Velká Británie bude i nadále dodávat zpravodajské informace Ukrajině po přerušení ze strany USA

7. 3. 2025

 

„Nemají takový dosah jako americké kapacity, nejsou ve stejném měřítku a nemohou je nahradit,“ uvedl bývalý zasvěcenec z Whitehallu. Umožní však Ukrajině zachovat si určitou míru včasného varování před útoky a určitou schopnost hloubkového úderu na Rusko.

Průzkumné údaje shromážděné ze satelitů, pozemních stanic, pozorovacích letounů, jako je Rivet Joint, a dokonce i tajně rozmístěných pozemních sil se shromažďují a sdílejí s Ukrajinou ve spojení s otevřenými zdrojovými materiály, což umožňuje ničivé hloubkové raketové a bezpilotní údery na Rusko.

Francie rovněž veřejně prohlásila, že bude Ukrajině nadále poskytovat zpravodajské informace. Sébastien Lecornu, ministr ozbrojených sil země, uvedl, že ačkoli rozhodnutí USA bude mít „významný operační dopad“, Paříž bude nadále pomáhat svými „suverénními zpravodajskými informacemi“.

Francouzský ministr uvedl, že pozice Spojeného království je „složitější“, protože jeho zpravodajský aparát je těsněji spjat s Washingtonem - ačkoli britské zdroje zdůraznily, že mezi Spojeným královstvím a USA existuje dlouhá historie konkurence i spolupráce.

Jeden z expertů naznačil, že rozhodnutí USA zastavit zpravodajskou činnost by mohlo Rusku usnadnit obnovení zastavené ofenzívy směrem k druhému ukrajinskému městu. Kreml by mohl „přesunout vše uvnitř svých hranic poblíž Charkova a znovu zaútočit“, uvedla Dr. Jade McGlynnová z King's College London.

Existují obavy, že Ukrajina by měla problém odhalit start bombardérů z ruských leteckých základen a přilétající rakety, ačkoli ve středu před raketovým útokem na hotel v centrálním městě Kryvyj Rih, při kterém zahynuli čtyři lidé a nejméně 32 jich bylo zraněno, bylo vydáno varování.

Jeden z obranných expertů se domnívá, že zmrazení zpravodajských služeb znamená, že Ukrajina již nemůže odhalit přilétající balistické rakety Iskander-M a jejich severokorejské ekvivalenty KN-23 a KN-24. Valerij Rjabych, redaktor poradenské společnosti Defence Express, uvedl, že USA svým rozhodnutím ohrozily bezpečnost civilistů.

Riabych však naznačil, že přerušení dodávek nebude mít na situaci na frontě významný vliv. „V Rusku máme vlastní zpravodajské důstojníky, satelitní služby a agenty. To stačí k zasažení stacionárních objektů hluboko uvnitř Ruské federace,“ řekl.

Institut pro studium války uvedl, že rozhodnutí USA „poškodí schopnost Ukrajiny bránit se proti pokračujícím ruským útokům“, a uvedl příklady úspěšných dálkových úderů ukrajinské armády, které by se ukázaly jako obtížněji proveditelné.

Patří k nim bombardování muničního zařízení u Toropce v Tverské oblasti v noci ze 17. na 18. září 2024, které „zničilo ‚dva až tři měsíce ruských zásob munice‘ v místě, kde byly skladovány balistické rakety, klouzavé pumy a další dělostřelecká munice.

Den po oznámení zákazu ředitelem CIA Johnem Ratcliffem prohlásil další člen republikánské administrativy, že rozhodnutí USA je především politické. Keith Kellogg, zvláštní vyslanec Donalda Trumpa pro Ukrajinu, řekl, že to bylo „něco jako udeřit mezka  přes nos. Získáte jejich pozornost.“

Donald Trump opakovaně prohlásil, že chce dosáhnout ukončení tříleté války na Ukrajině, a vedl předběžné rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a zároveň tlačil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby souhlasil s mírovými jednáními. Vysocí představitelé Trumpovy administrativy se příští týden vydají do Saúdské Arábie, aby se setkali s ukrajinskými představiteli, informovaly ve čtvrtek stanice Fox News a Axios.

V pondělí USA oznámily, že zastaví vojenskou pomoc Ukrajině po schůzce v Bílém domě, na níž byl dohodnut i zákaz sdílení zpravodajských informací, který se však začal uplatňovat až ve středu.

Objevily se zprávy, že po přerušení dodávek zaměřovacích údajů byly náhle vypnuty raketové systémy Himars dodávané USA. Předpokládalo se, že změna se týká také raket delšího doletu Atacms, ačkoli jejich zásoby jsou omezené a není jasné, kolik jich Ukrajině zbylo.

Ukrajina má pouze malý počet odpalovacích zařízení Himars. Sehrály však klíčovou roli při ničení vysoce cenných ruských cílů, jako jsou muniční sklady a logistická centra. Kreml se snažil vypátrat posádky Himarsů, které často mění svá stanoviště.

Ukrajinská vojenská zpravodajská organizace HUR se rovněž spoléhá na některé zahraniční zpravodajské služby, které provádějí sabotážní operace uvnitř Ruska a v reálném čase informují o rozmístění ruských bombardovacích letadel na leteckých základnách.