Brusel uvolní z rozpočtu EU miliardy eur na obranu a bezpečnost

13. 11. 2024

Brusel mění svou výdajovou politiku tak, aby potenciálně přesměroval desítky miliard eur na obranu a bezpečnost, protože ruská válka na Ukrajině a návrat Donalda Trumpa do Bílého domu zvyšují tlak na EU, aby podpořila investice.

Změna politiky by se týkala asi třetiny společného rozpočtu bloku, neboli asi 392 miliard eur v letech 2021 až 2027, což jsou peníze, které jsou zaměřeny na snížení ekonomické nerovnosti mezi zeměmi EU.

Dosud bylo vyčerpáno pouze asi 5 % těchto takzvaných fondů soudržnosti, přičemž největší příjemci, včetně Polska, Itálie a Španělska, vynakládají ještě méně.

Podle stávajících pravidel nelze tyto prostředky použít na nákup obranného vybavení ani přímo financovat armádu, ale investice do produktů takzvaného dvojího užití, jako jsou drony, jsou povoleny.

Hlavním městům členských států bude v nadcházejících týdnech řečeno, že nyní budou mít větší flexibilitu podle pravidel pro přidělování fondů soudržnosti na podporu svého obranného průmyslu a projektů vojenské mobility, jako je posílení silnic a mostů, aby umožnily bezpečný průjezd tanků, uvedli představitelé EU.

To bude zahrnovat i povolení financování podpory výroby zbraní a střeliva, i když zákaz využívání fondů EU na nákup těchto zbraní zůstane v platnosti.

Mluvčí Evropské komise uvedl, že fondy soudržnosti by mohly být použity pro obranný průmysl, pokud by přispívaly k "celkové misi na posílení regionálního rozvoje", včetně vojenské mobility.

Německo je díky své poloze základním pilířem evropské vojenské mobility, ale jeho dopravní infrastruktura je ve špatném stavu. Berlínské ministerstvo hospodářství v roce 2022 odhadlo, že země musí naléhavě vynaložit 165 miliard eur na silnice, železnice a mosty. Německo má do roku 2027 obdržet 39 miliard eur z fondů soudržnosti.

Tento krok uvítají také státy na východní hranici EU, které od ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu zvýšily vojenské výdaje, zatímco některé utrpěly pokles zahraničních investic.

"Musíme investovat do projektů vojenské mobility, které jsou nákladné... a důležité nejen pro jednu zemi, ale také pro celý region," uvedla Gintarė Skaistėová, litevská ministryně financí.

Trump varoval spojence v NATO, že jako prezident bude povzbuzovat Rusko, aby dělalo "cokoli sakra chtějí", pokud členové aliance nesplní své cíle v oblasti výdajů na obranu.

Zejména Polsko stupňuje tlak na Komisi, aby vynakládala více prostředků na obranu. Varšava letos vynaložila na armádu 4,1 % svého HDP, což je dvojnásobek cíle NATO, a v roce 2025 plánuje dosáhnout 4,7 %.

Země EU dosud vynaložily ze svých fondů soudržnosti relativně málo, protože místo toho upřednostnily miliardy v takzvaných fondech na podporu oživení, které byly k dispozici v důsledku pandemie COVIDu-19. Jejich platnost vyprší v roce 2026.

Polsko obvykle vynaložilo poměrně velké množství svých fondů soudržnosti ve srovnání se svými protějšky, ale v současném rozpočtovém cyklu zaostává, protože nemělo přístup k prostředkům, které Brusel v roce 2022 zmrazil kvůli obavám o právní stát.

Peníze začaly proudit až poté, co se premiér Donald Tusk ujal úřadu v prosinci loňského roku.

Posun v politice směrem k posílení výdajů na obranu uvítají také čistí plátci do rozpočtu EU, jako je Německo, Nizozemsko a Švédsko, kteří považují využití stávajících fondů za vhodnější než vydávání společného dluhu nebo poskytování většího množství finančních prostředků EU.

Přesun peněz z jiných priorit, jako je zelená a digitální infrastruktura, do obranného průmyslu by vyžadoval souhlas komise, řekl jeden úředník.

"Skutečnost, že bychom měli věnovat více pozornosti obraně, neznamená, že bychom měli zapomínat na zelenou transformaci nebo soudržnost," řekl Piotr Serafin, nastupující komisař EU pro rozpočet, během svého potvrzovacího slyšení minulý týden.

Regionální vlády mají smíšené pocity ohledně tlaku na výdaje na obranu, obávají se, že tento posun by mohl být na úkor regionálního rozvoje a znamenal by centralizaci financování.

Zároveň však uvítaly podporu projektů, kterým se nedaří přilákat soukromý kapitál.

"Ve svém regionu mám cvičiště pro vojáky, které musí být propojeno s letištěm," řekl Olgierd Geblewicz, prezident polského regionu Západní Pomořansko. "Pokud budou rozhodovat regiony... s místním přijetím to bude možné."

Změna politiky je preambulí k silnějšímu zaměření na obranu v příštím rozpočtu EU začínajícím v roce 2028, který se bude vyjednávat od příštího roku. Nedávná zpráva bývalého finského prezidenta Sauliho Niinistöa pro komisi obhajovala vyčlenění 20 % z této částky na obranu.

"Jsme pod silnějším tlakem než ostatní, potřebujeme větší vojenskou přítomnost. Naše výdaje na obranu jsou vysoké, příští evropský rozpočet by to měl vzít v úvahu," řekl FT Jürgen Ligi, ministr financí pobaltského státu Estonsko.

Zdroj v angličtině: ZDE