Koronavirus jako dočasná „perspektiva“ (potenciálně ve „2. vlně“)

13. 9. 2020 / Miloš Dokulil

čas čtení 7 minut
Jednoznačný názor, zvláště z „povolaných úst“ (a autoritativně klasifikující), mívá hned sugestivní účinnost. Tím spíš, jsou-li u toho nějaká čísla; byť okamžitě bez komentáře jejich scénáře (na základě jaké „jevištně kótované scenérie“ byly vůbec ty údaje získány). Jiné procentuální rozložení na více či méně ohrožené věkové skupiny získáme podle okolností, v nichž běžně či výjimečně jejich subjekty bývají či zrovna jsou. Významnou roli zde hraje případná racionálně vykalkulovaná prevence a respektování jejich zásad; spolu s režimem, v němž právě jednotlivé sledované věkové či profesionální skupiny zrovna jsou (možná navíc někdy jinak muži než ženy).

U infekčních nákaz přece jde o relativní větší či menší možnost předchozích kontaktů s již dříve nakaženými jedinci. Jiná budou „východiska nákazy“ v domovech důchodců, anebo ve školách během jejich provozu, a zase jiná, když doprovodně navíc míníme respektovat, že některá místa možné kontaktní nákazy jsou či nejsou zprovozněna (ať již na kratší dobu o hodinu či dvě taky v nějaké hospodě, ne-li na funkčních vždy jen pár desítek minut v nějaké samoobsluze), aby se doprovodné mezilidské vazby zcela nezastavily (jinak pro bary, jinak pro chrámy, a opět jinak třeba pro porodnice nebo hřbitovy).

A opět jiné důsledky bude mít na občany třeba místní dopravní síť (a její hustota). Svou váhu má rovněž povaha zástavby. Virus ne že by musel mít nutně políčeno na některé věkové kategorie či obyvatele určitých městských čtvrtí, když především – jako parazit – potřebuje včas zakotvit v cizím genetickém materiálu, který by umožnil tomu viru jeho reprodukci.

((Viz mj. i v BL, 21/8: Virus a jeho geneze? - 22/8: Virus a jeho závažná brzda (i možná akcelerace!)Následuje v soupisu článků autora ještě několik dalších mnou pro BL napsaných námětů k virové tématice.))


* * *

Je tedy zas (dnes: v neděli, 13/9) „o něco hůř“? Ano; i ne. Ano v těch číslech. Na konci letošního srpna, za ty dva poslední dny, bylo statisticky podchyceno 274 a 256 nově nakažených osob. Na začátku září – během necelých dvou týdnů – jsme mohli zaznamenat již dvě mnohem hrozivější vlny; již k 4/9 vrcholící 796 evidovanými nákazami, a posléze – po třech dnech s opětně nižším výskytem nově nakažených – vrcholící v řetězci pěti dní po sobě (mezi 8/9 až 12/9; ta čísla je vhodné zde reprodukovat): 1162, 1160, 1381, 1447 a 1541 nových případů sledované pandemie. (Aniž jsme museli dostatečně zvážit jistě mnohem intenzivnější mezilidský kontakt jak v souvislosti s dalším školním rokem, tak obecně s koncem dovolených nebo s nutností větších nákupů před naléhavě blížícím se podzimem, případně přímo s pracovním či společenským nasazením.)

Možná si málo uvědomujeme, že ten stávající koronavirus není nutně svými škodlivými dispozicemi „zakonzervovaný“; i když se uvedl jako především „respirační syndrom“, může napadat také třeba mozek nebo srdce

Na druhé straně asi není třeba moc dodávat, že jinak se nákaze brání organismus mladý a zdravý, a opět jinak napadený organismus, který byl již předtím nějakými dalšími odlišnými indispozicemi poznamenaný. Prioritně je třeba zohlednit větší či menší míru ohrožení již tím „běžným“ kontaktem, bez ohledu výlučně na sám věk postiženého. (Opravdu: nezapomínejme, že lékař Li Wen-liang z Wu-chanu, který jako první upozorňoval na ten teď tak neblaze „populární“ virus, po nákaze od pacientů 7. února 2020 – před koncem třetí hodiny ranní – vydechl naposled, maje teprve 34 let…)

Firma AstraZeneca pokročila tak daleko v projektu tvorby injekce proti korovaviru „Covid-19“, že se již její uvedení do praxe zdá na dosah. Navíc ovšem zatím nemáme přijatelnou záruku ani v tom, na jak dlouho by injekční dávka mohla být účinná (tj. jak dlouhé by bylo či je období imunity po uzdravení), když dnes navíc víme, že již došlo k opětovné nákaze tímto virem po předchozím vyléčení z předešlé infekce (anebo též k nečekaně dlouhému průběhu rekonvalescence, mající spíše znaky stále ještě vlekle trvajícího onemocnění). Také již byly zaznamenány případy nákazy koronavirem bez běžných pro něj vnějších příznaků.

* * *

Ne že by nemělo po všech předchozích hygienických opatřeních proti koronaviru překvapovat, že jsme se jako „ČR“ najednou představili jako 3. nejpostiženější stát v rámci Evropské unie v počtu 100 000 nakažených za zprůměrovaných 14 dní.

Ne že bychom museli zapomenout, že se v BL již z 5/9 jako diskusní otázka autorem tohoto příspěvku signalizoval: Začátek 2. fáze nákazy koronavirem?

Ne že bychom zároveň neměli vnímat, jak křehké vždycky jsou mezinárodní vztahy, když v čele některých států jsou osobnosti s autoritativními vlastnostmi; takže už nějakou dobu na jedné straně turecký prezident Erdogan kromě jiného šilhá po možném nerostném bohatství pod mořským dnem na území, jež si na druhé straně osobuje svrchovaně vlastnit Řecko. Takže v oblasti Egejského moře vzniklo další nežádoucí napětí. A to navíc mezi „spojenci“ v rámci NATO!

A ne že by nedocházelo k nepředloženostem mezi lidmi, kteří zrovna nejsou integrováni do společnosti, v níž žijí nebo v níž se nějak ocitli. Ten oheň, který zcela zničil uprchlický tábor na ostrově Lesbos, stěží vznikl „jen tak a jaksi od sebe“. Koho asi napadlo takto přímo chtít ovlivnit tamní úřední orgány k nějakému takovému „kroku“, aby se tamní emigranti dostali konečně v Evropě někam dál (a pokud možno přímo do Německa, kde již byly dříve „pro uprchlíky“ dveře slibně otevřeny)?

Takže – i kdyby teď nešlo o spásonosné řešení koronavirového problému – ne, že by život na této zeměkouli byl jen stereotypně „pohodový“… (Třeba v USA nervózně přihořívá před prezidentskými volbami. V Bělorusku zůstala otevřená stavidla kritiky stávající vlády prezidenta Lukašenka, jsoucího u moci již 26 let. Ne že by Čínská lidová republika neměla nakročeno k tomu, aby byla „již zítra“ supervelmocí „č. 1“… Atd.)

((A to jsme si teď zatím nešpitli slovem, že v ČR máme na krku mj. také volby do krajských zastupitelstev a do třetiny Senátu!))


0
Vytisknout
6129

Diskuse

Obsah vydání | 15. 9. 2020