Memento mori, den druhý: Miliony Brazilců znovu protestovaly proti Bolsonarovi

20. 3. 2020 / Fabiano Golgo

Už druhý den po sobě byl nucen být brazilský populistický ultrapravicový prezident Jair Bolsonaro svědkem rozsáhlých protestů proti tomu, že  odmítá brát pandemii Covidu-19 vážně. Celá země znovu slyšela v oknech ve středostavovských obytných čtvrtích mlácení do kastrolů a pánví. Byl to druhý den protestů.

Bolsonara zvolily hlavně elity v reakci na gigantickou korupci levicových vlád během předchozích čtrnácti let.

 

Po velkém nátlaku od jeho ministrů zdravotnictví, hospodářství a spravedlnosti souhlasil Bolsonaro, že ve středu odpoledne uspořádá společnou tiskovou konferenci, spolu s členy své vlády, a na ní oznámí opatření, která zamýšlejí přijmout proti šíření viru. Avšak ta tisková konference se stala dalším důvodem pro vzbouření většiny brazilských občanů, protože Bolsonaro dál popíral vážnost pandemie. Tvrdil, že je to jako těhotenství, což znamená, že po určité době "to zmizí" !!

Bolsonaro tvrdil, že absolutně není žádný důvod proi blokaci ekonomiky uzavíráním nákupních středisek, restaurací a dalších veřejných prostor, takže nechá každého primátora a guvernéra, aby si sami rozhodli co dělat. Také řekl, že protože on sám je "občan z lidu", tedy obyčejný člověk, vystaví se koronaviru jako všichni ti, kteří dál jezdí do práce metrem nebo autobusem. Bolsonaro v podstatě dal najevo, že si myslí, že držet prostorový odstup od druhých lidí je pitomost - podle něho být v těsné blízkosti jiných lidí není vůbec nebezpečné.

Bolsonaro pak opakoval, že Čína tento virus vytvořila, aby poškodila kapitalismus, což přimělo jeho syna Eduarda, poslance, aby se vyjádřil na Twitteru, že Covid-19 byl vyroben v jedné čínské laboratoři a pak ho po světě rozšířili čínští špioni a čínská velvyslanectví. Čínský velvyslanec se vyjádřil, že Brazílie se bude muset potýkat s diplomatickými důsledky tohoto obvinění.

Během středeční tiskové konference asi v 15 hodin místního času vznikl obrovský, všeobecný, rozsáhlý protest a mlácení do hrnců a pánví bylo slyšet po celé zemi. Pak, ve 20.30, bylo slyšet hlasité protesty z oken domů a bytů po celé zemi, skandování "Fora Bolsonaro!" ("Pryč s Bolsonarem!") a "Coronaro" - slovní hříčku založenou na slovech koronavirus a Bolsonaro, která naznačovala, že je Bolsonaro stejně tak smrtící jako ten virus.

Ve snaze neutralizovat tyto protesty požádal Bolsonaro své stoupence prostřednictvím Twitteru, aby v 21 hodin uspořádali kontraprotest. Jediná čísla pro srovnání obou protestů jsou z města São Paulo, kde policie odhadla, že 8 000 oken demonstrovalo ve prospěch Bolsonara, zatímco 2 miliony oken protestovaly proti němu.

To je nesmírně významné, protože Bolsonarova podpora od středních vrstev je nesmírně důležitá. Luis Inácio da Silva, levicový prezident (2002-2010) známý jako Lula, strávil 23 let snahou přesvědčit tyto elity, že Brazílii nepromění v novou Kubu. Když mu konečně začali důvěřovat i oligarchové a miliardáři, byl zvolen a po něm následovala jeho šéfka štábu, Dilma Rousseffová, která byla prostřednictvím impeachmentu odvolána v roce 2016 poté, co elity ztratily důvěru, že bude schopna se vyrovnat s obrovskou hospodářskou krizí, která postihla Brazílii v roce 2014.

Historicky, kdykoliv prezidenti nebo dokonce diktátoři přišli o podporu brazilských elit, padli. Složitá síť rodinných vztahů a dynastických vazeb vládne v Brazílii už celá staletí.

I když je z 210 milionů Brazilců asi 100 milionů chudých (70 milionů z nich žije pod hranicí chudoby), zároveň žije v Brazílii více než 100 milionů občanů, kteří jsou součástí střední třídy a asi 10 milionů lidí je obscénně bohatých, v zemi, která vždycky byla na vrcholu žebříčku zemí postižených sociální nerovností.

Osobně znám tuto realitu velmi dobře, protože dědeček mé babičky, plukovník Marcos Alencastro de Andrade, osobně rozhodl o tom, kdo bude po dobu 37 let  guvernérem mého státu, nejjižnějšího státu ve federální Brazílii (Rio Grande do Sul). Když jsem vyrůstal, viděl jsem zblízka tento neférově velký vliv, který mají určité brazilské rodiny na místní politiku a ekonomiku. A jedna věc byla vždycky jasná: přijít o podporu elity bylo vždycky naprosto fatální.