Merkelová by měla oddělit Německo od projektu Nord Stream 2

9. 9. 2020

čas čtení 2 minuty
Všechny oči se upírají na kancléřku, zatímco sílí výzvy, aby došlo k ukončení projektu Nord Stream 2, upozorňuje Miodrag Soric.


Německá kancléřka Angela Merkelová má tendenci váhat. Ať už ohledně vztahů mezi Německem a Ruskem přijme jakékoliv rozhodnutí, obě vlády opět najdou způsob, jak spolu navzájem vycházet. Jejich partnerství založené na zemním plynu přežilo až dosud všechny politické otřesy.

V 70. letech USA oponovaly plánům na výstavbu plynovodu mezi SSSR a Západní Evropou, přičemž jejich představitelé označovali západoněmecké protějšky za krátkozraké, když poskytují "nepříteli" tvrdou měnu. Koncem 70. let americký prezident Jimmy Carter a kancléř Helmut Schmidt bojovali kvůli německé energetické politice a nakupování přírodních zdrojů z Východního bloku. V roce 1981 Caterův nástupce Reagan kritizoval evropsko-sovětské plány plynovodu během summitu G7 v Ottawě. A současný prezident Trump neřekl o plynovodu Nord Stream 2 nic dobrého.

Argumenty Bílého domu zůstávají zhruba stejné: Energetická závislost na Rusku Spojené státy a jejich spojence oslabuje. Německá odpověď je shrnuta ve Schmidtově tvrzení, že "ti, kdo spolu obchodují, po sobě nestřílejí".

Schmidtův argument je nyní méně validní. Ti kdo fandí projektu Nord Stream 2 tvrdí, že by byznys měl být oddělován od politiky, zejména pokud je politika založena na hodnotách. Tento princip až dosud Německu dobře posloužil: Plyn nikdy nepřestal téct, i když Moskva hrozila Západu jadernými raketami, zavírala disidenty do Gulagu, vpadla do Afghánistánu nebo vyhlásila v Polsku stanné právo.

Ruská vláda cynicky těží z německé loajality. Zdá se, že Kreml doufá, že nedojde k důsledkům pro obchod, ať už jsou političtí oponenti persekvováni, nebo ne. Ale každý, kdo na Západě prosazuje takový pakt, se staví na stranu ruského prezidenta Vladimira Putina. Moskva se téměř nesnažila popřít své zapojení do otravy opozičního lídra Navalného. Putinův režim si opět myslí, že Německo vysloví prázdné hrozby, které neuskuteční.

Toto je riziko, o němž si Kreml myslí, že ho na sebe Rusko musí vzít. S demonstracemi na Dálném východě a v Bělorusku a neustále klesající životní úrovní se Moskva cítí znepokojena, že by masové demonstrace mohly propuknout i v centru. Takže disent a opozici potlačuje silněji než kdy dříve.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7080

Diskuse

Obsah vydání | 15. 9. 2020