Solidarita s dlužníkem
26. 2. 2019
Tuto prosbu o uhrazení nemravné exekuce jsme formulovali v rámci ekumenické iniciativy "Za církev sociálnější" a adresujeme ji představitelům České biskupské konference, Synodní radě Českobratrské církve evangelické, Ústřední radě Církve československé husitské a také Ekumenické radě církví.
Hlavní argumenty, proč by podle nás bylo dobré, aby církve Klinice pomohly:
- v době uprchlické krize Klinika aktivně pomáhala lidem na útěku (přičemž ve svém humanitárním nasazení v mnohém předběhla stát i církve)
- církve by touto podporou mohly zaujmout jasný hlas k nespravedlnosti stávající podoby exekucí, která v mnoha případech ničí lidské životy a bere dlužníkům lidskou důstojnost.
Plné znění dopisu posíláme v příloze s podpisy osobností napříč křesťanským spektrem.
Za iniciativu Za církev sociálnější,
Jan Bierhanzl
Vážení biskupové, vážení členové a členky synodní rady, vážení členové a členky ústřední rady,
Obracíme se na Vás jako na nejvyšší představitele tří největších a také nejbohatších křesťanských církví v České republice s žádostí o praktickou solidaritu s lidmi kolem sociálního centra Klinika, kteří nyní čelí (podle nás neoprávněné a neopodstatněně) vysoké exekuci.
O co konkrétně jde?
Česká biskupská konference
Synodní rada Českobratrské církve evangelické
Ústřední rada Církve československé husitské
Vážení biskupové, vážení členové a členky synodní rady, vážení členové a členky ústřední rady,
Obracíme se na Vás jako na nejvyšší představitele tří největších a také nejbohatších křesťanských církví v České republice s žádostí o praktickou solidaritu s lidmi kolem sociálního centra Klinika, kteří nyní čelí (podle nás neoprávněné a neopodstatněně) vysoké exekuci.
O co konkrétně jde?
V polovině ledna byla za asistence exekutora a bezpečnostní firmy vyklizena Klinika – autonomní sociální centrum na pražském Žižkově, které bylo po čtyři roky místem pro setkávání sociálních hnutí, sousedů, místem nezávislé kultury, přednášek a jazykových kurzů, ale také útočištěm pro lidi bez domova.
Po vyklizení objektu vymáhá soudní exekutor po kolektivu Kliniky neskutečných 1 600 000 Kč jako náklady za zásah. Přičemž více než 300 000 Kč činí osobní odměna exekutora, což nám za dvoudenní vyklizení budovy připadá nemravné. Peníze navíc zablokoval na osobním účtu jedné z členek kolektivu, která za kolektiv podepsala smlouvu. Znamená to pro ni zmrazení platu a nemožnost používat účet. Jak jistě víte, celé se to děje v kontextu, kdy se v České republice začíná mluvit o nespravedlivě nastaveném exekutorském byznysu, který dostal do neřešitelné životní situace téměř 10 % obyvatel naší země. Rozhodnutí se Klinika bude soudně bránit a v případě, že peníze vysoudí zpět, je schopna je po dohodě vrátit. Nyní je ale třeba částku zaplatit, aby členka kolektivu byla zbavena tvrdých omezení, která s sebou exekuce přináší.
Nežádáme Vás o to, abyste sympatizovali se squattingem jako s projevem občanské angažovanosti. Sami členové kolektivu na sebe vzali plnou odpovědnost za své občanské jednání tím, jak opakovaně čelí soudním řízením a jak platí různé pokuty. Nejde ani o to, že by členové a členky kolektivu sami byli křesťany (byť někteří se ke křesťanství hlásí).
Jestliže Vás žádáme o akt takto mimořádné solidarity, je to proto, jak se tito lidé, nehledě na jejich vyznání, zachovali v době takzv. uprchlické krize. Zatímco mnohé státní instituce i církve s pomocí otálely, aktivisté z Kliniky jako jedni z prvních v České republice začali intenzivně pomáhat lidem na útěku, naprosto v duchu Matoušova evangelia, kde Ježíš praví: « cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili » (Mt 25, 40).
V souvislosti se solidaritou s lidmi na útěku se centrum v roce 2016 navíc stalo terčem útoku neonacistů. V tomtéž roce také za svou statečnost získalo cenu Františka Kriegela od Nadace Charty 77. Věříme, že pomoc člence kolektivu Kliniky ve velmi tíživé situaci je pro církve možností jak se nepřímo připojit k solidaritě s lidmi na útěku, která je jednou z největších mravních výzev současnosti i budoucnosti.
Kromě mravního rozměru pomoci bližnímu (a podpory těch, kteří statečně pomohou, když je třeba), by finanční pomoc ze strany církví měla i důležitý občanský rozměr. Jak víte, občanská společnost (např. nezisková organizace Člověk v tísni) se v posledních měsících snaží apelovat na politiky, aby upravili pravidla exekutorského byznysu u nás, která jsou ve stávající podobě velmi nespravedlivá vůči dlužníkům. V případě, že by církve solidárně uhradily přemrštěnou dlužnou částku, staly by se hlasem aktivně bojujícím proti současné nespravedlivé podobě exekucí, která ničí životy a bere lidem důstojnost. Toto jednání církví by bylo plně v duchu slov proroka Izaiáše: « Nalomenou třtinu nedolomí, nezhasí knot doutnající. Soud vyhlásí podle pravdy ». (Iz 42, 3).
S díky za zvážení naší naléhavé prosby a přáním Božího požehnání.
Za iniciativu Za církev sociálnější,
Matěj Opočenský, farář
Tomáš Trusina, farář
Filip Outrata, teolog
Adam Borzič, básník
Sandra Silná, farářka
Ivan O. Štampach, teolog, religionista
Rudolf Vévoda, historik
Veronika Dočkalová, předsedkyně společenství Logos, sociální pracovnice
Jan Škrob, básník, ČCE
Jakub Raška, historik
Michael Hauser, filosof
Agata Hauserová, zpěvačka
Mikuláš Vymětal, farář
Ivan Landa, filosof
Aleš Jaluška, duchovní CČSH
Jan Ort, romista
Jan Bierhanzl, filosof
Magdaléna Šipka, teoložka
Anna Remešová, redaktorka
Ludmila Böhmová, nezaměstnaná
Olga Bierhanzlová, studentka
Layla Bartheldi, kuchařka
Hana Blažková, studentka
Maria Schormová, obchodní referentka
Tereza Schwabová, provozní
Františka Schormová, studentka
Milada Sigmundová, důchodkyně
Tomáš Vokatý, kurátor farního sboru ČCE
Jan Kirschner, stavební inženýr, presbyter ČCE
Pavel Keřkovský, českobratrský pedagog
Marek Janás, sociální pracovník
Michael Pfann, církevní historik
Diskuse