Sebekritika Miloše Zemana pod prahem vědomí prezidentského maje-státu

Cítit úlevu, když prezident řekne něco smysluplného

16. 10. 2020 / Bohumil Kartous

čas čtení 3 minuty

Prezident Miloš Zeman pronesl v souvislosti s druhým koronavirovým lockdownem uvážlivý, střízlivě pojatý, k důležitým tématům směřující projev. Upozornil na závažnost situace, kterou si zřejmě ne každý uvědomuje. Apeloval v něm na nošení roušek jako tu nejmenší a pro drtivou většinu společnosti bezpečnou formu ochrany ostatních. Poděkoval zdravotníkům. Upozornil, že zubař s motýlkem, který sepisuje petici proti opatřením ochraňujícím životy, je klaun, nikoliv odborník zasluhující důvěru. Poukázal dokonce na to, že různí populární zoufalci s veřejným vlivem šíří součásti dezinformací. To vše se ovšem od prezidenta v takovém okamžiku očekává. Nicméně v případě Miloše Zemana člověk cítí úlevu, že se jako obvykle nepropadl do intelektuálního a etického suterénu. A to lze v jeho projevu shledat více či méně skryté politické manipulace, opomenutí vlastních omylů a protimluvy ve srovnání s postoji "běžného" Miloše Zemana...

Jde o zajímavý sociálněpsychologický jev: Když někdo jedná dlouhodobě politováníhodně, stačí pak akt standardního chování a oprávnění kritici v takovém okamžiku inklinují k pochvalám. Takové potřeby jsem zaznamenal v reakci na projev prezidenta.


Přitom lze i k uvedenému projevu vznést zdůvodněnou kritiku:

1) Ani náznak omluvy za vlastní skandální výroky směrem k těm, kdo jsou postiženi omezujícími opatřeními. Ani náznak omluvy za nápad pořádat 28. 10. večírek na Pražském hradě. 

2) Dobrosrdečné "mohlo být lépe komunikováno" směrem k vládě, která selhala v přípravě na druhou vlnu epidemie.

3) Heroizace ministra zdravotnictví Prymuly aka "jarního vítěze" nad epidemií. Aniž by kdokoliv snižoval roli pana Prymuly, dělat z něj zachránce je krajně manipulativní. Paradoxně by se dalo říct, že jeho spolurozhodování dovedlo Českou republiku k dalšímu lockdownu.

4) Apel na důvěru v odborníky, ačkoliv jindy šarlatáni a hochštapleři nevadí (určitě ne přímo v Kanceláři prezidenta republiky).

5) Odkaz na jiné země a jejich opatření (Bavorsko, Francie), jejichž úsudek byl například v době vrcholu migrační krize právě Milošem Zemanem a jeho okolím tvrdě vysmíván. 

6) Miloš Zeman otevřeně (oprávněně) kritizuje různé pošetilce za šíření dezinformací a manipulací. Jindy prezident dezinformace sám šíří a podporuje, jako třeba v případě imigrace, a neváhá využívat zdrojů, které dezinformace aktivně šíří, k vlastní popularizaci. 

Je zde jedna pasáž prezidentova projevu, která dobře ilustruje rozporuplnost Miloše Zemana v jeho počínání: Zeman oprávněně kritizuje "bojovníky za svobodu" proti epidemickým opatřením za snahu o zviditelnění. On sám se ale často dopouští zneužívání společensky citlivých témat, aby dosáhl téhož.

Pak je těžké cítit víc než úlevu nad projevem, který není společensky toxický.


0
Vytisknout
9865

Diskuse

Obsah vydání | 22. 10. 2020