Volkswagen zapomněl na "Volks"
8. 11. 2024 / Jan Molič
čas čtení
4 minuty
„Zákazníci chtějí jiná auta. Chtějí velké SUV, jako je
Kodiaq, která mají velkou hmotnost, velký odpor vzduchu a
potřebují silné motory. Lidé nechtějí malá slabá auta,“
říká šéf odborů Škody Auto, Jaroslav Povšík
(https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-je-to-krize-jako-hrom-rika-sef-odboru-skody-auto-k-deni-v-koncernu-40495420)
Tak nevím.
Od auta neočekávám nic víc než že mě převeze z
bodu P do bodu B. Zákazníkům, jako jsem já, jsou lhostejné
vyhřívané sedačky a sofistikované parkovací systémy. Bohužel
je to ale ještě horší. Zároveň nestojím o ojetinu, protože už
vím, že znamená neustálé opravy (žere prachy a způsobuje
stresy).
Jenže nejlevnější automobil na trhu stojí okolo 350
tisíc korun a dalších padesát je nutno připlatit, aby měl aspoň
“stěrače”. Budete si ale kupovat auto za čtyři sta tisíc,
když bude většinu času stát? Proto teď auto nemám vůbec, přestože
bych
možná občas nějaké potřeboval. Kdyby stálo do dvou set
tisíc korun.
Beno Trávníček Brodský situaci výstižně popsal v článku
na Britských listech, když se ptá, proč se dnes nedokážeme
přiblížit modelům jako Škoda Favorit, která se vyráběla v
Československu a byla průměrnou, ale funkční možností pro
široké spektrum řidičů. Přitom by dnešní elektrické
technologie mohly umožnit jednoduché, a tedy levné vozy – pokud
by o ně byl mezi automobilkami zájem. (Viz celý článek na
Blisty.cz)
Obchodní model velkých automobilek je očividně postaven na
něčem jiném: na doplňkové výbavě a prémiových modelech. Z
každého dalšího příplatkového prvku, od vyhřívaných sedaček
až po sofistikované parkovací systémy, plyne automobilkám vysoký
zisk. Proto nevyrábějí jednoduchá unifikovaná auta pro masy za
200 tisíc, nýbrž luxusní SUV s personifikovatelnou předraženou
výbavou.
Elektromobilita versus elektrodebilita
V Evropě se otevírá prostor pro vstup zahraničních
výrobců, zejména z Číny, kteří dokáží dodávat menší a
levnější automobily. Jak psal pan Brodský, budou nejspíš
elektrické, protože tím odpadnou náklady s emisními poplatky.
Důležité je, že tyto vozy budou splňovat základní potřeby
nenáročných uživatelů.
Neúspěch Volkswagenu je sice sváděn na elektromobilitu, což je
pravda, nicméně elektrické pohony si již získaly místo na
trhu samy – elektrokola a elektrické koloběžky. Nechci
porovnávat koloběžku s automobilem, je však zřejmé, že ve hře
je celková hmotnost vozidla. Existuje hranice, do které se
elektropohon vyplatí a od které ne. Tudíž těžká elektrická SUV
jsou myšlenka z principu zcestná a není divu, že to ekonomicky
nefunguje. To lidové vozidlo bude muset být lehké.
Existují další příklady, kde se elektropohon již přirozeně
prosazuje. Například elektrické mopedy či „moped auta“ pro
neplnoleté. Ty ale často nedosahují rychlosti vyšší než 45
km/h a jsou kvůli nízké sériové výrobě poměrně drahá.
Lze najít
také opačné příklady, kde naopak spalovací motor již
ekonomicky neobstojí. Za čtyři tisíce korun si můžete na
klasické kolo namontovat dvoutaktní motor. Jenže provoz pak
znamená 2-3 litry benzínu na 100 km plus olej, řve to hůř než
křoviňák, takže to přirozeně nedělá téměř nikdo.
Závěrem
Automobilky by se měly zamyslet nad tím, jak efektivně naplnit
poptávku po malých, jednoduchých vozech, která na trhu nepochybně
existuje. Tento segment je opomíjen a s ním i zákazníci, kteří
si auto momentálně nekupují.
Pan Brodský si správně všiml toho, že nejde o žádný malý
segment trhu, nýbrž vlastně jsou to ti řidiči v ojetinách,
které stěží prošly STK.
Je otázkou, zda se některý z tradičních evropských výrobců
odhodlá vrátit ke kořenům a nabídnout lidový vůz pro každého,
nebo zda tento segment přenechají zahraniční konkurenci. Bohužel
nikdo jiný než velcí hráči asi nedokáže lidová vozidla
vyrábět levně ve velkých sériích, když na to nemá kapitál,
know-how ani výrobní závody.
2806
Diskuse