Ve válce v Etiopii zahynulo letos 600 000 lidí. Svět to ignoruje

29. 12. 2022

čas čtení 4 minuty


Brutální válka ve východní Africe si   vyžádala více než 600 000 obětí. O letošních Vánocích rodiny, jako je ta moje, ani nevědí, zda jsou naši blízcí naživu
, píše spisovatelka Magdalene Abraha.


Zuří válka, která si podle odhadů vyžádala více než 600 000 životů. Její oběti se staly svědky šokujícího porušování lidských práv a tragické je i to, že civilisté jsou  záměrně napadáni. Desetitisíce žen byly znásilněny. Trvá již dva roky a probíhá dodnes, přesto je pravděpodobné, že ani nevíte, kde se to děje. Přestože je mnohem vražednější než válka na Ukrajině, západní média ji většinou ignorují.

(Pozn. red. Britské televizní zprávy Channel 4 News přinášejí z této války četné reportáže:

 
Další reportáže Channel4 News ZDE

 

Když 4. listopadu 2020 etiopský premiér Abiy Ahmed, nositel Nobelovy ceny za mír, oznámil vojenskou ofenzívu na sporném území Tigray, bylo těžké si představit, jak katastrofální bude. Více než šestimilionová populace, která se ocitla pod vládní blokádou, byla dohnána k masovému hladomoru - malé děti umíraly na akutní podvýživu. Tigray se stal centrem znásilňování se zbraní v ruce a výpadku internetu, který přispěl k psychickému týrání obětí a rodin, jako je ta moje, které zoufale hledají zprávy od svých blízkých.

Před válkou bylo v Tigraji 47 nemocnic, 224 zdravotnických středisek a 269 funkčních sanitek; dnes je více než 80 % nemocnic poškozeno nebo zničeno rukama etiopských a eritrejských vojáků a sanitky již neexistují. Statistiky a rozsah lidského utrpení znamenají, že by se na Tigray měly upírat zraky celého světa, ale po dvou letech se zdá, jako by se nikdo nedíval. Zvláště tragické je, že nedostatek pozornosti není způsoben nedostatkem zdrojů mezinárodního společenství a médií. Letos jsme viděli, co je možné, když se svět rozhodne, že konflikt a jím zničené životy stojí za to, aby se o ně zajímal.

Moje rodina pochází z Tigray a od začátku války jsme s příbuznými komunikovali jen omezeně. Naposledy se mi teta ozvala v březnu krátkým hlasovým vzkazem, že jim došly peníze a léky a situace je zoufalá. Od té doby od ní nemáme žádné zprávy. Vzhledem k omezené komunikaci v některých regionech se někteří Tigrejci žijící v zahraničí dozvěděli o ztrátě svých blízkých až po více než roce. Mnozí Tigrejci v diaspoře jsou nyní smířeni s tím, že až budou komunikační linky plně obnoveny, dozvědí se pravděpodobně o dalších ztrátách a utrpení.

Letos 2. listopadu proběhly tlumené oslavy, když válčící strany podepsaly mírovou dohodu. Někteří doufali, že by to mohl být první krok ke spravedlnosti a trvalému míru. O několik týdnů později však přišly zprávy o rabování měst eritrejskými jednotkami, o vysídlování, zatýkání a zabíjení civilistů v Tigray. Stále není jisté, jak budou pachatelé vraždění a týrání civilního obyvatelstva účinně vyšetřeni a postaveni před soud - zejména proto, že to  pokračuje.

Pro Západ tato válka, která se z větší části odehrává v temnotě, vyvolává důležité otázky ohledně způsobu, jakým média informují o konfliktech a humanitárních krizích. Připomíná nám temnou realitu, že ne všechny konflikty a ne všechny humanitární krize jsou stejné, bez ohledu na to, jak strašlivé jsou lidské oběti.

Je tragédií, že se Tigray stal zapomenutou katastrofou. V době, kdy píši tyto řádky, je velká část Tigraye stále nepřístupná nebo nekontaktní, civilisté se nemohou dostat ke svým penězům, hladoví, zdravotní krize je obrovská a stále jsou terorizováni milicemi a vojáky.

Otázkou zůstává, jak je možné, že mezinárodní společenství ignoruje statisíce umírajících lidí? A co to znamená, že je dovoleno, aby docházelo k takovému zneužívání spravedlnosti? Konec konců naše globální svědomí se musí vyrovnat se skutečností, že zatímco se toto lidské krveprolití odehrávalo, my jsme se rozhodli tomu nepřihlížet.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
3300

Diskuse

Obsah vydání | 30. 12. 2022