud dojde ve Washingtonu ke změně administrativy, společné úsilí USA a EU podpořit demokracii v Polsku by mělo potenciál pomoci povzbudit zde návrat demokracie.

Jak se díváte na závěry Vašeho článku z roku 2013 ve světle nedávných událostí v Polsku a Maďarsku?

Můj článek z roku 2013 se jmenoval "Mohou postkomunistické demokracie přežít pokračování eurokrize?" Dospíval k závěru, že eurokrize se již ukázala být vážným "stresovým testem" pro deset rodících se postkomunistických demokracií, které nedávno vstoupily do EU. Tvrdil, že většina těchto zemí - s důležitou výjimkou Maďarska - v dané chvíli dosud ve stresovém testu dost dobře obstála. Avšak krize neskončila a na obzoru těchto transformujících se demokracií dosud ležely vážné výzvy.

Ve zpětném pohledu, pokud jde o predikce, jsou jasné dvě věci. Za prvé, eurokrize trvala výrazně déle než do roku 2013, s pokračující ekonomickou stagnací v regionu a dokonce druhotnou recesí v mnoha zemích EU. To prohloubilo a tedy zhoršilo škody deseti transformujících se demokracií. Za druhé, křehkost těchto demokracií byla v té době výrazně vyšší, než jsem si uvědomoval. Polsko představuje nejextrémnější příklad země, která bývala premiantem a v roce 2013 vypadala, jako že má již dobře konsolidovanou demokracii, ale Polsko prodělalo regres mnohem významnější, než bych v té době považoval za pravděpodobný. A vcelku vzato souhrnný regres těchto deseti zemí EU byl větší, než jsem předvídal.

Pokud ale jde o politická doporučení, hlavním závěry článku zůstávají v platnosti. Tvrdil, že již viditelná eroze v deseti evropských zemích je natolik významná, aby v Bruselu a Washingtonu vyvolala vážné znepokojení. Takže doporučoval, aby významné páky, jimž se USA a EU v těchto zemích těší, byly využity mnohem konzistentněji a strategičtěji. Bohužel došlo k opaku, zejména na straně USA po roce 2017.

Představuje COVID-19 pro postsovětské demokracie ve Střední Evropě podobnou výzvu jako eurokrize?

Dopad pandemie COVIDu-19 skutečně představuje podobnou výzvu postkomunistickým demokraciím, zejména dojde-li k oživení viru a tedy k velmi vytrvalému ekonomickému poškození, jak se to stalo během recese v letech 2008-2009 a po ní. Na druhé straně autokratické vlády nezvládající krizi mohou být oslabeny a síly demokratické opozice posíleny. Mnohé bude také záležet na tom, zda USA a EU začnou hrát mnohem efektivnější roli ve vyvádění světa z koronakrize a hluboké ekonomické recese, kterou tato krize dosud způsobuje.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6795

Diskuse

Obsah vydání | 29. 7. 2020