Reakce Evropy na zánik smlouvy INF: Kde nic, tu nic

9. 8. 2019

čas čtení 3 minuty
Evropané reagují na zánik smlouvy INF se zjevným nezájmem - a vyjadřují neochotu přijmout fakt, že se součástí agendy znova staly jaderné zbraně, píše Nick Witney.


Zanikla smlouva INF - jeden z hlavních stavebních bloků režimu kontroly zbrojení, který umožnil ukončení studené války. Dokument podepsaný prezidenty Reaganem a Gorbačovem v roce 1987 eliminoval celou kategorii jaderných zbraní.

Smlouva sama ukončila krizi kolem evropských raket - periodu, která v Evropě a NATO přinesla značnou úzkost a znepokojení vyvolané sovětským rozmístěním nové třídy raket středního doletu. Poté co hrozba NATO protirozmístěním nedokázala Sověty přesvědčit, aby přehodnotili svůj kurs, USA rozmístily v roce 1986 v Evropě střely s plochou dráhou letu a rakety Pershing 2. To vedlo k rozsáhlým protijaderným protestům a občanské neposlušnosti. Evropané přivítali smlouvu INF nejen kvůli redukci jaderné hrozby, ale také jako lék na vnitřní rozmíšky.

Nyní smlouva odešla na smetiště dějin, poté co Rusko vyvinulo a rozmístilo pozemní střely s plochou dráhou letu SSC-8. Nicméně v kontrastu s předchozí krizí se zdá, že se o to nikdo příliš nestará. Jen nemnoho evropských lídrů se rozhodlo pro spor s americkým prezidentem Trumpem kvůli odstoupení od smlouvy. Neobjevily se panické apely evropských politiků na USA, aby vyrovnaly ruské rozmisťování, udržely odstrašení a transatlantickou důvěru. Reakce NATO, jak ji artikuloval generální tajemník, je "uměřená a zodpovědná" - jinak řečeno, chce pouze pokračovat ve stávajících plánech jako zlepšování protivzdušné obrany.

Jedním z možných vysvětlení chybějící evropské reakce může být, že kontinent dnes nevidí v Rusku stejnou hrozbu, jako v SSSR let sedmdesátých a osmdesátých. Ale Poláci a Litevci jsou sotva v pohodě, pokud jde o Putina. Jen málokterá evropská vláda si není vědoma toho, že vojenské a zejména jaderné zastrašování hraje hlavní roli v ruské strategii podvrácení a podřízení si západních sousedů.

Alternativně - přinejmenším teoreticky - složení dnešních evropských lídrů může znamenat, že cítí větší důvěru v americké jaderné záruky než jejich předchůdci. Koneckonců celý program Euromissile kdysi vznikl z obavy, že pokud americké ozbrojené síly v reakci na chování Moskvy nerozmístí v Evropě systémy středního doletu, Washington se může vyhnout použití strategických zbraní. Program Euromissile měl zabránit Rusům v kalkulaci, že v okamžiku krize americký prezident odmítne "riskovat Chicago za Berlín". Třeba mají dnešní Evropané více důvěry v Trumpa, že se riziku nevyhne? A vepři možná létají.

Smutnou pravdou je, že evropská netečnost vůči smrti INF nepochází z důvěry, ale z hluboce zakotvené neochoty přijmout fakt, že jaderné zbraně jsou opět na pořadu dne.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7526

Diskuse

Obsah vydání | 15. 8. 2019