Humanitární pomoc Gaze klesla na nejnižší úroveň za posledních 11 měsíců, přestože USA daly Izraeli ultimátum

12. 11. 2024

 
 
Představitelé humanitárních organizací v Gaze popisují situaci na většině území, kde bylo za 13 měsíců války vysídleno více než 80 % z 2,3 milionu obyvatel a více než dvě třetiny budov byly zničeny nebo poškozeny, jako „apokalyptickou“.

„Dovnitř už se nedostane téměř nic. Malé pouliční trhy, které vznikly, jsou všechny pryč. Je tu trocha mouky, nějaký prostředek na mytí nádobí... Kilo rajčat stojí téměř 20 dolarů. I když máte peníze, není co koupit. Všichni opět hladoví,“ řekl jeden z úředníků OSN.

Izrael v prvních týdnech války zavedl úplnou blokádu Gazy, než pod mezinárodním tlakem postupně omezení zmírnil. Dodávky pomoci dosáhly vrcholu v květnu, kdy do Gazy na více než 6 000 nákladních autech dorazilo 117 000 tun potravin. Na území se dostaly také stany, léky a další životně důležité zásoby.

Statistiky zveřejněné izraelským vojenským úřadem Cogat, který je pověřen koordinací humanitární pomoci pro Gazu, ukazují, že v říjnu se do Gazy dostalo pouze 25 155 tun potravinové pomoci, což je méně než za kterýkoli celý měsíc od prosince 2023.

V říjnu bylo do Gazy v průměru vpuštěno 57 kamionů denně, což zdaleka nedosahuje 350 kamionů denně, které požadují USA, a 600 kamionů denně, které jsou podle humanitárních organizací nezbytné k uspokojení základních potřeb. V listopadu zatím na území vjelo pouze 624 kamionů, vyplývá ze statistik Cogatu.

Není jasné, zda statistika zahrnuje i přejezdy v neděli, kdy podle Cogatu do Gazy vjelo více než 170 nákladních aut a cisteren s palivem.

Izraelští představitelé odmítají obvinění, že pomoc je záměrně omezována, a obviňují humanitární agentury z toho, že neorganizují její distribuci. Logističtí specialisté OSN v Gaze říkají, že izraelské vojenské operace a obecné bezpráví jim často brání ve shromažďování zásob, takže stovky nákladních aut uvíznou na hranicích.

Humanitární agentury také trpí nedostatkem řidičů, komunikačního vybavení, ochranných pomůcek a mnoha dalších věcí. Od května bylo podle představitelů OSN vyhověno pouze desetině z více než 300 žádostí o vydání povolení pro jednotlivé řidiče, které Cogat obdržel.

Koordinace s izraelskými vojenskými úřady je také pracná a časově náročná a mnoho žádostí o konvoje je zamítnuto. V říjnu izraelské úřady přímo odmítly nebo bránily 58 % přesunů pomoci, uvedly humanitární agentury.

Bezpráví vedlo k systematickému rabování přibližně třetiny veškeré pomoci přivážené do Gazy, uvedli představitelé OSN. Část z ní odvezl Hamás, který si na většině území udržuje určitý vliv, ale většinu ukradly zločinecké gangy za účelem dalšího prodeje. Soukromé obchodní konvoje byly rovněž zastaveny.

Spojené státy již dříve požadovaly, aby Izrael umožnil přísun většího množství pomoci, ale pro prosazení svých požadavků udělaly jen málo, dokonce údajně ignorovaly své vlastní agentury poté, co dospěly k závěru, že Izrael záměrně blokoval dodávky potravin a léků do Gazy. Americké zákony vyžadují, aby byly přerušeny dodávky zbraní do zemí, které brání dodávkám pomoci podporované USA.

Minulý týden mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller uvedl, že Izrael učinil určitý pokrok, když oznámil otevření nového přechodu do centrální části Gazy a schválil nové zásobovací trasy, ale řekl, že musí udělat více. „Nestačí jen otevřít nové cesty, pokud po nich neprochází více humanitární pomoci,“ řekl.

Nejpalčivější krize je na úplném severu Gazy, kde jsou města Džabalíja, Bejt Hanún a Bejt Lahíja již měsíc v obležení. Izraelská armáda uvedla, že likviduje bojovníky Hamásu, kteří se v oblasti přeskupili a podnikají útoky z tunelů a vybombardovaných budov. Armáda obklíčila oblast kontrolními stanovišti a nařídila obyvatelům, aby ji opustili. Mnozí Palestinci se obávají, že Izrael má v úmyslu dlouhodobě vylidnit severní část země.

„Lidé na severu Gazy nemají nic. Každý den od 3. října do konce měsíce OSN žádala o odvoz věcí do Džabalíje, ale [byla] odmítnuta,“ řekl jeden z úředníků OSN v Gaze.

Minulý týden výbor světových odborníků na potravinovou bezpečnost známý jako IPC varoval před „velkou pravděpodobností, že v oblastech“ severní Gazy hrozí hladomor.

Společnost Cogat popřela, že by hrozil hladomor, a uvedla, že předchozí prognózy IPC se ukázaly jako nesprávné a vycházely z neúplných a neobjektivních údajů. Izraelští představitelé rovněž tvrdí, že úspěšně zprostředkovali očkovací kampaň proti dětské obrně v celé Gaze, která zasáhla 94 % cílové populace 600 000 dětí mladších 10 let.

„Mezi skutečností na místě a zkreslenými prohlášeními, která o Izraeli uvádějí některé nevládní organizace, je zjevný rozdíl,“ řekl listu Jerusalem Post Danny Danon, izraelský velvyslanec při OSN.