Spektrum moci – proč Andrej a spol. potřebují formát „demokrácije“

27. 2. 2019 / Albín Sybera


Nejde tolik o zachování demokratického dojmu navenek, jako o využívání úskalí a zákoutí demokracie k upevňování vlastního mocenského vlivu. A samozřejmě o čerpání a kontrolu veřejných prostředků ČR a EU.

V prosinci diskutoval předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha s Marií Bastlovou z Radiožurnálu o pozici společnosti Agrofert v českém zemědělství a o dopadech politizace českého zemědělství na menší podniky, které nejsou součástí Agrofertu. Rozhovor se odehrával několik dní po usnesení Evropského parlamentu neproplácet prostředky ze strukturálních fondů, o které zažádala společnost Agrofert ze svěřeneckého fondu premiéra Babiše, a zvedla tak další vlnu debat upozorňujících na Babišův monstrózní střet zájmů (více ZDE). Pýcha přidává svůj pohled ze znalosti procesů a pravidel, kterými se distribuce prostředků ze strukturálních fondů EU řídí, a poukazuje na to, že jediný člověk fyzicky nemá možnost ovlivnit takové množství rozhodovacích úrovní a úředníků, aby ze systému mohl profitovat.


Potud má Pýcha pravdu. Například v posledním ukončeném rozpočtovém období EU (2007-2013) byl druhý největší operační program v ČR (OP Životní prostředí pro který bylo alokovaných přibližně 5 mld. EUR) administrován Ministerstvem životního prostředí, Státním fondem životního prostředí, Agenturou pro ochranu přírody a krajiny a všechny tyto instituce využívaly krajských pracovišť. Bavíme se tedy o stovkách úředníků, od těch co přijímají a kontrolují formální náležitosti žádostí, přes právníky kontrolující výběrová řízení až po ředitele odborů a náměstky podílejících se na nastavování těchto procesů (pokud některého eurofoba právě napadlo psát komentář o tom, co musí vše vytrpět český daňový poplatník, tak může zůstat v klidu – velká část nákladů na administraci EU fondů se dá uhradit z tzv. Technické asistence, která je součástí alokace z EU).

Je skutečně nemožné, aby jeden osamocený člověk zvládl ovlivnit tak rozsáhlé složky státní správy. Situace je ale úplně jiná v případě člověka, který disponuje naprosto loajálním politickým hnutím (o řízení politických stran odspoda více například ve výstižné reflexi „Demokracie nepřijde“) a skvělým rozhledem a zkušenostmi z fungování dotačních úřadů, které nasbíral společně se svými nejvěrnějšími manažery za skoro dvě dekády čerpání národních a unijních prostředků.

Například současný ministr životního prostředí Brabec zná důvěrně jeden z největších stamilionových projektů z prioritní osy na ochranu ovzduší jak z pozice příjemce dotace, tedy generálního ředitele Lovochemie, tak z pozice ministra, jehož úřad dohlíží na Státní fond životního prostředí při distribuci prostředků z OP Životní prostředí (byť samozřejmě nejdříve byl ředitelem chemičky, která dotaci získala, a pak teprve ministrem životního prostředí). Pro úplnost je na místě dodat, že na prostředky z OP Životní prostředí ke kofinancování obdobně rozsáhlé rekonstrukce dosáhla i další významná chemička z Agrofertu, pardubická Synthesia.

K obdobným náhodným konstelacím dochází i na úrovni mediálně-kybernetické, jak upozorňují ve své analýze českého kyberprostoru čeští elfové. V řetězových e-mailech a dezinformačních webech se podpora Andreji Babišovi nejvíce vyskytuje ve chvílích, kdy se do médií dostanou negativní informace o Babišovi, jako je například pobyt jeho syna na Ruskem anektovaném Krymu. Jsou to zároveň i periody, kdy média z Babišova svěřeneckého fondu ke kritice svých vlastníků mlčí, anebo nastolují jiná témata. Jsou to přece seriózní média, která nedělají žádnou očividně špinavou práci jako dezinformační weby.

Pro celý tento koloběh se demokracie stala nejenom formátem, ale zároveň i nástrojem. Podle této logiky ten, kdo umí řídit chemičku, tak má ideální předpoklady k tomu, aby i rozuměl resortu, jehož se činnost chemičky bezprostředně dotýká – tedy životnímu prostředí. Abyste byli úspěšným žadatelem velkých projektů, tak musíte vy, anebo Váš administrátor žádosti být dobře obeznámeni s fungováním dotačního úřadu. A čím déle se v dané oblasti pohybujete, tak tím lépe dotyčné úřady znáte i po personální stránce. Jste skutečnou elitou, které k přechodu na úřady pomáhají anti-establishmentová témata nastolená do diskursu mediální sekcí závodu, do kterého patříte.

Nikdo tady přece ještě nutně žádná pravidla nemusí porušovat, když to de facto podle pravidel a s pravidly může dobře fungovat. Stačí jenom ve vší počestnosti a bez zbytečného mediálního humbuku úřad zefektivnit tak, aby fungoval jak má. Lidi dostanou výplaty, chemičky se opraví (produkce zefektivní) a navrch ještě nebudou do vzduchu vypouštět tolik škodlivin jako vypouštěly před rekonstrukcí. Nač ten demokratický příběh rušit, když jsme se v něm už naučili chodit?

Řečeno slovy Alexandra Vondry pro Politico, Zeman ani Babiš nemohou zničit demokracii, kterou v ČR Havel pomohl vytvořit (celý článek Politica u příležitosti sedmého výročí Havlova úmrtí ZDE). Jenom se stalo, že přijala přízvisko „dutá“ demokracie za své (pomineme-li úvahu nad tím, co vlastně idea Havlovy demokracie měla, nebo neměla znamenat v první řadě). S nástupem ANO se nestalo, že by k moci v ČR přišel někdo nový. To pouze ten u moci upevnil své otěže prostřednictvím ANO.


0
Vytisknout
3968

Diskuse

Obsah vydání | 5. 3. 2019