Nakonec to všechno bude triumfálně zřejmé. Mezitím obdivujte císařovy nové tepláky

12. 9. 2020 / Jan Čulík

čas čtení 12 minut
 Boris Johnson: "EU usiluje o rozřezání Velké Británie"

Postoje britského "premiéra" Borise Johnsona svědčí o vážněm propadu jeho vlády do lhaní a populismu, skutečně zajímavou otázkou je, jak dlouho ho budou jeho poslanci podporovat. Zkusmo jsme se v pátek ptali jedné právničky z přední britské právní firmy, co si myslí o rozhodnutí Borise Johnsona porušit mezinárodní právo odmítnutím splnit dohodu o brexitu z loňského prosince, kterou sám vyjednal a hlasování pro niž prosadil v Dolní sněmovně.

Reagovala: "Vždyť je to vláda podvodníků a notorických lhářů!" Má-li takový názor na britského premiéra a jeho ekipu pracovnice vlivné britské mezinárodní právní firmy, nesvědčí to zrovna o jeho autoritě. Ovšem jde o to, jak dlouho budou Johnsonona podporovat jeho poslanci (má v parlamentě většinu 80 poslanců) i anglická veřejnost.

 
Ve vážném konfliktu s Evropskou unií Johnson nyní tvrdí, že musí porušit mezinárodní dohodu mezi Británií a EU o brexitu, "protože EU usiluje o rozbití Velké Británie". EU chce podle Johnsona "rozřezat Velkou Británii" a "vážně ohrozit mír a stabilitu" v Severním Irsku vytvořením hranice mezi hlavním britským ostrovem a Severním Irskem.

V sobotu dopoledne tvrdil v médiích Johnsonův brexitérský kumpán, další podvodník Michael Gove, že Johnsonův návrh zákona porušujícího mezinárodní právo "chrání celistvost Británie před 'hrozbou' z Evropské unie". Podle Govea je nově navrhovaný zákona "plně v souladu s právem". S tím absolutně nesouhlasí právníci, kteří jsou naprosto ohromeni, viz níže.

V loni uzavřené mezinárodní dohodě o brexitu Johnson připustil, aby Severní Irsko zůstalo součástí evropské celní unie a evropského jednotného trhu, protože vytvoření pevné hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem by obnovilo terorismus v Irsku. Proto bylo dohodnuto a schváleno, že zboží dopravované z hlavního britského ostrova do Severního Irska bude podřízeno celním prohlídkám, aby nebylo třeba vytvářet pevnou hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Právě toto opatření má zabránit ohrožení míru a stability na irském ostrově. Toto opatření podpořila Irská republika, Evropská unie i Spojené státy, kde má v americkém Kongresu irská menšina obrovský vliv. USA se v devadesátých letech podílely na uzavření mírové dohody o Severním irsku, která ovšem byla podmíněna členstvím Británie v EU, a američtí politikové jsou nynějším rozhodnutím Borisem Johnsona, že poruší mezinárodně uzavřenou a ratifikovanou smlouvu, absolutně ohromeni. Varují, že v tom případě po odchodu z EU nebudou Spojené státy ochotny s Británií, "darebáckým státem", uzavřít jakoukoukoliv obchodní dohodu.

Problémem je precedent. Jestliže Johnson nyní vytrubuje do světa, že jeho vláda prostě poruší uzavřenou mezinárodní dohodu, která se mu nelíbí, jakou váhu a platnost může mít jakákoliv jiná, mezinárodní dohoda uzavřená Británií? Johnsonovi se podařilo vážně ohrozit mezinárodní důvěryhodnost své země.

Johnson napsal teď v ultrakonzervativním, brexitérském deníku Daily Telegraph, zřejmě nyní jediném britském periodiku, které ho stále ještě nekriticky podporuje: "Dovídáme se nyní, že pokud nebudeme souhlasit s podmínkami Evropské unie, EU využije extremní interpretace protokolu o Severním Irsku a vnutí nám vytvoření plné obchodní hranice v Irském moři." Johnson nyní argumentuje, že když dohodu loni vyjednával, "nevěděl, co vlastně obsahuje".

Evropská unie varovala, že Johnsonovo rozhodnutí porušit mezinárodní dohodu, registrovanou u OSN, je vážnou likvidací důvěry, a pohrozila soudním stíháním a sankcemi proti Británii. Jak Irská republika, tak Evropská unie varují, že Johnsonův plán porušit tuto mezinárodní dohodu je vážnou hrozbou míru v Severním Irsku.

V pátek Johnson promluvil prostřednictvím Zoomu k asi 250 poslancům Konzervativní strany, ovšem k jejich zuřivosti jim neumožnil, aby mu dávali otázky. 

V roce 2013 moderátor   BBC Eddie Mair Johnsona v televizi  interviewoval ohledně toho, že se Johnson pokusil zařídit, aby někdo zmlátil novináře, který o něm napsal kritický článek: Eddie Mair uzavřel ten rozhovor slovy "You are a nasty piece of work" - "Vy jste ale opravdu darebák." 

Zdá se, že se to stoprocentně potvrzuje. Johnson, je líný, nekompetentní, arogantní a blbý, jak na to poukázal editor satirického čtrnáctideníku Private Eye Ian Hislop,  a zároveň je mstivý. Vyplývá to mimo jiné z jeho nedávného konfliktu v Dolní sněmovně s novým šéfem Labouristické strany,  seriozním právníkem Keirem Starmerem. Starmer se věcně v Dolní sněmovně při interpelacích jako obvykle Johnsona ptal, proč ve všech ohledech v koronavirové pandemii jedná jeho vláda naprosto nekompetentně. Johnson nemá k žádnému problému informace, protože situaci nezvládá. V Dolní sněmovně Starmera namísto odpovědi na jeho otázky (předseda sněmovny musel Johnsona napomenout, aby mluvil k věci) hystericky obvinil, že prý "stranil severoirským teroristům". Přitom Starmer byl pět let generálním prokurátorem a severoirské teroristy práve nechával odsuzovat, jak Johnsonovi v Dolní sněmovně velmi důrazně připomenul.

Johnson po odchodu ze sněmovny zaútočil na své poradce v Downing Street, že ho prý "špatně připravili" a dal jim úkol, nikoliv aby ho informovali o neřešených problémech, na které ve sněmovně poukázal Starmer, ale aby šli vyhledávat ve Starmerově životopise skutečnosti, které by Johnson mohl v Dolní sněmovně použít k jeho veřejné diskreditaci. Jak na to poukázala Labouristická strana, ať si Johnson poslouží: Kariéra a životopis Keira Starmera je kariérou vynikajícího právníka bez poskvrny. Když byl Starmer britským generálním prokurátorem, Johnsona vyhodili z novin za jeho lži.

Vysocí britští právníci vyjádřili ohromení nad Johnsonovým rozhodnutím porušit mezinárodní právo. Přitom další Johnsonova kumpánka, zcela nekompetentní osoba Suella Braverman, kterou Johnson učinil svou generální prokurátorkou jen proto, že mu leze nekriticky kamsi, se vyjádřila, že "mezinárodní právo je podřízeno daleko fundamentálnějšímu principu parlamentní suverenity".

Soudce Philippe Sands, profesor mezinárodního práva na University College London, je tím ohromen: "Každý mezinárodní právník dobře zná Vídeňskou konvenci týkající se zákona o smlouvách a její článek 27, který odráží všeobecný princip: 'Strana se nemůže odvolávat na ustanovení domácího zákona jako ospravedlnění za to, že neplní povinnosti mezinárodní dohody." 

K celé věci píše jako obvykle vynikajícím způsobem sžíravě, ironicky a pronikavě Marina Hyde (souhlasí s Ianem Hislopem, že není pravda, že Johnson je skrytý génius, který jen ze strategických důvodů předstírá, že je blbec):

Největší trik britských konzervativců? Přesvědčili svět, že mají chytrý, tajný plán

Jak se hromadí další a další Johnsonova selhání, někteří lidé, bizarně, si stále myslí, že je to všechno součástí jakési tajné geniální strategie.

Uplynul další důstojný týden pro vládu Borise Johnsona, která nyní chce zrušit svou vlastní dohodu o brexitu s tvrzením, že vlastně nerozuměla, co to podepisuje. Tradičně využívají tuto výmluvu lidé, kteří byli právě podrobeni 72 hodinám policejního bití, anebo neškodný místní vesnický idiot, který byl zmanipulován k tomu, aby se přiznal k nesmírně složité sexuální vraždě, anebo děti šestadevadesátiletého petrochemického oligarchy, který odkázal celé rodinné jmění patnáctileté prostitutce.

(...)

Není jasné, zda lidé jako Dominic Cummings, [hlavní Johnsonův poradce, který spíš Johnsona řídí, Johnson sám žádné ideje nemá] mají dobré přátele. Máme pocit, že asi ne, ale pokud by blízké přátele měli, bylo by opravdu zásadní povinností takové přítele podívat se Dominicovi do očí a říci mu: "Kámo, co proboha z toho, co se stalo za posledního půl roku, tě vede k přesvědčení, že bys dokázal postavit nový počítač firmy Apple?"

Namísto toho je britská vláda obklopena lidmi, kteří ji v jejich sebeklamech
podporují, od imbecilních konzervativních poslanců až po udýchané novináře, kteří si stále ještě myslí, že je to celé jakási brilantní hra čtyřrozměrného šachu, podloženého tajnou, vítěznou strategií, která je oku plebejce dosud neviditelná.

Bez ohledu na to, jak neuvěřitelně panoramatickou scénou naprostého chaosu bylo to, jak se Johnsonova vláda stavěla a staví vůči koronavirové pandemii nebo k svému vlastnímu řízení brexitu, stále ještě existují lidé, kteří tvrdí, že každá další katastrofa, každý další explodující manévr Johnsonovy vlády je součástí geniální taktiky lidí, kteří jsou daleko chytřejší než my obyčejní smrtelníci. Ta taktika je brilantně zkonstruována k tomu, aby dosáhla velmi specifického cíle. Asi to způsobuje, že si tito nadšení analytikové o sobě myslí, jak jsou sami chytři. Abych to řekla jinak: každá skvrna v Rorschachově testu vypadá jako ženské genitálie, jestli je v tom vidět chcete.

I když člověk tak tupý jako Brandon Lewis [konzervativní ministr pro Severní Irsko] vystoupí v parlamentě a vysvětlí, že Johnsonova vláda poruší mezinárodní právo, lehce najdete někoho, kdo říká: "To je opravdu chytré. Jen počkejte." No dobrý, zapněte si kávovar, jenže nevím. Zatím tento manévr vyvolal konflikty s mnoha dosud loajálními stoupenci Johnsonovy vlády, s lidmi v EU, s nimiž má Johnsonova vláda vyjednávat, s Amerikou, o níž Johnsonova vláda tvrdí, že s ní chce uzavřít obchodní dohodu, s několika velvyslanci, se Sněmovnou lordů, která se vyjádřila, že takový zákon nikdy nepřijme, s občany, politiky a podnikateli v Severním Irsku, s předsedy místních stranických organizací mnoha politických stran, s dvěma různými frakcemi jejich vlastního poslaneckého klubu a s mnoha dalšími.

Citace, na niž se vždycky odkazuje při hovoru o mistrovských strategických manipulátorech je onen slavný výrok rakouského diplomata z 19. století Klemense von Metternicha, který se prý vyjádřil, když se dověděl o úmrtí svého velkého opozičního partnera na mezinárodní scéně Charles-Maurice de Talleyranda: "Rád bych věděl, co tím myslel."

Použijme tuto větu vůči našim nynějším pánům. "Ach, já jsem matka samoživitelka v Bristolu, která potřebuje koronavirový test pro mé dítě, které má vysokou horečku, a vláda mi právě nabídla, že si můžu zajet pro test do Dundee, ve vzdálenosti 600 km. Copak tím asi mysleli?" - "Ach, oni měli pět měsíců na to, aby varovali studenty, že nebudou dělat maturitní zkoušky, přesto to ale absolutně zvorali až natolik, že způsobili, že celá generace nových voličů je bude nenávidět ještě víc, než je nenávidí dosud - Copak tím asi mysleli?"

A tak dále, a tak dále: až po: "Ach, navzdory tomu, že dostali předem o tisíce varování více než kdokoliv jiný, přesto se Johnsonově vládě podařilo nejen přivést britskou ekonomiku ke krachu horšímu než kdekoliv jinde, ale také ještě zaznamenala největší počet mrtvých v Evropě - COPAK TÍM ASI DO PRDELE MYSLELI?

Mezi státnictvím a idiotstvím je přece tak jemná rozlišovací čára, že? No jistě to nakonec všechno bude triumfálně zřejmé.

Mezitím obdivujte císařovy nové tepláky.

Článek v angličtině ZDE  

0
Vytisknout
11449

Diskuse

Obsah vydání | 18. 9. 2020