BBC: Obrovské protivládní demonstrace v Íránu. Skandují: Smrt diktátorovi
31. 12. 2025
čas čtení
13 minut
Moderátorka: Dobrý den a vítejte v pořadu World at One, zde
je Sarah Montague. V Íránu pokračují již třetí den protesty, zatímco se
prohlubuje ekonomická krize v zemi. Prezident Trump hrozí novými údery,
pokud země obnoví svůj jaderný program. Z Teheránu nám přinese informace
naše hlavní zahraniční korespondentka Lyse Doucet.
V
Íránu již třetí den probíhají protesty. Začaly v neděli, kdy někteří
obchodníci vstoupili do stávky. Takto včera znělo skandování
protestujících v Teheránu: „Zavřete obchody!“ Protesty vyvolala
hospodářská krize. Měna od války mezi Íránem a Izraelem v létě oslabila o
40 % a v posledních dnech dosáhla nových minim. K nedostatku elektřiny a
vody se přidala prudce rostoucí inflace. To vedlo íránského prezidenta
Masouda Pozeškiana k výzvě vládě, aby vyslyšela legitimní požadavky
protestujících. Rovněž nahradil guvernéra centrální banky, což vedlo k
mírnému oživení měny. Protesty však přesáhly rámec stížností na měnu.
Dnes se k nim připojili studenti, například na univerzitě Shahid
Beheshti v Teheránu, kde demonstranti skandovali protivládní slogany,
včetně „Smrt diktátorovi“. Represe byly tvrdé, policie použila slzný
plyn, brokovnice a obušky a na univerzitách se objevila silná
bezpečnostní přítomnost. Baman Kalbasi z BBC Persian sleduje dění z New
Yorku. Bahmane, co nám můžete říct o rozsahu těchto protestů?
Analytik: Je zcela zřejmé, že se šíří do měst mimo Teherán a že se týkají i různých vrstev teheránské společnosti. Nejde jen o lidi na bazaru nebo obchodníky. Jak jste právě viděli, dnes protestují studenti elitních teheránských univerzit, kteří volají „Pryč s diktátorem, pryč s Islámskou republikou“. Nejedná se pouze o protesty proti ekonomické situaci. Je zřejmé, že se protesty rychle šíří a zaměřují se na samotný režim, od nejvyššího vedení až po všechny jeho části, které jsou vnímány jako systematicky zkorumpované a neschopné, jak jsme mohli vidět na kolapsu měny v posledních několika dnech. Krach trvá už nějakou dobu, ale tento poslední krok byl docela šokující. V podstatě to znamená, že středostavovská rodina v Íránu přišla o polovinu toho, co měla před sedmi, osmi měsíci. A to vše se přidalo k mnoha dalším důvodům, proč být extrémně nespokojený s touto vládou a s celým režimem. Je to tedy něco, na co mnozí čekali. Nikdo netušil, co bude spouštěčem, ale nyní víme, že jím byl kolaps měny. A teď máme lidi v ulicích.
Moderátorka: Je docela fascinující slyšet komentáře prezidenta, který říká, že vláda musí naslouchat legitimním požadavkům protestujících. Ale jak policie a bezpečnostní služby reagují na protesty?
Analytik: Střílejí na ně slzným plynem. Zatýkají lidi. Používají násilí. Takovou reakci jsme viděli téměř při každém protestu, v závislosti na jeho intenzitě. Vláda pak reaguje ještě tvrději. Takže nečekáme nic jiného, navzdory tomu, co řekl prezident. Možná se od svého nástupu do úřadu účastní nějaké logopedické terapie, ale to už nestačí pro velké části íránské společnosti, které požadují akce a změny. A co vidí, právě minulý týden tento prezident vystoupil před parlamentem a řekl, jak máme zvýšit platy, když na to nemáme peníze, a pak všichni poukazují na to, že je to jejich vlastní rozpočet, z něhož více než 30 % dávají lidem, kteří jsou kumpány režimu. Takže pouhé mluvení o tom, že se bude s protestujícími mluvit nebo jim naslouchat, nestačí. Nespokojenost přesahuje rámec toho, co může vyřešit projev.
Moderátorka: Bahmane Kalbasi, moc děkuji. A jaký je pohled z Teheránu? Hamidreza Gholamzadeh je ředitelem think tanku Diplo House se sídlem v Teheránu. Zeptal jsem se ho, zda protesty souvisejí výhradně s ekonomikou.
Hamidreza Gholamzadeh: Lidé protestují proto, že mají pocit, že vláda nevěnuje dostatečnou pozornost ekonomické situaci. Některé dnešní zprávy však uvádějí, že část protestů byla zřejmě organizována lidmi zvenčí, kteří nepatří k trhu. Zdá se, že existují některé organizované skupiny, například dvacet nebo třicet lidí, desítky lidí. Obvykle se domníváme, že jsou vycvičeni lidmi zvenčí. Myslím tím, že byli vycvičeni a organizováni mimo zemi, aby podnítili protesty.
Moderátorka: Na sociálních médiích se objevil příspěvek Mossadu, který vypadal, že pochází od izraelské agentury, a který naznačoval, že na místě byli agenti Mossadu. Berete to vážně?
Hamidreza Gholamzadeh: Agenti, ne agenti v tom smyslu, jak si pod tímto pojmem představujeme. Nejsou přímo spojeni s Mossadem a někteří z nich ani nevědí, že pro Mossad pracují. Jsou však součástí řetězce událostí, které vedou k tomu, co Mossad nebo jiní chtějí, aby se v Íránu stalo. To neznamená, že vše, co se děje v Íránu, souvisí s Mossadem nebo jinými agenturami mimo Írán, ale vychází to ze zpráv od samotných lidí z trhu. Takže poté, co jsme řekli, že se známe, a to je mezi lidmi v tomto oboru velmi běžné, že se znají navzájem a znají sousedství a lidi, kteří jsou na tom trhu, a ty maminky a podobná místa. Řekli, že jsou tam někteří lidé, některé tváře, které jsou pro nás nové, a snaží se podnítit protesty. Lidé na trhu protestují, ale jejich protesty se týkají ekonomické situace, ne politiky.
Moderátorka: A jak těžké to bylo v Íránu pro obyčejné lidi, pro kohokoli, kdo se snažil žít? Víme o tom – myslím, že od června došlo k poklesu íránské měny o 40 procent. Je zřejmé, že na zemi mají vliv sankce. Je život v jistém smyslu těžký?
Hamidreza Gholamzadeh: Kupní síla klesla, což lidem život ztěžuje, ale není to... zatím to není jako například před revolucí, kdy byla situace velmi obtížná a vedla k revoluci v Íránu, není to podobné. Život je o něco těžší, v budoucnu se možná ještě zhorší, ale zatím tomu tak není.
Moderátorka: Hrozí režimu nějaké nebezpečí, vzhledem k náladě v zemi?
Hamidreza Gholamzadeh: Nemyslím si. Prozatím si to nemyslím, ani v krátkodobém horizontu, ani... pokud bude situace pokračovat takto, nemyslím si, že by to bylo pro vládu, pro establishment, tak hrozivé.
Moderátorka: Zároveň máme prezidenta Trumpa, který říká, že podpoří jakékoli úsilí Izraele znovu zaútočit na Írán. Znepokojuje vás to a znepokojuje to lidi v Íránu?
Hamidreza Gholamzadeh: To by znepokojovalo, ale bylo by to pro establishment a pro vládu prospěšné, protože pokud by provedli nějaké údery, vedlo by to k větší jednotě uvnitř země. Nemyslím si, že by to vedlo k skutečnému útoku na Írán. Takovou situaci si nedovedu představit, protože to už jednou zkusili a zjistili, že spoléhali na to, že lidé vyjdou do ulic a svrhnou vládu.
Moderátorka: Údery měly přece za cíl odstranit jadernou hrozbu ze strany Íránu.
Hamidreza Gholamzadeh: Oh, žádná jaderná hrozba neexistuje. A Američané i Izraelci to vědí. Je to jen záminka pro útoky proti Íránu, protože Írán je signatářem NPT. Írán prošel nejnákladnějšími inspekcemi MAAE. A Írán byl vždy jasný. Rafael Grossi přiznal, že neexistují žádné známky vojenských útoků.
Moderátorka: Takže útoky, i ty americké, byly všechny pod falešnou záminkou?
Hamidreza Gholamzadeh: Samozřejmě. Samozřejmě, že byly. Takže tvrzení Trumpa, Netanjahua nebo lidí zvenčí by vedla k větší jednotě mezi běžnými lidmi, širokou veřejností, uvnitř země.
Moderátorka: To byl Hamidreza Gholamzadeh. Prezident Trump včera večer jasně vyjádřil svůj poněkud odlišný názor na vojenské útoky. A na společné tiskové konferenci s izraelským premiérem Binyaminem Netanjahuem vydal Íránu varovné prohlášení, pokud se pokusí obnovit svůj jaderný program.
Trump: Doufám, že se o to nepokusí, protože pokud ano, nebudeme mít jinou možnost, než velmi rychle tuto snahu zmařit. Doufám tedy, že Írán se o to nepokusí, jak jsem četl, že se pokouší vybudovat zbraně a další věci. A pokud ano, nepoužívají místa, která jsme zničili, ale pravděpodobně jiná místa. Víme přesně, kam směřují a co dělají. A doufám, že to nedělají, protože nechceme plýtvat palivem v B-2. Je to 37hodinová cesta tam a zpět. Nechci plýtvat palivem.
Moderátorka: Lyse Doucet je hlavní zahraniční korespondentka BBC. Lyse, můžeme začít s těmi komentáři prezidenta Trumpa z včerejšího večera? Jaké informace máme, pokud vůbec nějaké, o tom, zda se Írán snaží znovu vybudovat svou jadernou kapacitu, nebo dokonce svůj program jaderných zbraní v širším smyslu?
Reportérka: Je velmi obtížné přesně vědět, co Írán s jaderným programem dělá, protože není pod plným dohledem MAAE, světové jaderné kontrolní organizace. Tento vztah se rozpadl během 12denní války mezi Izraelem a Íránem, do které se poté zapojily Spojené státy. Proběhlo několik inspekcí. Podařilo se jim navázat vztahy, ale nejsou takové, jaké byly v době, kdy byla jaderná dohoda s Íránem v roce 2015 v plném proudu. Írán se však snaží rozvíjet svůj program balistických raket. A to jsou dvě oblasti, které země, zejména Izrael, velmi pečlivě sledují. Írán ví, že každý jeho krok v jaderném programu bude tak či onak zaznamenán někým zvenčí. A prezident Trump dává jasně najevo, že pokud dojde k nějakým významným krokům v tomto směru, je připraven a ochoten zasáhnout.
Moderátorka: Pochopila jste to však jako zelenou pro Izrael, aby zaútočil na Írán kvůli jeho balistickému programu?
Reportérka: Bylo široce publikováno, že když premiér Netanjahu požádal o schůzku s prezidentem Trumpem před koncem roku 2025, Írán bude na prvním místě jeho agendy. Premiér Netanjahu se domnívá, že v Íránu je ještě nedokončená práce, a prezident Trump samozřejmě v té době, poté, co se americké stíhačky zapojily do války mezi Izraelem a Íránem, opakovaně tvrdil, navzdory opačným náznakům, že íránský jaderný program byl, a toto slovo použil znovu včera večer, zničen. Byla způsobena značná škoda, ale program nebyl zničen. Největší otázkou zůstává, kam se Írán posunul? Je to vysoce obohacený uran, který je samozřejmě základem... Írán stále tvrdí, že nebude rozšiřovat svůj jaderný program nad rámec mírového programu do obohacování pro zbrojní účely, ale je to jen... je to teď na dosah, a proto podezření zůstávají.
Reportérka: Pojďme se tedy podívat na protesty, které jsme viděli uvnitř Íránu. Zjistila jste, jak jsou rozšířené a jakou potenciální hrozbu představují pro režim?
Reportérka: Pokaždé, když Íránci vyjdou do ulic protestovat, jsou velmi, velmi pozorně sledováni. A ty protesty mají tendenci se šířit. Írán je země, kde lidé často vycházejí do ulic. Někdy protestují kvůli vodě, někdy kvůli elektřině, někdy kvůli životním nákladům. Poslední velké protesty, které byly hluboce politické, byly bezprecedentní v letech 2022 a 2023, kdy jste poprvé slyšeli na ulicích hesla „smrt diktátorovi“ a „pryč s mulláhy“. A protože byla zapálena jiskra, která způsobila vážné trhliny v Islámské republice, ale nerozbila ji, situace se stále vyostřuje. Když jsme byli v červnu v Íránu, lidé s námi o tom mluvili, Zamanzadeh, ženy, život, svoboda. Vyjadřovali kritiku toho, proč Írán vynakládá tolik peněz na jaderný program, proč utrácí, proč utratil tolik peněz na spojence v regionu. Proč se nezaměřuje na domácí záležitosti? V Íránu panuje hluboká, hluboká nespokojenost. A tak den za dnem, nyní je to třetí den, začali to obchodníci kvůli propadu hodnoty íránské měny, rostoucí inflaci a pocitu, že se to bude ještě zhoršovat. Nyní se přidali studenti a zapojuje se stále více měst. Je velmi, velmi těžké říci, jak daleko zajdou a kam se dostanou, ale toto není Írán na konci roku, kdy příští rok uplyne 47 let od íránské revoluce v roce 1979. Neexistují žádná rychlá řešení, v Islámské republice v Íránu existují strukturální chyby, které jsou ekonomické, finanční, politické a také strategické, a mezitím hlavní zdroj moci, nejvyšší vůdce, podle všeho umírá. Je mu 86 let. A když po skončení 12denní války vyšel ze svého bunkru, lidé si všimli, že vypadá křehčeji, jeho hlas je chraplavější a na veřejnosti se neobjevuje tak často. Stále je tam. Podle všech zpráv má stále své schopnosti. Ale v jistém smyslu nemůže být konec jedné éry daleko.
486
Diskuse