Doba virová

21. 3. 2020 / Milan Čech

čas čtení 7 minut
Vir je zvláštní entita. V podstatě ani není živý, není schopen života, nedokáže sám vykonávat procesy, které má i ten nejprimitivnější (jednobuněčný) živý organismus. Je to takový malý parazit, který i ke svému rozmnožení musí použít aparát hostitele, jehož tím ničí. Replikace genetického kódu viru a výroba jeho dalších komponent probíhá jen díky „výrobním prostředkům“ a stavebnímu materiálu napadeného, který místo toho, aby vyráběl svoje vlastní "výrobky" a fungoval tak, jak je pro jeho život potřebné, začne přesouvat svou vnitrobuněčnou produkci na výrobní program, který požaduje vir. A ten malý sobec má úplně jasno v tom, co chce - sám sebe, v co největším počtu, tedy chce proměnit výrobní linku v buňce na ten jeden posvátný výrobek. Malý parazitický vir ovládne celou nepoměrně sofistikovanější, komplexnější a větší buňku. Má na to různé strategie a mechanismy. A to nakonec napadeného poškodí nebo zabije. Zničí ho jeho vlastní víra v to, že to, co požaduje onen parazit, je jeho vlastní a správná činnost, která mu zajistí funkční budoucnost.

 

Jak nahoře, tak dole. I v daleko větším měřítku, v lidské společnosti, máme obdobné principy fungování a obdobné parazity, kteří sami přežít neumějí, protože fungují, rostou a množí se jen ve funkčním systému, který svým působením, obdobně jako u toho viru, ničí. Někteří jsou v parazitismu a v systému nebezpečným praktikám tak dobří, že za pomoci gangsterských metod, skrytých vazeb, týmů právníků, PR odborníků a dalších, nahromadili takový majetek a vliv, že mohou v systému-oraganismu prakticky cokoli ...a tak to dělají.

Parazitují i na demokracii samé, demokracii, která definuje právě to, jak má náš systém fungovat. Pochopili totiž její slabé místo a to, že nemusí o své pravdě přesvědčit ty, co problémy chápou, ale stačí o jejich lžích přesvědčit matematickou většinu těch, co problémy a výzvy doby naopak nechápou. Původně funkční systém řízený tím, co je nejlepší pro většinu, přetvořili v systém, kdy jim pomocí lží a intrik stačí (manipulativními technikami a moderními síťovými nástroji) ovládnout méně mentálně a emočně vybavenou většinu a použít jí implantovaný světonázor k ovládnutí celé společnosti. Menšinoví znalí, myslící a vzdělaní, co pro tento postup nejsou potřeba a je tedy zbytečné se jimi zabývat, se sice mohou ukřičet k smrti, když vidí, kam parazitem směřovaný systém míří a ví jaké to bude mít důsledky, ale jako minoritní hlas „co prohrál volby“ jsou umlčeni. Nová výrobní linka viru přinese přeci blahobyt všem!

Tito naši společenští parazité jsou velmi často bezohlední psychopatičtí jedinci, kteří systém, který mají reprezentovat a hájit, využívají naopak pro své vlastní obohacení a uspokojení. Jako psychopati prakticky neznají strach, nebojí se lhát a manipulovat. Sami bezvýhradně věří svému radaru-vnitřnímu parazitickému programu, který jim velí jednat tak a tak, za parazitický ho nepovažují, jen za přirozený, správný a jejich historickou zkušeností za prověřený a funkční. A tak jeden den klidně bagatelizují virovou infekci a považují ji za sofistikovaný opoziční hoax uměle vytvořený proti sobě a druhý den stejně sebevědomě tvrdí, že vždy věděli, jak vážná situace je a sebe prezentují jako geniální znalce virologie, kterým vše bylo známo ještě daleko dříve než vědcům (neschopný bankrotář Trump). Ale ani takovéto extrémní důkazy lží a nekompetentnosti nepohnou s těmi, kteří těmto psychopatům už podlehli.

Jiný parazitický psychopat dokonce ještě během této globální krize rozprodával strategické zásoby státu (kovy atd), aby zajistil peníze do rozpočtu na nákup té nemyslící většiny. Společenskou nebezpečnost stavu bez strategických zásob neřešil. Navíc, možná ze stejného důvodu, prosazoval údajně levnější zdlouhavý centrální nákup zdravotnických potřeb ještě v době, kdy primární potřebou bylo RYCHLE zajistit tyto levné (v poměru k cenám ostatních opatření za miliardy) prostředky alespoň pro zdravotníky. I on (jako jeho malý virový kolega) předělával dlouhá léta náš systém tak, aby vyhovoval hlavně jeho potřebám. Chtěl, aby policie, justice nebo dokonce dotační systém EU atd. v JEHO době fungovaly podle JEHO potřeb a ne podle potřeb systému a celku. Bylo třeba zajistit jejich začlenění do holdingu, naší nové virtuální výrobní linky na štěstí a blahobyt.

Parazitičtí psychopati, stejně jako viry, umí své hostitele energeticky vysát, umí hostitele i použít pro rozmnožení svých vlastních statků a potřeb. Jsou takto nastaveni a jsou v tom sakra dobří…. Než svého hostitele zadusí. Pak musí o dům dál, mají-li kam. Jestli jim něco nejde tak to, přesáhnout své parazitické nastavení a být součástí nějaké obecné, vzájemně výhodné symbiózy. Tedy, pokud jsou ve velení, vytvořit nějaký nový funkční systém pro nové podmínky, vzniklé např. velkou krizí. To neumí. Stejně jako fotbalista neví, jak navrhnout a postavit stadion ve Wembley, kde hraje, protože celý život žil a trénoval jen pro to na něm kopat. Stát fakt není firma a fotbalista (většinou) není architekt a stavař.

Parazité by se tedy měli v této fázi stáhnout (nebo je k tomu musíme donutit) a nechat řízení a nastavení proměněné země jinak uvažujícím tvorům, kteří chápou systém z nadhledu, umí se poučit z chyb a dokáží na základě dat kreativně vydedukovat, jaká vlastně bude ta budoucí válka a být jejími generály. Parazité se nemusí bát, následně pak opět jistě dostanou mnoho možností, jak ten nový systém sobecky ničit, rozkládat a manipulovat a tím i evolučně učit, jak se stát lepším (nebo zaniknout). Pokud ale řízení státu necháme v krizové situaci do chaosu se propadajícím parazitům bez skutečné schopnosti vést (nemyslím tu vylhanou marketingovou PR náhražku, kterou nás jejich specialisté na tuto práci krmí), staneme se my sami buňkou, která tlaku napadených parazitů podlehla. A bude nám to patřit. Příroda je krutá. Vtipné na tom bude asi jen to, jak jeden malý parazit co ani nežije, porazil své daleko komplexnější a evolučně vyspělejší živé bratry v lidských tělech, bratry co si mysleli, že jim právě začíná patřit svět.


0
Vytisknout
9146

Diskuse

Obsah vydání | 24. 3. 2020