Venezuela: A co když Maduro přežije?

20. 2. 2019

čas čtení 2 minuty
Střet titánských rozměrů o kontrolu nad Venezuelou probíhá jak na otevřené scéně, tak za ní, mezi lidmi usilujícími o svržení prezidenta Nicoláse Madura a těmi, kdo si přejí, aby zůstal v úřadě, napsal Marcos Peckel. Boj zahrnuje různé místní, regionální a globální aktéry. A výsledkem bude buď pád socialistického režimu, jeho přežití, hybridní situace prodlužující krizi, nebo jednání, jež mohou vést ke svobodným volbám.


Na jedné straně je spojená opozice kolem předsedy Národního shromáždění Juana Guaidóa, lidé v ulicích a diplomatická izolace prosazovaná Limskou skupinou a Spojenými státy. Na druhé je zeď vytrvalosti, kterou bolívariánský režim stavěl po léta, právě s vyhlídkou na takovýto den.

Nejmocnější zbraní Washingtonu dosud byl úder na venezuelskou pokladnu, zablokování účtů státní ropné firmy PDVSA a její pobočky CITGO v USA, hrozby vládám a institucím zapojeným do finančních transakcí s Caracasem a sankcionování lídrů režimu. Poté je tu ještě možnost vojenské intervence, která by znamenala skok do neznáma.

Strategie ekonomického dušení často fungovala, pokud šlo o svržení režimů. Ale mezitím Rusko, Turecko a Kuba mobilizovaly, aby čelily tomuto opatření a posilují klíčový pilíř, který brání kolapsu režimu: Generály. Ti musejí ze všech stran dostávat nabídky, ať zůstanou s Madurem, nebo ať jej opustí.

Ačkoliv je nemožné představit si Madura u moci do kance jeho funkčního období v roce 2025, každý další den, který stráví v prezidentském paláci Miraflores je pro něj dalším malým vítězstvím. A co když bude vyhrávat dál? Co když s každým malým vítězstvím nakonec vyjde z boje vítězně? Jaké by to mělo důsledky?

Pro Venezuelany by to znamenalo další zbídačování, nouzi, nedostatek, více dětské úmrtnosti v nemocnicích, masivní emigraci a rozšířené loupení národních zdrojů "socialisty pro 21. století".

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
9587

Diskuse

Obsah vydání | 26. 2. 2019