Banky přežijí: vyjednaly si výjimku z brexitu. My ostatní ne

22. 2. 2019

 

V pondělí tento týden uzavřely Anglická banka, britská ústřední banka a skupina finančnických firem z londýnské City tajnou dohodu v Paříži s Úřadem pro cenné papíry a trhy. Podobnou dohodu uzavřely britské finančnické firmy loni v prosinci s Evropskou komisí. Znamená to, že  svět finančnictví brexit nepostihne. Byl to jen tyjátr idiotů ve Westminsteru, píše Simon Jenkins a pokračuje:
 
Ohroženo totiž bylo až 41 bilionů liber finančních záruk, pojišťovnictví, hedgových fondů a dalších derivativ. Takové peníze, to jde o všechno, a to nelze nechat na pospas idiotům - brexitovým fundamentalistům, jako jsou Boris Johnson a Jacob Rees-Mogg. Regulační orgány vydaly nové licence pro britské clearingové domy, a dovolily tak evropským bankám ignorovat předpisy EU a dál obchodovat v Londýně na londýnských platformách pro derivativa. Z finančního hlediska se Londýn má stát "svobodným přístavem". Všichni si oddechli.

Finančníkům vždycky všichni ustoupí. Co britské zemědělství? Britští farmáři si nad brexitem zoufají. Britský automobilový průmysl kolabuje. Britští výrobci letadel mohou jít kamsi, stejně jako supermarkety prodávající potraviny, farmaceutické společnosti, domovy pro přestárlé, stavebníci a dopravci provozující kamiony. Zástupci těchto ekonomických odvětví nemají protekci v Bruselu, nikdo jim nepoklepe na ramena v Paříži, nikdo jim nepomůže.

Britští zemědělci, chovající ovce, čelí při vývozu do EU novým clům ve výši 40 procent. Britští zemědělci jsou nyní stoprocentně v rukou ministra životního prostředí, euroskeptika Michaela Govea. Jeho mozek nyní prochází exotickou evolucí, protože si konečně uvědomuje, co vlastně brexit znamená v reálném životě. V úterý se Gove v projevu před farmáři zoufale pokusil je zachránit před svou vlastní brexitářskou blbostí příslibem obrovského množství státních dotací. Jaký to má všechno smysl? Proč brexit?

Britské zemědělství se tedy má po brexitu stát téměř stoprocentně závislé na státních dotacích a na protekcionářtví. Jenže zemědělství je jen 0,5 procenta britského HDP. Výrobní sektor tvoří 19 procent.

To tedy znamená, že obrovské státní dotace budou muset být poskytnuty na záchranu dalších ekonomických odvětví postižených brexitem, automobilek, farmaceutických firem, výroben letadel. Pokud budou tyto firmy postiženy brexitem, vyloučeny z EU a izolovány od svých obchodních partnerů, budou od britské vlády vyžadovat odškodnění.

Brexit bude znamenat, že Konzervativní strana vrátí britskou ekonomiku do naprosté závislosti na státních dotacích. Hlasujte pro konzervativce, hlasujte pro znárodnění!

Podrobnosti v angličtině ZDE

 
Evropská unie už téměř zcela ztratila s idiocií brexitu a s Británii trpělivost, píše Timothy Garton Ash po týdnu rozhovorů s evropskými činiteli v Bruselu. Ash však varuje, že by Evropská unie měla být trpělivější: Británie, rozhádaná země uprostřed kolektivního nervového kolapsu, je nyní zoufale závislá na reakci daleko silnějšího evropského partnera. Frustrovaní evropští politikové nevnímají, že více než polovina Britů chce setrvat v Evropské unii.

V dlouhodobé perspektivě odchod Británie z EU Evropskou unii vážně poškodí. Britští probrexitoví fundamentalisté a euroskeptický bulvární tisk bude obviňovat z kolapsu Británie právě Evropu. Británie bude slabá a rozhádaná země, Skotsko a Severní Irsko se dál oddělí od Anglie a Walesu,

Brexitérská fantazie "globální Británie" je jistě nebezpečná, ale historie nás učí, že země dokáží po určitou dobu realizovat nebezpečné fantazie, čímž poškodí samy sebe i své sousedy. Jeden bývalý evropský ministr zahraničí ujišťoval Ashe, že Británie do 10 let Británie bude znovu pokorně žádat o členství v EU. To je podle Ashe naprosto chybná analýza charakteru Angličanů. A jak dopadne sama Evropská unie, když brexit destabilizuje jemnou rovnováhu mezi severní a jižní Evropou a dá ještě větší požadavky na Německo, špatně připravené na vedení celého kontinentu?

Druhou zásadní chybou podle Ashe je představa, že se Evropská unie musí zbavit Británie, aby mohla bojovat za evropské hodnoty proti nacionalistickým populistům v evropských volbách. Jenže ono to není tak, že by v kontinentální Evropě žili "dobří Evropané" a v Británii "zlí Angličané". Stoupenci EU a odpůrci EU existují na obou březích kanálu La Manche.

Manfred Weber, nevýrazný mechanický politik, který je dnes kandidátem Evropské lidové strany na předsedu Evropské komise, udržuje ve svém poslaneckém klubu stranu Fidesz nacionalistického populisty Viktora Orbána. Naproti tomu řada britských poslanců nyní opustila své vlastní politické strany, riskují svou politickou budoucnost a kritiku svých kolegů ve snaze bojovat za druhé referendum o brexitu a za evropskou budoucnost pro Británii jako liberální, otevřené společnosti, bez antisemitismu Labouristické strany a xenofobního anglického nacionalismu Konzervativní strany.

Ash argumentuje, že jediným možným řešením pro brexit je, aby Evropská unie umožnila Británii odložit datum brexitu nejméně na  dobu devíti měsíců nebo až roku. Což teprve by umožnilo v Británii řádnou celonárodní debatu, který by vyvrcholila v druhém referendu.

Podrobnosti v angličtině ZDE
 


0
Vytisknout
3788

Diskuse

Obsah vydání | 26. 2. 2019