Příčiny a důsledky drtivého vítězství republikánů v USA

6. 11. 2024 / Boris Cvek

  

Hlavní teze je jednoduchá: během blahobytných a bezpečných let po druhé světové válce došlo k tomu, že mladší generace kladly větší důraz na práva žen, menšin, zelená témata, což natolik proměnilo svět, že starší lidé, zejména ti méně vzdělaní a z venkova, mají pocit, že jim někdo vzal jejich svět, a proti tomu se bouří ve volbách. Jde o jev, který lze vysledovat zpět až do 80. let minulého století. Postupně ale stále sílí a posilují ho zejména ekonomické potíže, tedy zlom je po roce 2010. Problém je i v tom, že mladí lidé nechodí k volbám.

Volební účast podle věku v amerických volbách jsem zatím nenašel, ale to, co plyne z exit polls, je zcela v souladu s knihou Cultural Backlash: republikány jasnou většinou venkov, religiózní lidé, lidé s nižším vzděláním a starší lidé. Překvapením může být, že demokraty nejvíce volily rodiny s příjmem pod 30 tisíc dolarů ročně (51 procent) a nad 200 tisíc dolarů ročně (52 procent).

Vezměme si základní závěry knihy Cultural Backlash z pohledu demokratů. Obyvatelé měst volili demokraty v poměru 60 procent, předměstí 48 procent a venkova jen 36 procent. Celkem 57 procent s lidí vysokoškolským vzděláním volilo demokraty, zatímco voličů demokratů mezi lidmi bez tohoto vzdělání bylo 44 procent. Nejvyšší procento voličů demokratů, pokud jde o věk, bylo ve skupině ve věku 18-29 let, celkem 55 procent. Demokraté vyhráli přesvědčivě ještě ve skupině ve věku 30-44 let, tj. 51 vs. 46 procent. Jasně prohráli ve skupině ve věku 45-64 let (45 vs. 53 %) a těsně vyhráli ve věku nad 65 let (50 vs. 49 %). Není pravda, že by mladí muži volili více republikány, naopak volili nejvíce ze všech věkových skupin mužů demokraty, i když asi méně, než se čekalo. A mnohem méně než ženy. Pokud jde o religiozitu, jen 37 procent protestantů a 41 procent katolíků volilo demokraty. Ale skoro 80 procent židů (u nás v ČR to může být překvapení, že židé nevolí toho, kdo nejvíce podporuje Netanjahua).

Až do dnešního dne jsme mysleli, že budeme muset analyzovat situaci v tzv. swing states, abychom pochopili, kdo vyhrál. Vítězství Donalda Trumpa a republikánů je ale tak jasné, že můžeme brát celostátní data jako bernou minci. Co se vlastně stalo ve srovnání s rokem 2020, kdy přesvědčivě vyhrál Joe Biden? Myslím, že to nelze říci jinak než slovy Jima Carvilla, stratéga Billa Clintona, která pronesl v roce 1992: It is economy, stupid. Je to ekonomika, hlupáku.

Ano, ekonomika USA je na tom značně lépe než ekonomika Unie a má dobrý trend. Ano, podařilo se zkrotit inflaci. Jenže ceny zůstávají vysoké. Neznáte to z vlastní zkušenosti? To je přesně to, co podle všeho rozhodlo volby. Na otázku, zda si myslí, že ekonomika je v dobré kondici, opovědělo 67 procent hlasujících negativně. Z toho ti, kdo si myslí, že je na tom opravdu špatně (32 %), volili z 86 procent republikány. Naopak ti, kdo jsou s ekonomikou spokojeni, volili z 90 procent demokraty. Myslím, že tohle stačí, aby to vysvětlilo všechno. Celkem 45 procent voličů tvrdí, že jejich finanční situace je horší než před čtyřmi lety, a tito volili z 80 procent republikány. Celkem 77 procent voličů pocítilo inflaci jako těžkost a 78 procent z těch, pro které to byla velká těžkost (24 %), volilo republikány.

Zajímavé je, a pak už odbočím od exit polls k obecnějšímu komentáři, že nejvíce voličů jako téma voleb vnímá stav demokracie, je to celkem 35 procent voličů. Z nich 81 procent volilo demokraty. A 17 procent republikány. To číslo 17 je opravdu překvapivé a znepokojivé. Hned na druhém místě (31 %) je to ekonomika a z těchto voličů 79 procent volilo republikány. Imigrace je až na třetím místě (11 %) po potratech (14 %). Jenom 4 procenta voličů zajímá jako téma voleb zahraniční politika, přičemž 55 procent z nich volilo republikány. Mezi těmi, kdo měli za důležité téma imigraci, jich republikány volilo 89 procent, zatímco mezi těmi, kdo volili s ohledem na potraty, volilo demokraty 76 procent voličů.

A teď obecnější komentář. Především čísla z ekonomiky jsou jedna věc, to jak se lidé cítí druhá věc. Vysoké ceny nezmizely, nezmizely ani u nás. Vlastně výsledek voleb z pohledu poučky pana Carvilla není překvapení. A nejde zdaleka jen o to, že Trump bude prezidentem, jde také o to, že má většinu v Senátu i Sněmovně. Má to snad jen jednu drobnou výhodu: konečně se ukáže, co tedy skutečně chce dělat. Když se ovšem člověk podívá na to, co o něm říkají jeho bývalí spolupracovníci, hrozí Spojeným státům i světu naprosto reálně katastrofa. Nicméně dosud bylo snadné se skrývat za to, že Trump je nevypočitatelný a že beztak málo z toho, co říká, myslí vážně. Uvidíme. Teď už to nepůjde. Jsem zvědav, jak budou Trumpa hájit lidé jako pan Vondra, pokud zastaví okamžitě veškerou pomoc Ukrajině.

Proti tomu se různí komentátoři chytají stébla trávy, tedy Evropy. Prý se Evropa nyní musí vzpamatovat, osamostatnit, postarat se sama o sebe. Kterou Evropu myslíte? Unii? Tu Unii, kterou mohou blokovat Maďarsko a Slovensko? Jasné vítězství Trumpa posílí evropskou krajní pravici a zejména Orbána. Co proti tomu chcete dělat? Kázat o tom, jak je třeba zbrojit a porazit Rusko bez Spojených států? A s kým? U nás za rok nejspíše vyhraje Babiš, v Německu a Francii sahá po moci krajní pravice. Nechci říci, že ze situace v USA plyne nějaké poučení, jak zachránit demokracii v Evropě, ale to zachránit ji by mělo jít na prvním místě. Bohužel první, kdo na to tvrdě doplatí, bude zřejmě Ukrajina. Co to bude znamenat pro východní Evropu, to je velká otázka. Pokud nezachráníte demokracii, nové stíhačky v roce 2035 vám budou k ničemu, resp. spadnou v té době do rukou Putinovi.

Mám tedy, pokud jde o Trumpa a novou politickou situaci v USA, několik vážných obav. Především obavu o stav americké demokracie. Inflace, vyvolaná z velké části válkou ruskou agresí na Ukrajině a drancující desítky zemí na světě, Putinovi jednoznačně hraje do rukou. Ale rozklad americké demokracie, a to je má hlavní obava, rozhodně neposílí Evropu, rozhodně ne tu současnou, právě naopak. Je zcela bláhové si něco takového vyprávět, i když to může přinášet útěchu. Jenže útěcha realitu nezmění, naopak může vést k tomu, že se propadneme někam, o čem jsme v útěšném snění vůbec netušili. A to se stalo právě teď v amerických volbách.

Od jara 2022 jsem se ptal, co je vlastně reálně v možnostech Západu udělat pro Ukrajinu. A měl jsem na mysli zejména to, aby Západ sám nepřišel o demokracii, což by bylo mnohem, nesrovnatelně větší vítězství Putina než to, kdyby získal i třeba celou Ukrajinu nebo dokonce celou východní Evropu. Jak kdosi trefně dnes řekl v Radiožurnálu: východní Evropu přece Rusko mělo desítky let a demokracie v USA fungovala. Na své otázky jsem nikdy nedostal odpověď kromě dobývání Krymu, konečného vítězství, posílání munice atd.

Exit polls: https://www.nbcnews.com/politics/2024-elections/exit-polls