Nová čínská ekonomická strategie se obyvatelstvu nemusí líbit

11. 9. 2020

Čínská exportní mašinérie přehodila rychlost, globální prodeje se v červenci a srpnu přiblížily rekordním úrovním a a její výrobci reagují na poptávku generovanou koronavirovými stimulačními programy v Evropě a Spojených státech, upozorňuje David Uren.

Když objem globálního obchodu čelí prudkému poklesu a ceny také padají, čínský podíl na světovém exportu, který vloni dosáhl 13,5 %, se zřejmě blíží rekordním 16 %, což by byl takřka dvojnásobek podílu USA.

Čínské importy klesají, protože místní ekonomika dosud pociťuje dopady pandemie, takže přebytky rostou. Čínská snaha stimulovat ekonomiku se soustředila na obchodní úvěry místo na podporu příjmů propuštěných dělníků, jaká představovala primární reakci většiny bohatých zemí.

Přední obchodní ekonom Brad Setser z think tanku Council on Foreign Relations, tvrdí, že rostoucí export a klesající import zřejmě způsobí v prvním čtvrtletí roku 2021 čínský přebytek obchodní bilance ve výši 400 miliard dolarů, což se podle něj stane zdrojem globálních potíží. Z každého dolaru, který Čína dostane za export zboží, za zboží importované utratí kolem 75 centů. A pokud jde o výrobce, ti t dolaru utratí dokonce jen 50 centů. Pokud činí objem exportu kolem 2 bilionů dolarů, záleží na tom.

Navzdory oslavované Trumpově obchodní dohodě byly čínské vývozy do USA v srpnu meziročně o 20 % vyšší, zatímco importy vzrostly jen o 1,8 %.

Právě kvůli napětí generovanému obchodními přebytky čínské politbyro v květnu schválilo novou ekonomickou strategii, která hovoří o "duálním oběhu". Měla by zvýšit důležitost domácího trhu.

Jinak řečeno, důraz by se měl přesunout z mezinárodní integrace na domácí soběstačnost (druhý oběh). Detaily strategie ovšem nebudou zveřejněny před publikací 14. pětiletky v roce 2021.

Jak vysvětluje finanční profesor Pekingské univerzity Michael Pettis, Čína se řídila strategií podpory domácí spotřeby po řadu let, avšak bez úspěchu. Od roku 2007, kdy tento záměr ohlásil tehdejší premiér Wen Ťia-pao, podíl spotřeby domácností na HDP vzrostl z 38 % na současných asi 40 %. V bohatých zemích a zemích s početnou populací jako je Indie, Brazílie a JAR, činí podíl spotřeby domácností kolem 55-60 % HDP.

Pettis uvádí, že poskytnout čínským spotřebitelům normální podíl na benefitech ekonomického rozvoje by znamenalo přesunout 10-15 % HDP od podniků, bohatých a vlády směrem k domácnostem.

Připomíná k tomu, že exportní síla Číny spočívá na velmi levné pracovní síle, která na mzdách a prostřednictvím sociální záchranné sítě dostává jen velmi malý podíl toho, co vyprodukuje.

"Čína může spoléhat na domácí spotřebu... pokud dělníci začnou dostávat mnohem větší podíl toho, co produkují, takže samotný proces rebalancování musí podkopat exportní konkurenceschopnost Číny."

Sociální pojivo čínské společnosti může být křehčí, než jak působí monolitická komunistická strana a její exportéři. Bude obtížné komunikovat výhody ekonomické strategie "duální cirkulace" masám.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
4211

Diskuse

Obsah vydání | 15. 9. 2020