Česko a Polsko mají nejvíce nejznečištěnějších míst v EU

5. 3. 2019


MEZI STOVKOU „NEJŠPINAVĚJŠÍCH” MÍST V EU JE 35 V POLSKU A 31 V ČR. VELKÁ MĚSTA V ESTONSKU, ŠVÉDSKU ČI FINSKU PATŘÍ NAOPAK KE STOVCE NEJČISTŠÍCH

HLAVNÍ ROZDÍL DĚLÁ NAŠE ZBYTEČNÁ ZÁVISLOST NA UHLÍ

tisková zpráva Greenpeace a hnutí Duha

úterý 5. března 2019

Mezi stovku měst s nejčistším ovzduším v EU patří i velká města severu Evropy jako Helsinky, Stockholm či estonský Tallinn, největší skotská města Edinburgh a Glasgow a menší města ve Francii, Belgii, Německu či Rakousku. Ukázal to dnes zveřejněný Global Air Quality City Ranking 2018, který je největší světovou analýzou dat o kvalitě ovzduší z hlediska polétavého prachu [1].

Naopak sto míst s nejhorší úrovní zdraví škodlivého jemného polétavého prachu (částice menší než 2,5 mikrometru, PM2,5) v EU obsadilo hlavně Polsko (35 měst a obcí) a Česká republika (31 měst a obcí). Následuje Itálie s 18 místy a Slovensko s 11.


Ukazuje se tedy, že velké město nemusí mít zákonitě špatné ovzduší, když chytře vyřeší dopravu a dá přednost veřejné dopravě, pěším a cyklistům. A naopak malá vesnice může mít velké problémy, když se spojí spalování uhlí v lokálních topeništích a vliv znečištění z uhelné energetiky a průmyslu. Nejvíce znečištěné místo v ČR jsou totiž Veřňovice, část obce Dolní Lutyně u Bohumína (třetí nejvíce znečištěné místo v EU). Největší česká města také patří k nejvíce jemným prachem znečištěným místům v EU: Ostrava (8. místo) a Brno (77. místo). Praha (125. místo) má v ročním průměru 2,5x horší vzduch, než zmíněná hlavní města Tallinn, Helsinky či Stockholm.

Z hlediska našich regionů je nejhorší ovzduší v Moravskoslezském kraji, kde se spojuje vliv průmyslu a spalování uhlí v domácnostech. Další v pořadí jsou kraje Středočeský, kde je problémem rozšířené topení uhlím, a Ústecký, kde se uhlí těží a spaluje ve velkých elektrárnách a je rozšířené i v domácnostech. Například město Most má srovnatelné ovzduší jako milionové město Che-kang v severní Číně. Obě města mají společné to, že se v blízkosti těží uhlí a provozují uhelné elektrárny. Podobně špatnou kvalitu ovzduší mají i severočeské Mariánské Radčice, které leží v bezprostřední blízkosti velkolomu Bílina.

Hlavním zdrojem jemného prachu v ČR jsou ze 40 procent staré domácí kotle a kamna (zejména na uhlí) a ze 20 procent uhelné elektrárny a teplárny (zejména kvůli tomu, že jsou hlavními zdroji oxidů dusíku a oxidu siřičitého, z nichž prach za určitých podmínek vzniká v ovzduší). Celkový příspěvek dopravy není velký, ale je hlavním zdrojem znečištění prachem v oblastech s největší koncentrací lidí. Jde tedy o stejně závažný problém jako předchozí dva zdroje [2].

Greenpeace a Hnutí DUHA považují nižší kvalitu života lidí v %CR kvůli znečištěnému ovzduší za zásadní problém a apelují na vládu, aby přijala bezodkladná řešení:
●    zvýšení energetické daně z uhlí a poplatků z jeho vytěžení, investování takto získaných finančních prostředků do podpory čistého vytápění, a to i pro chudé domácnosti,
●    zrušení výjimek z limitů pro znečišťění ovzduší u velkých uhelných elektráren,
●    vydání negativního stanoviska v procesu EIA, který řeší případné rozšíření hnědouhelného velkolomu Bílina,
●    zvýšení podpory a motivace měst, aby zaváděly nízkoemisní zóny a přijímaly smogové regulační plány, a podporovaly rozvoj moderní rychlé a pohodlné veřejné dopravy, cyklistické dopravy a vytvářely prostor pro pěší
 
Globálním pohledem ze stovky nejznečištěnějších sídel je 99 v Asii (Indie, Čína, Blízký Východ) a 1 v Evropě (Bosna a Hercegovina). Nejznečištěnější místa v EU (Polsko, ČR) jsou ve třetí stovce a dále.

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, říká:

“Výsledky celosvětového měření kvality vzduchu se dají shrnout do jediné věty: Dokud budeme spalovat uhlí a další fosilní paliva, nebudeme mít čisté ovzduší. Černého Petra pak drží v ruce lidé z Mariánských Radčic, kteří dýchají prach z těžby v nedalekém Dolu Bílina. Pokud by Ministerstvo životního prostředí povolilo rozšíření dolu a jeho přiblížení na 500 metrů od obce, odnesli by to místní ještě mnohem více a stát by opět selhal ve snaze řešit znečištění ovzduší.”


Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:

“Jasně se ukazuje, že i velká města mohou mít zdravé ovzduší, pokud dají přednost veřejné a cyklistické dopravě a vracejí veřejný prostor lidem. Česká města a obce nejsou mezi nejčistšími sídly v EU, ale naopak spolu s Polskem “kralují” mezi sto nejvíce znečištěnými. Přitom čistý vzduch můžeme mít i my - když ukončíme spalování uhlí v elektrárenských i domácích kotlích a omezíme přebujelou automobilovou dopravu ve městech.”

 


Poznámky:

[1] Global Air Quality City Ranking 2018, výsledky celosvětově:
https://www.airvisual.com/world-most-polluted-cities?continent=&country=&state=&page=1&perPage=300&cities=

Výsledky v Evropě:
https://www.airvisual.com/world-most-polluted-cities?continent=59af92ac3e70001c1bd78e52&country=&state=&page=1&perPage=300&cities=

Global Air Quality City Ranking 2018 vychází z dat naměřených státními institucemi tam, kde jsou dostupná (jako je tomu v ČR), a z dat naměřených lidmi ověřenými přístroji. Druhá metoda je důležitá v zemích, kde dochází k oficiálnímu měření kvality ovzduší na omezeném množství míst nebo jsou data nepřístupná. 

[2] https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/narodni_program_snizovani_emisi/$FILE/OOO-NPSE_aktualizace2018_analyticka_cast-20190117.pdf (str. 20, obrázek 8)


--
0
Vytisknout
4095

Diskuse

Obsah vydání | 8. 3. 2019