6. 11. 2024
Poslední cesta ukrajinského prezidenta po západních hlavních městech, kde se koncem září setkal s prezidentem Joe Bidenem a v říjnu s různými evropskými hlavami států, nepřinesla od jeho zahraničních podporovatelů mnoho nových bezpečnostních závazků. Žádost Kyjeva o použití raket západní výroby proti cílům hluboko v Rusku zůstává u ledu. Zelenského takzvaný "Plán vítězství" na nikoho nezapůsobil – není to ani tak "plán" jako spíše seznam přání, který ukrajinští představitelé odříkávají každý týden posledních dvou a půl roku.
Ani bojiště nevypadá pro Ukrajince dobře. Ačkoliv ruská armáda nadále dostává výprask – září bylo údajně nejsmrtelnějším měsícem od začátku války – její ofenzíva v Doněcku ničí ukrajinské obranné pozice. Ruský prezident Vladimir Putin je odhodlán obsadit oblast Donbasu a je více než ochoten obětovat mnoho mladých ruských mužů, aby toho dosáhl. Zdá se, že tato strategie, jakkoli brutální, funguje, i když pomaleji, než by si Putin přál. Na začátku října zde ruská armáda po několikaměsíční ofenzivě dobyla Vuhledar; tento týden obsadili Selydove, malé městečko na cestě do logistického centra Pokrovsk.
Srpnová ukrajinská ofenzíva v ruské Kurské oblasti měla něčemu z toho zabránit, nebo alespoň donutit Kreml učinit některá obtížná rozhodnutí o tom, kam umístit své jednotky a zdroje. Zelenského rozhodnutí zaskočilo Spojené státy, jeho největšího vojenského podporovatele, a způsobilo rozkol v ukrajinském vojenském establishmentu. Podle zářijové zprávy v Politico Europe Valerij Zalužnyj, vrchní vojenský velitel Kyjeva během prvních dvou let války, vznesl námitky, protože se domníval, že plán nebyl dostatečně promyšlený. Zelenskyj však vpád považoval za způsob, jak zvrátit situaci po roce drtivých ztrát.
Skutečný cíl operace u Kurska byl však záhadou. Nikdy neexistovala jednotná teorie ohledně tohoto případu. Když o tom Zelenskyj mluvil, uváděl různé důvody pro její spuštění. Za prvé šlo o zatlačení Rusů od severních hranic Ukrajiny, aby se zajistilo, že Sumská oblast nebude každý den vystavena ruským raketovým útokům. Pak šlo o zajetí ruských vojáků a jejich použití jako páky k vynucení propuštění ukrajinských válečných zajatců. Pak Zelenskyj hovořil o tom, jak by okupace částí Kurska zvýšila moc Kyjeva u vyjednávacího stolu, když se Putin konečně rozhodl účastnit se seriózní diplomacie.
Ať už byl plán jakýkoliv, kurská ofenzíva byla hazardem. Operace by mohla dopadnout skvěle, postavit ruskou armádu opět na druhou kolej a donutit Putinův vnitřní kruh přehodnotit svou válečnou strategii. Nebo by se ukázalo, že je kontraproduktivní, protože by zhoršila ukrajinský problém s lidskou silou a oddálila jednání o konci války.
Bohužel, o více než dva měsíce později je ukrajinský kurský gambit blíže druhému scénáři.
Po vyloženě žalostných několika týdnech se Rusové přeskupili – nebo se alespoň dostatečně přeskupili. Ruská protiofenzíva v Kursku byla zahájena asi měsíc po počátečním vpádu Ukrajiny do regionu. I když je pravda, že Ukrajinci zůstávají v některých oblastech zakopaní, Rusové získali zpět asi polovinu území, které předtím ztratili. Je těžké určit rozsah ukrajinských obětí, ale lze bezpečně předpokládat, že jsou značné, vzhledem k množství toho, co Rusové vrhli na ukrajinské pozice (mimochodem, totéž lze předpokládat o ruských ztrátách).
Ještě významnější než realita na zemi je to, jak nesprávné se ukázaly být kalkulace ukrajinské vlády.
Jedním z klíčových předpokladů Kyjeva bylo, že nátlak na Rusy na jejich vlastním území by byl pro Putina tak monumentální ostudou, že by přesunul desítky tisíc vojáků z východní Ukrajiny zpět na domácí frontu. To by zase snížilo tlak, kterému čelí ukrajinské jednotky v Doněcku. Přesto se ukázalo, že je to růžový scénář; Putin skutečně přesunul jednotky z Ukrajiny, aby posílily obranu v Kursku, ale ne z míst v Doněcku, u nichž v to Ukrajinci doufali. Frontová linie v Doněcku je dnes ještě aktivnější, než byla před srpnovou ofenzívou u Kurska, a Rusové nyní kontrolují více území v této ukrajinské provincii, než tomu bylo v létě.
Je Putin o něco blíže k diskusi o urovnání války? Ukrajinci doufali, že bude. Předběžné diskuse mezi ukrajinskými a ruskými představiteli o zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu však vybuchly v okamžiku, kdy Zelenskyj nařídil ofenzívu v Kursku. Jak se dalo očekávat, Putin považoval vpád za bodnutí do zad a vytáhl zástrčku, přičemž Moskva označila ukrajinskou ofenzívu za eskalaci. To by nemělo být překvapením pro Zelenského ani pro lidi, kteří mu radí; kdykoli byl Putin vystaven tlaku, reagoval zvýšením sázky, místo aby se podvolil. Zelenskyj, který si možná uvědomuje svou počáteční chybu, se nyní snaží tyto diskuse vrátit do správných kolejí.
Je vždy snadné rozehrát válku ze vzdálenosti tisíce mil. Není však třeba velké předvídavosti, abychom viděli, jak by se ukrajinská sázka na Kursk mohla katastrofálně zvrtnout.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse