Používání sociálních médií je spojeno s nižším kognitivním výkonem předpubertálních dětí

20. 10. 2025

Průměrné předpubertální dítě stráví každý den asi 5 1/2 hodiny u obrazovek z jiných než vzdělávacích důvodů. Značná část tohoto času je strávena na sociálních sítích, a to jak vytvářením vlastního obsahu, tak konzumací obsahu zveřejněného ostatními.

Na rozdíl od pasivního času stráveného u obrazovky, jako je sledování televize nebo videí, vyžadují sociální média aktivní účast prostřednictvím rolování, kontroly oznámení a komunikace s lidmi online. Všechny tyto činnosti nepřetržitě zaměstnávají části mozku zapojené do zpracování informací a rozhodování. Neustálá potřeba mít zapnutý mozek způsobuje, že sociální média jsou mnohem psychicky náročnější než pouhé dívání se na obrazovku.

Předchozí studie ukázaly, že návykové vzorce používání sociálních médií jsou spojeny se zvýšeným rizikem příznaků narušení duševního zdraví u mladých lidí. Jejich vliv na kognitivní výkon – jak dobře dospívající myslí, učí se a zpracovávají informace – však zůstával méně jasný.

Vědci v této studii se zaměřili na to, zda množství času, které teenageři tráví na sociálních sítích, když vyrůstají, ovlivňuje jejich kognitivní schopnosti.

Pro analýzu tým využil data ze studie Adolescent Brain Cognitive Development (ABCD), rozsáhlé longitudinální iniciativy, která sleduje děti od pozdního dětství až po dospívání. Síť 21 výzkumných míst sleduje vývoj mozku, kognitivní schopnosti a změny chování 11 880 dětí, jak rok od roku dospívají.

Vědci vybrali do studie 6 554 dospívajících, přičemž se zúčastnilo 51,1 % mužů a 48,9 % žen. Shromáždili data ve třech časových bodech: výchozí stav (2016–2018, věk 9–10 let), rok 1 (2017–2019) a rok 2 (2018–2020).

Aby tým sledoval, jak se návyky dětí na sociálních sítích měnily, zatímco děti rostly, použil statistickou techniku zvanou skupinové modelování trajektorie. Tento přístup umožnil identifikovat tři odlišné vzorce používání sociálních médií: většina (57,6 %) nevykazovala žádné nebo velmi nízké používání, asi třetina (36,6 %) měla nízké, ale neustále rostoucí používání a malá skupina (5,8 %) vykazovala vysoké a rostoucí používání v průběhu času.

K měření kognitivního výkonu vědci použili NIH Toolbox Cognition Battery – sadu standardizovaných testů hodnotících ústní čtení, sekvenční paměť, rychlost porovnávání vzorců a slovní zásobu.

Výsledky odhalily, že děti ve skupině s vysokým rostoucím používáním sociálních médií dosáhly nejnižšího skóre v několika kognitivních testech, zejména jazykových a paměťových. Skóre výkonu se s rostoucím používáním sociálních médií snižovalo, přičemž děti ve skupině s velmi nízkým nebo žádným používáním dosáhly celkově nejvyššího skóre. Tato zjištění dále potvrzují potřebu přísnějších věkových omezení napříč platformami sociálních médií.

Studie byla observační, což znamená, že mohla identifikovat korelace, ale nestanovila příčinnou souvislost. Aby bylo možné navrhnout účinné intervence, je zapotřebí dalšího výzkumu, který by prozkoumal mechanismy vedoucí k poklesu kognitivních funkcí, a zjistil, jak k těmto účinkům přispívají konkrétní platformy sociálních médií.

Zdroj v angličtině: ZDE