Rozdíl mezi politikou a politickým marketingem

Babišovo selhání

15. 10. 2020 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut

Současná - katastrofální - nepřipravenost státu na probíhající druhou vlnu epidemie SARS-Cov-19 na českém území, je dobrým odrazem způsobu správy věcí veřejných, které Andrej Babiš dovedl k pochybné dokonalosti. Tedy že není důležité, co dělám, ale jak to navenek vypadá. Říká se tomu politický marketing, pravděpodobně jediná expertní doména, ve které zaměstnanci pana premiéra vynikají. V určitém okamžiku ale "čau lidi" nestačí. V okamžiku, kdy víte, že kvůli vlastní neschopnosti máte na krku kolaps zdravotnického systému a že před očima vašich voličů budou pravděpodobně ve velkém umírat jejich vrstevníci, si bodré, humpolácké nedělní povídání dokážete představit jen v pojetí Prymulova kremačního projevu. Můžete ještě chvíli zkusit svádět vinu na Kalouska a na inkluzi, nicméně i voličům Ano se to bude zdát hodně podezřelé. On to ale chronický lhář a alibista neumí jinak.

Na jaře a v létě měl Andrej Babiš jedinečnou příležitost naplnit hlavní předvolební motto jím vlastněného hnutí, tedy že "bude líp". Místo toho se ale strefil přesně do jiného reklamního hesla, u kterého se tak rád fotil, tedy že "jsme schopný národ, jen nás řídí nemehla". 


Z matematického hlediska tak naplnil předvolební sliby na 50 %. Komu se to kdy v politice povedlo? Mohl by si to dát na další předvolební billboard, má mé svolení. 

S nalézáním smysluplných hesel to bude mít komunikační tým, jenž z definice populismu zároveň plní roli týmu programového, hodně těžké. Na jaře a v létě mohla vláda Andreje Babiše poměrně snadnými intervencemi (z pozice státu) připravit zdravotnickou, bezpečnostní a komunikační infrastrukturu na příchod druhé vlny epidemie. 

Byly to vcelku jednoduché cíle:

1) Vytvořit dostatečnou kapacitu k testování a trasování šíření infekce.
2) Vytvoření funkční komunikační struktury pro předávání informací mezi jednotlivými složkami zapojenými do řešení epidemie.
3) Navýšení kapacit zdravotnického systému, zejména lůžek intenzivní péče vybavených plicními ventilátory a zdravotnické obsluhy.
4) Zajištění dostatečné rezervy ochranných pomůcek.
5) Vytvoření plánu strategické komunikace vlády a státních složek pro veřejnost.

Pravděpodobně jediné, co se vládě za tu dobu podařilo, bylo nakoupit v Číně a dát tak příležitost parazitům, aby na viru vydělali. 

Testovací a trasovací kapacity byly vyčerpány během několika dní nárůstu křivky infekčnosti na přelomu srpna a září. Viděl jsem to na vlastní oči ve svém blízkém okolí. Během několika dni přestaly hygienické stanice včas předávat informace dál. Nebyl důvod. Trasovači už neměli kapacitu se zabývat dalšími případy. Ex post dohody s velkými firmami, které mají kapacity v call centrech, jsou jen další indicií neschopnosti zajistit takové kapacity preventivně.

K vytvoření funkční komunikační struktury mezi důležitými centry řešení epidemie nedošlo vůbec. Veřejnost si své informační struktury budovala sama, god bless the internet. Jednotlivé testovací kapacity nebyly koordinovány, takže na některých místech se vytvářely dlouhé fronty potenciálně nakažených, někde naopak bylo prázdno. Nemocnice dodnes netuší, jaký je stav počtu přijatých nakažených v jiných nemocnicích v jejich lokalitě.

K potřebnému navýšení kapacit intenzivní péče pro pacienty s těžkým průběhem nemoci nedošlo. Jde přitom o to nejužší hrdlo celé krize, důvod, kvůli kterému je nyní země uvržena do dalšího lock-downu, do stavu, kdy mnoho lidí už vyčerpalo své existenční rezervy a nyní často nevědí, co si počít. Zatímco vlna altruismu na jaře usnadňovala některá řešení a vláda rychle přispěchala s jakous takous pomocí ekonomicky ohroženým, nyní, v situaci mnohem horší, jakoby si měli všichni postižení poradit sami. Pardon, postižení, slovy prezidenta "neschopní". Těch takřka 15 miliard seniorům je zřejmě jakýsi návod: jděte co nejdříve do důchodu...

Rezervy pomůcek si vláda vytvořila, ano. Neváhala utratit zcela zbytečně obrovské částky nejen za jejich nákup v zemi, která nejprve uvrhla svět do nevídané krize, ale poté na ní začala vydělávat. Rezervy byly dokonce takové, že vláda neváhala v rámci předvolebního uplácení voličů utrácet další velké částky za nesmyslné rozesílání roušek seniorům.

Strategická komunikace pro tuto vládu, nejen v době epidemické mimořádnosti, je slovem cizím a nadbytečným. I proto nyní můžeme sledovat naprosto tragikomické situace, kdy čeští popkulturní pomatenci s dosahem v kyberprostoru trousí části dezinformací a konspirací ke zmatené veřejnosti a zubaři s chirurgy bez expertizy v oblasti epidemiologie podepisují petice proti opatřením, která - ano - jsou sice důsledkem diletantství vlády, nicméně za dané situace mohou snížit fatální následky vyčerpání zdravotnických kapacit.

Taková je tedy bilance "nemehel, která řídí jinak schopný národ". Snad si to větší část české společnosti uvědomí a začne se v politice orientovat podle jiných parametrů, než je nedělní politická reality show jednoho politického podomního prodejce nefunkčních zbytečností s lesklým povrchem...

0
Vytisknout
13316

Diskuse

Obsah vydání | 20. 10. 2020