"Koronavirus: Kdybych býval věděl, že budu takhle nemocen, bral bych to v březnu daleko vážněji"

14. 9. 2020

čas čtení 5 minut
 

Sedmadvacetiletý Charlie Russell: Nakazil jsem se koronavirem v březnu a pořád jsem se ještě neuzdravil

Charlie Russell, 27, je jeden z 600 000 lidí, u kterých trvá nemoc Covid-19 dlouhé měsíce. Jejich stav pomáhá vysvětlit myalgickou encefalomyelitidu (ME), syndrom chronické únavy


Je 182. den poté, co byl Charlie Russell nakažen koronavirem a stále ještě nedělá, co dělají ostatní sedmadvacetiletí. Neběhá 5 km třikrát týdně, jak běhal předtím. Nechodí do hospody. Nepracuje. A neuzdravuje se.

"Kdybych býval věděl, že budu takhle nemocen, bral bych to v březnu daleko vážněji," říká Russell. "Ale tehdy nám jen říkali, že když se nakazíte a jste mladý, nejpravděpodobněji vůbec nebudete mít žádné příznaky. Anebo onemocníte na čtrnáct dní a to bude celé."

 

Namísto toho trpí Russell bolestmi na prsou, děsivými bolestmi hlavy, nemůže dýchat, točí se mu hlava a je vyčerpán. Je jedním z tisíců pacientů s "dlouhým covidem", kteří se z koronaviru neuzdravili.

Podle nejnovějších údajů z britského zdravotnictví je nyní koronavirem každý den nakažen rekordní počet mladých lidí (v ČR je jich třikrát tolik, pozn. red.)

I když lidé pod čtyřicet mají daleko menší riziko, že na Covid-19 zemřou, lidé mezi dvaceti a třiceti jsou nyní nakaženi koronavirem daleko častěji než lidé v jiných věkových skupinách. Málo z nich skončí v nemocnici, avšak podpůrné skupiny pro pacienty trpící dlouhým covidem a lékařští odborníci se obávají, že podstatná menšina z nich skončí s vážnou, dlouhodobou nemocí, jíž vědci dosud nerozumějí.

"Teď se pořád tolik zdůrazňuje, že mladí lidé budou zcela v pořádku a jediným důvodem, proč nemají chodit do ulic, je, aby nenakazili babičku," říká Charles Shepherd, lékařský poradce ME Association, která podporuje lidi s myalgickou encefalomyelitidou, syndromem chronické únavy. Na tuto Asociaci se obrací velké množství pacientů s Covidem a žádají ji o podporu.

"Existuje riziko, že když jsou mladší lidé touto nemocí nakaženi, že možná neskončí v nemocnici, ale začnou trpět nemocí, v jejímž důsledku jsou vyčerpání post-covidovým syndromem. Většině lidí se to nestane, ale je to reálné riziko pro podstatnou menšinu lidí," říká Shepherd.

Určitou formo post-covidové nemoci má asi 600 000 lidí, vysvětluje Tim Spector, profesor genetické epidemiologie na King's College v Londýně. Ten zjistil, že asi 12 procent nakažených informuje na aplikaci Covid Tracker, že má příznaky koronavirové nákazy déle než 30 dní. Každý dvoustý má přiznaky trvající déle než 90 dní.

Russell, fotograf specializující se na divadlo, nepracuje od té doby, co onemocněl. Ví přesně, kdy to bylo: 14. března. Jeho nemoc trvala dva týdny a nedlouho poté se mu udělalo líp. Pak zažil děsivé bolesti na prsou, "jako kdyby na mě někdo seděl". Ale lékaři v nemocnici a jeho praktický lékař pravili, že testy ukazují, že žádné problémy nemá - což je častá zkušenost lidí s dlouhým covidem. Frances Simpson, zakladatelka skupiny Long Covid SOS https://www.longcovidsos.org/ , která poukazuje na to, že příznaky mnoha pacientů lékaři neberou vážně.

Russell měl větší štěstí než většina nakažených - změnil svého praktického lékaře, ten nařídil test na protilátky, který potvrdil, že Russell byl virem nakažen. Nyní je Russell jedním z 500 pacientů, kteří jsou součástí klinických testů Coverscan ohledně dopadu Covidu-19.

"Když lidí odmítají nosit roušky nebo dodržovat i jen ty nejzákladnější principy sociálního distancování, chtěl bych jim říct, Probuďte se. Já s tím žiju už půl roku," říká Russell. "Myslím, že spousta mladých lidí - a je to přirozené, že se tak chovají - si myslí, že jestliže se vás to přímo nedotýká, jako by to ani neexistovalo. Moji přátelé pořád ještě chodí do hospod, na večeře a neberou to vážně. Mám o ně strach."

Russell byl fit, než se nakazil koronavirem. Pravidelně uběhl těch 5 km za 23 minut. Teď nevyjde do schodů.

Organizace Long Covid SOS a další skupiny poukazují na to, že jim skoro nikdo nepomáhá a že zůstává tato nemoc téměř úplně neregistrována. Chtějí, aby vláda oficiálně uznala dlouhodobý dopad viru a poskytla finanční pomoc pro ty, kdo v důsledku dlouhého Covidu nemohou pracovat, a založila multidisciplinární kliniky na pomoc a pro léčbu těchto pacientů.

"Několik studií za poslední dva tři roky naznačuje, že nefunkčnost imunitního systému je pravděpodobně nějak spojena se symptomem trvalé únavy," říká Shepherd. Imunitní systém se znovu a znovu na nízké úrovni aktivuje a snaží se bojovat proti viru, který už není přítomen. Ta reakce zřejmě postihuje centrální nervovou soustavu a hypothalamus.

Podrobnosti v angličtině ZDE
 

0
Vytisknout
10828

Diskuse

Obsah vydání | 18. 9. 2020