Sím, sím, oni tomu nerozumí!

9. 9. 2020 / Karel Dolejší

Podle Světové zdravotnické organizace je situace s koronavirovou pandemií v ČR opravdu vážná a vládní plán omezovat trasování představuje politováníhodnou chybu. A prakticky všichni ekonomové plus Miloš Zeman (!) důrazně varují před vládou ohlášeným nesystémovým a mimořádně nešťastně načasovaným snižováním daní. - Na všechnu kritiku ovšem premiér Babiš rutinně odpovídá, že dotyční nevědí o čem mluví a jedinou osobou s patřičným přehledem, která může zmíněná témata komentovat, je on sám.

Autoritářští vůdci se zpravidla vyznačují přebujelým egem, které jim neumožňuje respektovat prakticky žádné hranice. Jak si někteří snad ještě vzpomenou, takový Stalin coby absolvent kněžského semináře sepsal "objevné" pojednání o jazykovědě, zakázal genetiku či sociologii coby "buržoazní pavědy" a nařídil sovětským vědcům objevit "třídní základy matematiky". Po ignorování varovných zpráv ohledně německého útoku a katastrofálních porážkách roku 1941 alespoň poněkud omezil své vměšování se do práce vojenských štábů, což jeho kolega Hitler nikdy nedokázal - a také proto prohrál.

Stručně shrnuto, jájínek ve vysoké mocenské pozici už nerozlišuje mezi záležitostmi, o nichž má slušnou povědomost, věcmi, jež chápe pouze zběžně, a tématy, o nichž ví figu borovú. Začne se časem domnívat, že úplně všemu rozumí úplně ze všech nejlépe. To samozřejmě vůbec nedokazuje, že se z něj ve funkci stal polyhistor a úžasný generalista renesančního stylu. Znamená to pouze jedno: Člověk od rána do večera vystavený podkuřování nohsledů, jimiž se sám obklopil, postupně ztratil sebekritičnost a zábrany.

Právě tak se stane, že se z Babiše vyklube nejlepší epidemiolog a finančník, jako se už dříve stalo, že se Zeman projevil jako arbiter elegantiae, nejvrchnější znalec chemických otravných látek či díla Ferdinanda Peroutky.

Mimo jiné i proto, aby se vyhnuli podobným šílenostem plynoucím z opilosti mocí, jaké geniálně zobrazil Shakespeare (či v podobě poněkud pokleslejší autoři německých barokních truchloher), vynalézali političtí myslitelé novověku různé typy politických pojistek.

A ačkoliv někteří implicitně či explicitně tvrdí naprostý opak (nejčastěji se přitom ohánějí novými technologiemi...), autoři, kteří již před staletími promýšleli všelijaká omezení či dělby moci nebo systémy "brzd a protiváh", aby zabránili inscenování shakespearovských tragédií na soudobé politické scéně, rozhodně ani v 21. století nezastarali.

Na rozdíl od zcela současných politických jájínků, kteří tady - řečeno s Werichem - "už čtyřistapadesát let nemuseli bejt".

***

Mimochodem: Bývávalo, že politologové a komentátoři právě od Babiše očekávali depolitizovaný technokratismus orientovaný na experty.

Kde že loňské sněhy jsou!