Francie povstala na obranu sekularismu po vraždě učitele dějepisu

17. 10. 2020

 

Potom otec jedné třináctileté žákyně zveřejnil na YouTube video, tvrdící, že učitel třídě "ukázal fotografii nahého muže a tvrdil, že to je muslimský prorok". Otec vyzval ostatní rodiče, aby se spojili v kolektivní akci proti učiteli, kterého označil za darebáka.

Ve snaze uklidnit situaci, škola uspořádala setkání mezi ředitelem, zmíněným učitelem a školním inspektorem. Učitel s ředitelem školy navštívili místní policejní stanici poté, co policie obdržela udání na jeho hodinu. Učitel sdělil vyšetřovatelům, že nechápe, o co jde, protože dcera otce, který se stěžoval, nebyla ve třídě v den, kdy třídě ukázal tu kariakturu.

Učitelův osmnáctiletý vrah jménem Abdullah Anzorov pocházel z Čečenska. Dostal ve Francii povolení k pobytu v březnu 2020. Vrah na internetu zveřejnil "hrůznou fotografii" mrtvé oběti, jak uvedli prokurátoři. Učitele neznal, reagoval na materiál zveřejněný na sociálních sítích. Dotazoval se žáků, který učitel to je.


Soud v Paříži v současnosti soudí čtrnáct osob v souvislosti s usmrcením redaktorů časopisu Charlie Hebdo v lednu 2015 v souvislosti se zveřejněním karikatur proroka Mohammeda. Před třemi týdny jakýsi muž pobodal dva pracovníky televizní produkční společnosti před bývalou redakcí časopisu Charlie Hebdo, protože se časopis rozhodl v souvislosti s procesem karikatury znovu zveřejnit. Útočník nevěděl, že redakce časopisu Charlie Hebdo se přestěhovala.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Agnès Poirier: Ten útok ve Francii vyvolal obrovský šok. Bylo to jiné než předchozí útoky, protože tentokrát poprvé byl usmrcen učitel, a učitel dějepisu, a to za hodinu dějepisu o svobodě projevu. Během kteréžto, kromě jiných kreseb, které ukázal svým žákům, jim ukázal i některé karikatury proroka Mohammeda zveřejněné v časopise Charlie Hebdo. A náhle se celá země znovu octla v noční můře, o níž se domnívala, že už je to za ní.

Moderátorka: Dokáže národ, který chce oddělit stát a náboženství, světský národ, nalézt způsob jak vyučovat svobodě projevu, aniž by ukazoval karikatury, o nichž je známo, že urážejí náboženské city? I muslimů, kteří vůbec nejsou radikální? Nebo islamistů?

Agnès Poirier: No, to je dobrá otázka. Ale já myslím, že my potřebujeme sekularismus ještě více nyní, než jsme ho potřebovali možná před dvaceti nebo třiceti lety. Myslím, že lidé v zahraničí silně nerozumějí francouzskému sekularismu. Protože sekularismus, to není jeden z mnoha názorů, ale je to svoboda mít názor. Není to víra. Ale je to princip, který dovoluje všechny víry. Také sekularismus není ani pronáboženský, ani protináboženský. Je naprosto neutrální. Je to také důsledek dlouho vedené války proti tyranii, dá se říci, invaze katolické církve do veřejného i soukromého života Francouzů na tolik let. Je to přímý důsledek oscvícenství a francouzské revoluce. Sekularismus a oddělení církve od státu je osvobozením francouzského občana. Je to naprostou podstatou toho, čím jsme a čím jsme se rozhodli být jako národ. Rouhání není ve Francii trestný čin. Poslední člověk byl ve Francii upálen za rouhání r. 1766. A Voltaire o tom psal vynikajícím způsobem. Takže ve Francii existuje problém a potřebujeme více sekularismu, více vzdělávání a pravděpodobně více karikatur. Protože víme, že časopis Charlie Hebdo, mimo jiné, jeho karikaturisté, se zaměřují proti všem náboženstvím, proti náboženství jako myšlence. Nikdy nebudou útočit na lidi. Nebudou útočit na katolíky či na muslimy jako na lidi, ale jen na islám nebo katolictví, judaismus, a mnoho dalších věr. Sekularismus útočí na myšlenky a nutí nás zpochybňovat to, v co věříme. Je to zosobněním ducha kritičnosti.

Moderátorka: Ale je to také otázka respektu a existuje způsob, jak by si Francie mohla uchovat ten pojem sekularismu, ale také nabídnout možná jinou rovnováhu mezi respektem vůči náboženstvím a hodnotami osvícenství?

Agnès Poirier: No, ale náboženský fanatismus nelze respektovat. Nemůžete respektovat nesnášenlivost. Myslím, že to, co jsme viděli v pátek na ulicích není, že by sekularismus, nebo ten učitel nebo ta karikatura neměli respekt. To spíš náboženský fanatik neměl respekt pro život, pro debatu, pro svobodu svědomí, pro svobodu projevu. Ten učitel historie vedl diskusi o historii politických karikatur a o svobodě projevu. Nikdo v důsledku té diskuse nezemřel. Karikatury nezabíjejí.

Moderátorka: No, zda se, že ve Francii docela často zabíjejí. Učitelé ve Francii podpořili další užívání těchto karikatur v rámci této výuky. Možná, že učitelské odbory v jiných zemích o tom budou debatovat a budou se ptát: Je to rozumné?

Agnès Poirier:  Náboženský fanatismus, ať pochází odkudkoliv, je zákeřný a jeho cílem je vyvolat konflikt mezi lidmi. Proto pan prezident Macron včera zdůraznil, že musíme být jednotni.

Moderátorka: A jak může Francie nakonec uhasit tento oheň?

Agnès Poirier: Říkáme vzdělávání, vzdělávání, vzdělávání. Rouhání není ve Francii trestný čin. A ať žije rouhání stejně jako mnoho dalších svobod, jimž se těšíme. Můžete mít neshody, to je součástí politického života národa. Ale zabít druhého člověka, protože nepřemýšlejí stejně jako vy, to je přece fanatismus, proti kterému musíme bojovat.

Zdroj v angličině (audio, registrace) od minuty 6.30  ZDE