Brežněve, pošli vojska!

28. 12. 2022

čas čtení 1 minuta
V prosinci před 43 lety vyslala sovětská vláda do Afghánistánu vojáky na speciální operaci, proti které se postavilo její vlastní vojenské vedení. Ale politická elita se domnívala, že ji lze provést s nízkými náklady a tak rychle, že nepovede Západ k uvalení významnějších sankcí.

Téměř o deset let později, poté, co utrpěla ztrátu více než 13 000 mrtvých, utratila miliardy dolarů, které neměla, a byla vystavena všem druhům sankcí včetně olympijského bojkotu, musela sovětská vláda přiznat porážku a stáhnout poslední ze svých vojenských jednotek z Afghánistánu.

Protože výročí slouží jako vzdálené zrcadlo katastrofy, kterou Moskva nyní zažívá na Ukrajině, jsou paralely mezi Brežněvovou válkou a Putinovou válkou tak zřejmé, že ani prokremelská média nemohou přimět Rusy, aby o nich nepřemýšleli, i když jediné, co dělají, je líčení toho, co se stalo v roce 1979.

Článek komentátora webu Versija Georgije Filina začíná pozorováním, že si nikdo nemyslel, že válka v Afghánistánu bude dlouhá. Místo toho si vůdci v Moskvě byli jisti, že za pár dní nebo v každém případě za méně než týden bude konec. Ale trvalo to skoro deset let a Sovětský svaz to nemohl vyhrát.

Sovětští vojenští představitelé byli proti válce, a tak se politici rozhodli, že půjde o speciální operaci GRU. Byla to kalkulace jako mnoho jiných, která se rychle ukázala chybná. A oni si mysleli, že Západ nic neudělá, což byl předpoklad, který byl ještě nesprávnější.

Zdroj v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
4700

Diskuse

Obsah vydání | 30. 12. 2022