
Česko a Polsko mají nejvíce nejznečištěnějších míst v EU
5. 3. 2019
MEZI STOVKOU „NEJŠPINAVĚJŠÍCH” MÍST V EU JE 35 V POLSKU A 31 V ČR. VELKÁ MĚSTA V ESTONSKU, ŠVÉDSKU ČI FINSKU PATŘÍ NAOPAK KE STOVCE NEJČISTŠÍCH
HLAVNÍ ROZDÍL DĚLÁ NAŠE ZBYTEČNÁ ZÁVISLOST NA UHLÍ
úterý 5. března 2019
Naopak sto míst s nejhorší úrovní zdraví škodlivého jemného polétavého prachu (částice menší než 2,5 mikrometru, PM2,5) v EU obsadilo hlavně Polsko (35 měst a obcí) a Česká republika (31 měst a obcí). Následuje Itálie s 18 místy a Slovensko s 11.
Ukazuje se tedy, že velké město nemusí mít
zákonitě špatné ovzduší, když chytře vyřeší dopravu a dá přednost
veřejné dopravě, pěším a cyklistům. A naopak malá vesnice může mít velké
problémy, když se spojí spalování uhlí v lokálních topeništích a vliv
znečištění z uhelné energetiky a průmyslu. Nejvíce znečištěné místo v ČR
jsou totiž Veřňovice, část obce Dolní Lutyně u Bohumína (třetí nejvíce
znečištěné místo v EU). Největší česká města také patří k nejvíce jemným
prachem znečištěným místům v EU: Ostrava (8. místo) a Brno (77. místo).
Praha (125. místo) má v ročním průměru 2,5x horší vzduch, než zmíněná
hlavní města Tallinn, Helsinky či Stockholm.
Z hlediska našich
regionů je nejhorší ovzduší v Moravskoslezském kraji, kde se spojuje
vliv průmyslu a spalování uhlí v domácnostech. Další v pořadí jsou kraje
Středočeský, kde je problémem rozšířené topení uhlím, a Ústecký, kde se
uhlí těží a spaluje ve velkých elektrárnách a je rozšířené i v
domácnostech. Například město Most má srovnatelné ovzduší jako milionové
město Che-kang v severní Číně. Obě města mají společné to, že se v
blízkosti těží uhlí a provozují uhelné elektrárny. Podobně špatnou
kvalitu ovzduší mají i severočeské Mariánské Radčice, které leží v
bezprostřední blízkosti velkolomu Bílina.
Hlavním zdrojem
jemného prachu v ČR jsou ze 40 procent staré domácí kotle a kamna
(zejména na uhlí) a ze 20 procent uhelné elektrárny a teplárny (zejména
kvůli tomu, že jsou hlavními zdroji oxidů dusíku a oxidu siřičitého, z
nichž prach za určitých podmínek vzniká v ovzduší). Celkový příspěvek
dopravy není velký, ale je hlavním zdrojem znečištění prachem v
oblastech s největší koncentrací lidí. Jde tedy o stejně závažný problém
jako předchozí dva zdroje [2].
Greenpeace a Hnutí DUHA považují
nižší kvalitu života lidí v %CR kvůli znečištěnému ovzduší za zásadní
problém a apelují na vládu, aby přijala bezodkladná řešení:
●
zvýšení energetické daně z uhlí a poplatků z jeho vytěžení, investování
takto získaných finančních prostředků do podpory čistého vytápění, a to i
pro chudé domácnosti,
● zrušení výjimek z limitů pro znečišťění ovzduší u velkých uhelných elektráren,
● vydání negativního stanoviska v procesu EIA, který řeší případné rozšíření hnědouhelného velkolomu Bílina,
●
zvýšení podpory a motivace měst, aby zaváděly nízkoemisní zóny a
přijímaly smogové regulační plány, a podporovaly rozvoj moderní rychlé a
pohodlné veřejné dopravy, cyklistické dopravy a vytvářely prostor pro
pěší
Globálním pohledem ze stovky nejznečištěnějších sídel je 99
v Asii (Indie, Čína, Blízký Východ) a 1 v Evropě (Bosna a Hercegovina).
Nejznečištěnější místa v EU (Polsko, ČR) jsou ve třetí stovce a dále.
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, říká:
“Výsledky
celosvětového měření kvality vzduchu se dají shrnout do jediné věty:
Dokud budeme spalovat uhlí a další fosilní paliva, nebudeme mít čisté
ovzduší. Černého Petra pak drží v ruce lidé z Mariánských Radčic, kteří
dýchají prach z těžby v nedalekém Dolu Bílina. Pokud by Ministerstvo
životního prostředí povolilo rozšíření dolu a jeho přiblížení na 500
metrů od obce, odnesli by to místní ještě mnohem více a stát by opět
selhal ve snaze řešit znečištění ovzduší.”
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
“Jasně
se ukazuje, že i velká města mohou mít zdravé ovzduší, pokud dají
přednost veřejné a cyklistické dopravě a vracejí veřejný prostor lidem.
Česká města a obce nejsou mezi nejčistšími sídly v EU, ale naopak spolu s
Polskem “kralují” mezi sto nejvíce znečištěnými. Přitom čistý vzduch
můžeme mít i my - když ukončíme spalování uhlí v elektrárenských i
domácích kotlích a omezíme přebujelou automobilovou dopravu ve městech.”
Poznámky:
[1] Global Air Quality City Ranking 2018, výsledky celosvětově:
https://www.airvisual.com/world-most-polluted-cities?continent=&country=&state=&page=1&perPage=300&cities=
Výsledky v Evropě:
https://www.airvisual.com/world-most-polluted-cities?continent=59af92ac3e70001c1bd78e52&country=&state=&page=1&perPage=300&cities=
Global
Air Quality City Ranking 2018 vychází z dat naměřených státními
institucemi tam, kde jsou dostupná (jako je tomu v ČR), a z dat
naměřených lidmi ověřenými přístroji. Druhá metoda je důležitá v zemích,
kde dochází k oficiálnímu měření kvality ovzduší na omezeném množství
míst nebo jsou data nepřístupná.
[2] https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/narodni_program_snizovani_emisi/$FILE/OOO-NPSE_aktualizace2018_analyticka_cast-20190117.pdf (str. 20, obrázek 8)
--
Diskuse